DOPRAVA NA LABIČtveřici mostů přes Labe mezi Mělníkem a Pardubicemi chce v příštích letech zrekonstruovat Ředitelství vodních cest. Cílem stamilionové investice je zvýšit nízkou podjezdnou výšku těchto mostů a umožnit tak přepravu většího množství zboží po vodě.
DOPRAVA NA LABI Čtveřici mostů přes Labe mezi Mělníkem a Pardubicemi chce v příštích letech zrekonstruovat Ředitelství vodních cest. Cílem stamilionové investice je zvýšit nízkou podjezdnou výšku těchto mostů a umožnit tak přepravu většího množství zboží po vodě.
Labská vodní cesta má reálnou šanci stát se do roku 2010 významnou konkurenceschopnou dopravní trasou. V následujících letech ale musí nejen vzniknout jez mezi Ústí nad Labem a česko-německou státní hranicí, ale také stoupnout výška mostů na středním toku Labe. Nejhorší situace je v Poděbradech, kde ční současný most nad hladinu řeky jen do výše 3,9 metru.
Podle šéfa Ředitelství vodních cest (ŘVC) Miroslava Šefary lze v současné době po Labi přepravovat veškeré druhy hromadných substrátů. Pro přepravu nadměrných nákladů, kontejnerů či nových osobních vozů jsou ale parametry v některých místech labské vodní cesty nedostačující. „Podjezdná výška některých mostů na Labi nad Mělníkem umožňuje přepravu kontejnerů pouze v jedné vrstvě. Vodní doprava se tím ve srovnání s jinými druhy dopravy stává drahou a nekonkurenceschopnou,“ tvrdí Šefara.
PŘESTAVBA OMEZÍ SILNICI I ŽELEZNICI
Aby mohly plně naložené lodě plout bez problémů z Ústí nad Labem do nového přístavu v Pardubicích, musí se zvýšit průjezd pod mosty v Kolíně, Nymburce, Poděbradech a Valech u Přelouče. První dva jmenované jsou železniční, ostatní silniční. Jako první přijde na řadu silniční most v Poděbradech, který je ze všech čtyř nejnižší. „Nový most bude vysoký sedm metrů. Minimální evropský standard je 5,25 metru,“ informuje Jiří Schindler z projekční firmy VPÚ Deco Praha.
Jelikož tento most leží na klíčové přístupové komunikaci do Poděbrad, nový vznikne u břehu Labe a teprve pak jej stavaři přemístí do definitivní polohy. Dobu uzavírky silnice přes most odborníci odhadují na maximálně pět měsíců, během kterých bude nutné opravit především mostní základy.
V letech 2008 a 2009 má vzniknout nový most i ve Valech u Přelouče. Ten současný prý už dávno nesplňuje současné požadavky automobilové dopravy. Do roku 2010 by se pak ve spolupráci se Správou železniční dopravní cesty měly opravit i dva železniční mosty.
ŠPUNTY OMEZUJÍ PODNIKATELE
Po Labi se nepluje hladce nejen kvůli výšce mostů, ale zejména kvůli malému stavu vody. „Když chci loď někam dopravit, třískám s ní o dno,“ stěžuje si Vladimír Podlena, ředitel firmy Veramar Limited, která staví lodě ve Chvaleticích.
Podle jeho slov byl loňský rok mimořádně špatný, protože nejprve namrzaly nájezdy a výjezdy plavebních komor, potom rychlé tání sněhu způsobilo záplavy a následně přišlo suché léto. Podnikatele drží v byznysu pouze sliby státu a velká poptávka po levné vodní dopravě. „Zakázek by bylo dost, ale musíme je odmítat. Z důvodu nestability vody nemůžeme zaručit dodávku včas. Při stálejší hladině Labe bychom uživili i dvojnásobek lodí,“ tvrdí šéf společnosti ČSPL Milan Raba. Splavnění Labe by pomohlo nejen dopravcům, ale i stavitelům lodí. „Poptávka je velká. Zákazníci přicházejí s individuálními projekty, jsou ochotni počkat a pomoci nám s financováním,“ potvrzuje Podlena.
VODA LACINĚJŠÍ NEŽ KAMIONY
Celková délka vodních cest pro lodní dopravu je v České republice 302 kilometrů. Na Labe připadá 211 kilometrů z Chvaletic na státní hranice. „S výjimkou čtyřicetikilometrového úseku od Ústí nad Labem ke státní hranici s Německem jsou tyto vodní cesty pro lodě splavné s celoročním zajištěným ponorem 2,2 metru,“ říká Šefara. Po vodě se ročně přepravuje do zahraničí jen něco přes jeden milion tun zboží. Pokud se problém celoroční splavnosti i na zmíněných čtyřiceti labských kilometrech nevyřeší, zůstane podíl vodní dopravy na celkové nákladní přepravě v Česku nevýznamný. Přitom vodní doprava je desetkrát levnější než silniční.
