Současné ekonomické obtíže Evropy ohrožují plánovaný přechod Německa od jádra k obnovitelným zdrojům energie. Podle německého deníku Handelsblatt se totiž tamní banky zdráhají financovat nákladné energetické projekty, což brzdí zejména výstavbu mořských větrných parků, přenosových sítí a plynových elektráren.
Foto: Profimedia.cz
“Sledujeme, že se soukromé banky v důsledku krize eura a s výhledem na přísnější bankovní regulace drží spíše zpátky,“ řekl listu finanční ředitel dodavatele komponentů pro elektrárny Alstom Deutschland Thomas Kresser. Stejnou zkušenost mají podle Handelsblattu také další německé firmy působící v tomto odvětví. Opatrný přístup bank k energetickému sektoru se podle deníku nejvíce dotýká výstavby nových větrných parků na moři. Podobně nesnadné je prý také sehnat peníze na vybudování plynové elektrárny. Oba tyto zdroje přitom patří k hlavním sloupům nové energetické koncepce Německa po definitivním opuštění jádra v roce 2022.
“Zdrženlivost bank představuje nebezpečí pro energetickou změnu,“ varuje Ulf Moslener z frankfurtského institutu financí a managementu. Pokud daný projekt nepodpoří německá státní rozvojová banka KfW nebo Evropská investiční banka, dávají od něj soukromé banky podle Handelsblattu většinou ruce pryč. Nebo svůj vstup podmiňují nesplnitelnými požadavky.
Projektový manažer Martin Hector to vysvětluje současnou velkou nejistotou na trhu. “Pro banky je německý trh s mořskými větrnými parky novým terénem. Nejsou zkušenosti s tím, jak tato velká zařízení fungují a jak se musí spravovat. Proto je tolik bank, které do tohoto rizika nechtějí jít,“ tvrdí vedoucí projektového oddělení svazu městských technických služeb Trianel. Ten nynější zdrženlivost bank poznal při realizaci větrného parku Borkum West II, jehož výstavbu má financovanou zatím jen z poloviny.
Bankovní sektor opatrnost v přístupu k energetice přiznává. Německý přechod od jádra považuje podle člena vedení bankovního svazu Hanse-Joachima Massenberga sice za velkou příležitost, financování nákladných a dlouhodobých projektů však podle něj ztěžuje aktuální dluhová krize eurozóny a nové regulační požadavky vůči bankám týkající se například likvidity. “K tomu se přičítá také to, že relativně nové technologie, jako jsou větrné parky na moři, v sobě skrývají velmi velká rizika,“ dodal Massenberg.
Německá vláda rozhodla loni v reakci na havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima úplně opustit využívaní tohoto zdroje energie do roku 2022. Osm starších atomových zařízení nechala vyřadit z provozu okamžitě, devět zbývajících bude postupně odstavováno od roku 2015. Elektřinu z jádra má nahradit proud vyráběný uhelnými, plynovými, solárními či větrnými elektrárnami. K tomu však Německo potřebuje vybudovat jejich nové kapacity.
