V konkurenčním souboji o registraci mohou rozhodovat vteřiny
Orloje v evropských metropolích odbíjejí půlnoc. Začíná nový den - 7. prosinec 2005. Pro zájemce o internetové adresy v nové doméně .eu den významný. Startuje totiž „Sunrise“ období, během něhož držitelé ochranných obchodních známek, registrovaných v zemích Evropské unie, a také státní instituce mohou přednostně získat příslušné doménové jméno. Hned o půlnoci začnou registrátoři, kteří již nashromáždili předběžné žádosti o přidělení adresy s příponou .eu, usilovat jménem svých klientů o registraci. Elektronickou cestou, pochopitelně. Protože v mnoha případech náleží více subjektům naprosto stejná obchodní známka, chráněná v té či oné zemi Evropské unie, začne souboj o čas. Pravidla říkají jasně: kdo mezi oprávněnými žadateli přijde jako první, zvítězí. A po půlnoci na 7. prosince mohou rozhodovat sekundy.
V podobných případech se objevují obavy ze zahlcených serverů. Registrátoři mohou posílat své žádosti znovu a znovu, aby zvýšili pravděpodobnost, že zasáhnou servery jako první. Právě tomu se rozhodly zabránit Evropská komise a nezisková organizace EURid, která má celý proces registrace domén .eu na starosti. Bruselský mluvčí pro oblast informační společnosti Martin Selmayr uvádí, že byly vyvinuty zvláštní filtry, které mají zaručit, že se zcela vyloučí prvek nahodilosti. Tím má být zajištěno hladké fungování registračního systému v prvních hodinách po půlnoci. Tedy v „prvních kritických hodinách“, jak uvádí Selmayr.
Americký registrátor MarkMonitor předpokládá, že například o adresu delta.eu může zcela oprávněně požádat šestnáct subjektů. Zhruba 24 tisíc společností musí počítat s tím, že jejich případná oprávněná žádost se může střetnout s konkurencí, jež vlastní stejná oprávnění.
Povyk pro nic?
Skeptici možná namítnou: příliš povyku pro nic. K čemu kdo potřebuje další internetovou adresu, když už vlastní doménové jméno s příponou .com nebo příponami, jež jsou vyhrazené pro jednotlivé státy (například v české doméně .cz)? Tím spíše, že za registraci bude také muset platit, v první fázi zhruba dva tisíce korun. Tato částka však jistě není pro běžnou firmu nepřekonatelná a o lecčem svědčí skutečnost, že celosvětově se do souboje o doménová jména .eu pustí více než pětistovka uznaných registrátorů.
Očekává se, že v prvním roce EURid zaregistruje stovky tisíc adres. Optimisté hovoří o jednom milionu i více. Tyto odhady vycházejí mimo jiné ze skutečnosti, že například internetovou adresu s německou příponou .de v současnosti vlastní zhruba devět milionů uživatelů, zatímco britskou .uk asi šest milionů. Zájem o novou doménu se může lišit dle zemí. V proevropsky naladěné Belgii by mohla nové doménové jméno chtít čtvrtina držitelů domény s tamní příponou .be. Na druhé straně se předpokládá, že právě v Belgii vzroste zájem o místní doménu, neboť registrace má být nabízena zdarma. Ve Španělsku se velmi zjednodušilo přidělování doménových jmen .es. Francouzský registrátor amen.fr v této souvislosti upozorňuje, že Evropa je nyní v pohybu. Projekt domény .eu na tom má zásluhu. Amen.fr dokonce vytvořil internetový blog, který se věnuje právě informacím o evropské doméně.
Nový byznys.
Také v České republice spustili největší povyk registrátoři. Ti se již několik měsíců předhánějí v tom, kdo dříve spustí předregistrace, kdo začne jako první přijímat závazné objednávky a tak dále. Nejvíce byla asi slyšet trojice Explorer, Zoner a Active24. Akreditovaných registrátorů je v Česku celkem třináct, registraci domény na svých internetových stránkách aktivně nabízí jedenáct z nich. Ti všichni začali již přijímat objednávky domén s koncovkou .eu, a je v podstatě jedno, zda je označují jako předregistrace, závaznou či nezávaznou objednávku. Nová doména znamená pro registrátory, kteří často zároveň poskytují i webhosting a další služby, nové zákazníky. Například Explorer začal nabízet registraci domény .eu v „balíčku“ s .cz. Při registraci české domény zájemce získá evropskou za sníženou cenu. Více registrátorů také nabízí registraci zdarma, pokud si u nich zájemce zaplatí i webhosting. Celkem evidují čeští registrátoři přibližně dva tisíce žádostí o registraci domén během „Sunrise“, toto číslo ale zdaleka není konečné. Někteří registrátoři ještě nezačali přijímat objednávky pro druhou fázi „Sunrise“. Předběžné objednávky pro volnou registraci se pohybují řádově v tisících.