Ministerstvo dopravy si od úpravy Labe slibuje nárůst množství zboží přepravovaného po vodě. Ředitel odboru plavby a vodních cest ministerstva dopravy Vít Šimonovský dokonce hovoří až o trojnásobném nárůstu objemu přepravovaného zboží. Lepší plavební podmínky na Labi by měl přinést právě již zmíněný rok 2010.
VÝSTAVBA ZAČNE BRZY
Koncem letošního roku se také začne stavět jez na Labi u Děčína, který má nahradit původní navrhovanou stavbu dvou plavebních stupňů. Stavba jezu včetně vodní elektrárny má stát 5,1 miliardy korun.
Původní dva jezy, které kritizovali ekologové, by v dnešních cenách přišly na devět až 12 miliard korun. Původní řešení mělo ale zajistit splavnost Labe po většinu roku v celé délce vodní cesty. Současné řešení vyvolá zvednutí vodní hladiny od Boletic nad Labem po stavbu pod přístavem Děčín-Loubí. Vyhrabání dna pak zajistí požadovanou plavební hloubku také pod stavbou až k hranicím s Německem. Na německé straně by stejná hloubka měla být obnovena opravami některých vodních staveb poničených povodněmi v roce 2002 také do roku 2010.
STÁTNÍ DOTACE S PODMÍNKOU
Rok 2010 je důležitý pro dokončení stavby jezu na Labi i proto, že tento rok vyprší termín pro udělování státní dotace za nesplavné Labe rejdařům a provozovatelům přístavů. Evropská komise tuto dotaci nakonec povolila, ale pouze s tímto časovým omezením. Bez jezu hrozí podle některých odborníků říční dopravě zánik. „Bez spolehlivé vodní cesty nemá nákladní lodní doprava v České republice budoucnost,“ tvrdí Raba.
Stavba jezu je podle ředitele ŘVC Šefary zajištěna, problémem zůstává jen neúnosně dlouhé schvalovací řízení z hlediska dopadu stavby na přírodu. Spory mezi ekology a příznivci výstavby jezu ale stále nekončí. Ekologické sdružení Arnika před několika týdny obvinilo ministerstvo dopravy, že přes dohodu s ministerstvem životního prostředí o výstavbě jednoho jezu chce postupně prosadit opět stavbu dvou jezů. Šimonovský ale tvrdí, že je to dezinformace. Podle jeho slov byl projekt výstavby dvou jezů zastaven, neboť není průchodným kompromisem s ohledem na požadavky ochránců přírody.
SNADNĚJI AŽ DO HAMBURKU
Za tři roky by Labe mělo být splavné nejen od Pardubic na státní hranice, ale také až do Hamburku. Počítá s tím společné prohlášení, které na přelomu loňského července a srpna podepsaly české a německé ministerstvo dopravy. Na německém úseku Labe bude podle této dohody zajištěna plavební hloubka 1,60 metru z Geesthachtu u Hamburku do Drážďan a 1,50 metru z Drážďan do Schöny na českých hranicích.
Garance minimální plavební hloubky v Německu tak do budoucna zajistí téměř celoroční splavnění Labe od Děčína až k přístavu Hamburk. Stejná minimální hloubka bude dosažena také na českém úseku labské vodní cesty poté, co skončí stavba plánovaného plavebního stupně v Děčíně. „Dokud Němci nevyčistí dno a nespraví koncentrační stavby na řece, je jakákoli stavba v Česku nesmysl,“ míní vodní projektant Jaroslav Kubec.
NĚMCI NA LABE NESÁZEJÍ
Je ale pravda, že Česko a Německo se liší v pohledu na další využívání Labe. Zatímco Praha podporuje výstavbu řeky v zájmu lodní plavby, Berlín to z důvodu ochrany životního prostředí odmítá. Letitý spor tak zůstává nevyřešený. Podle náměstka německého ministra životního prostředí Ulricha Kasparicka nemá dosavadní dopravní využití Labe na zřeteli globální změny ovzduší. Vzhledem k oteplování klimatu bude podle německého názoru přibývat období, kdy bude Labe nesplavné.
Německá vláda dává navíc přednost výstavbě dopravních cest mezi východem a západem země. Zatímco na české straně je řeka značně upravená pro lodní plavbu, Německo ji příliš jako dopravní tepnu nevyužívá a uchovává její přírodní ráz.
| ZMĚNY NA LABI DO ROKU 2010* rekonstrukce mostů v Poděbradech, Nymburce, Kolíně a Valech u Přelouče na průjezdnou výšku alespoň 5,25 metru* výstavba jezu mezi Děčínem a česko-německou státní hranicí, která má vyřešit nízkou hladinu řeky při déletrvajícím suchu* vybudování vodního stupně v Přelouči a pardubického přístavu* zlepšení plavebních podmínek i na německé straně řeky, aby bylo možné převážet více zboží z Hamburku až do Pardubic |