Do tohoto humbuku zasáhl i EURid, když v červnu varoval před předregistrací domén u registrátorů, kteří ještě nebyli akreditováni, a v říjnu také před přednostními pozicemi ve frontě na doménu. Protože při registracích všech doménových jmen platí princip „kdo dřív přijde, ten dřív mele“, je přednostní pozice ve frontě zájemců o jednu doménu výhodná. To ovšem neznamená, že první v řadě u jednoho registrátora doménu získá. Podobných „prvních v řadě“ může být více.
Nepustit konkurenta.
Mnoho firem žádá o registraci z čistě bezpečnostních důvodů. Chtějí zabránit tomu, aby adresu získal jejich konkurent. A bude to možná právě tento konkurenční faktor, který vybudí největší zájem o doménová jména - alespoň zpočátku. Řadu společností však vede k zájmu o novou doménu marketingová strategie. Chtějí se ukázat svou orientací na evropský jednotný vnitřní trh. Je možné, že takové uvažování najdeme zvláště u původně mimoevropských, například amerických firem, které se usadily nebo hodlají více usazovat na starém kontinentu. Mimochodem: dle posledních údajů je dnes připraveno více amerických registrátorů než třeba francouzských. Roli může hrát čistě praktické hledisko: lepší než několik evropských národních doménových jmen se někomu může jevit jednotná internetová adresa s příponou .eu.
Zabydlené domény.
Jako cybersquatting se označuje obsazení domény, o kterou bude mít pravděpodobně zájem jiný subjekt (třeba proto, že zní stejně jako název jeho firmy), a snaha následně ji prodat za mnoho peněz. Správci domén se této situaci snaží všemožně zabránit. Při startu nové domény je nutné nastavit taková pravidla, která cybersquatting přinejmenším silně zkomplikují. Právě proto má spuštění registrací domény .eu dvě, respektive tři fáze. V té první mohou domény registrovat jen ti, kdo jsou schopni prokázat, že na ni mají právo vyplývající z existence ochranné známky, nebo úřady členských zemí Evropské unie. Posléze přijdou na řadu majitelé jiných práv (vlastníci firem, obchodních známek a podobně). A až pak dostanou šanci všichni ostatní. Čeští registrátoři mají řádově stovky žádostí o domény, které se budou registrovat během prvních dvou fází, které EURid označuje jako Sunrise Period.
Zásah proti parazitům.
Právo na získání domény během období Sunrise bude kontrolovat společnost PricewaterhouseCoopers. Ta bude potvrzovat, že žadatel předložil potřebné dokumenty. PWC ovšem není povinna provádět další ověření jejich pravosti. První spory, jež bude rozhodovat český Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, který zatím jako jediný získal oprávnění k řešení případných sporů (více na str. 38), budou pravděpodobně vyplývat z podezření, že někdo získal doménu na základě neplatných dokumentů. Dá se čekat, že podobné spory budou vyvolávat především velké firmy, které předběhl někdo jiný s ochrannou známkou stejného znění.
Několik týdnů či měsíců po spuštění volných registrací se dají očekávat spory týkající se parazitování na značce: zjednodušeně řečeno spory s majiteli domén, kteří využívají podobnosti slov a častých překlepů a nepoctivým způsobem se snaží přilákat návštěvníky na své stránky. Stránky s českými názvy využívají rozdíl mezi českou a anglickou klávesnicí. Dá se tady očekávat například zaregistrování adresy cyech.cz. Na těchto stránkách se často vyskytuje pornografie.
Útok na druhé místo.
Na hodnocení je zatím brzy, ale část pozorovatelů soudí, že zavedení domény .eu bude druhou nejvýznamnější událostí svého druhu po startu proslulého dotcomu (.com). To si myslí také Bohuslav Klein, předseda českého Rozhodčího soudu. Skeptici naopak odhadují, že při existenci současných domén nebude ta nová nijak přitažlivá třeba pro početné malé a střední podniky. Zavedení domény .eu je každopádně jedním z kroků, díky němuž chtěla Evropská unie snížit své zaostávání na globální informační dálnici a podpořit elektronický obchod. Starý kontinent často zaostával v dobývání kyberprostoru zvláště za Amerikou, a platí to i opačně: kyberprostor se v Evropě rozpínal pomaleji než ve Spojených státech. Jednání o zavedení domény však byla složitá a trvala řadu let. Evropané se také museli dohodnout s neziskovou organizací ICANN, tedy „správcem internetu“, který sídlí ve Spojených státech a koordinuje přidělování nových domén. O zřízení nové domény nejvyššího stupně Evropská komise ICANN požádala v roce 2002. První návrh na vytvoření domény .eu ovšem vyslovil eurokomisař Erkki Liikanen v listopadu 1999.
