Obětí cen paliv by se mohl stát i digitální svět
Niko Bellic, hlavní postava nejprodávanější video hry Grand Theft Auto IV (Velká automobilová loupež), tráví mnoho času ježděním po virtuálním světě Liberty City, ale nikdy nemusí zastavovat, aby si koupil benzin. Takový je, stručně řečeno, rozdíl mezi digitální a ropnou ekonomikou.
Digitální ekonomika je kulturou hojnosti. Zdvojit něco online, ať už je to hudba, software, či dokonce zprávy, nestojí prakticky nic. Firmy Google, Microsoft, Facebook a MySpace se všechny snaží vzájemně přetrumfnout, aby přilákaly zákazníky ke svým početným bezplatným nabídkám. Proti tomu ropná ekonomika ztělesňuje kulturu nedostatku, v níž se obchodníci snaží zjistit, kolik je na světě ještě nafty a jak vysoko může cena ropy ještě vzrůst.
Digitální a ropná ekonomika donedávna žily vedle sebe v míru. Ceny ropy byly dost nízké na to, aby celkové výdaje za ni ztrácely na významu vedle nákladů ekonomiky na technologii. Například na konci technologického propadu v roce 2002 americké firmy utratily 400 miliard dolarů za vybavení na zpracování informací a softwaru. V tomtéž roce americké rafinerie vynaložily na pořízení ropy jen 131 miliard dolarů. V letech 1995 až 2002 činily pořizovací náklady na ropu v průměru jen 30 procent výdajů na technologii.
To se však změnilo a ropná ekonomika dostihla digitální. Dle výpočtů BusinessWeeku v prvním čtvrtletí roku 2008 americké rafinerie nakoupily ropu při ohromujícím ročním tempu 504 miliard dolarů. To se blíží ročnímu tempu 534 miliard dolarů, jež americké firmy vynakládají na informační technologie.
Spojené státy americké dosáhly ve vývoji digitální ekonomiky významného kritického bodu. Zůstanou-li ceny ropy vysoké, uvidíme, zda kultura hojnosti bude moci přečkat střetnutí s kulturou nedostatku.
Jednou z možností je, že vysoká cena ropy vlastně urychlí přesun do virtuálního světa, jak lidé a firmy budou nahrazovat fyzické interakce digitálními kontakty. Manažeři budou spoléhat na videokonference místo toho, aby létali na druhý konec země nebo světa a scházeli se osobně. Tváří v tvář rostoucím energetickým nákladům na výrobu a doručování přijmou noviny významné rozhodnutí a přestanou vydávat tištěné verze a úplně se přesunou online. Společenský styk se bude stále více přemísťovat na internet a nahrazovat drahé společenské večery. A teenageři budou více řídit online vozidla než utrácet 40 dolarů za plnou nádrž rodinného vozu.
Nebo by kultura hojnosti mohla pod tíhou energetických nákladů ochabovat. Datacentra, která jsou oporou digitální ekonomiky, potřebují úžasné množství elektřiny. Když ceny ropy zůstanou vysoké, ceny elektřiny by je měly brzy následovat. Jak dlouho bude trvat, než se datacentra stanou drahými místy úniku podnikových zisků?
Google a další přední technologické společnosti tento problém předvídaly, a proto některá svá datacentra vybudovaly v oblastech, jako je pacifický severozápad, kde je k dispozici levná energie z hydroelektráren. Většina jejich digitální infrastruktury ve světě však takovou imunitu vůči stoupajícím energetickým nákladům nemá.
Taktéž jsme si postupně zvykli utrácet relativně malé částky za nákup důmyslných směrovačů, laptopů a chytrých telefonů. Tato hojnost levné elektroniky je však zčásti založená na tom, že se toto zboží vyrábí šestnáct tisíc kilometrů daleko v Asii a dopravuje se do USA. V posledním roce však cena nákladní letecké dopravy do země vzrostla o patnáct procent. Když přepravní náklady dál porostou, bude totéž platit i pro cenu technologického vybavení?
Na tuto otázku nelze odpovědět, dokud nebudeme vědět, zda ceny ropy budou klesat, nebo růst na ještě vyšší úrovně. Jednu věc však opravdu víme, Na rozdíl od Nika Bellice se občas musíme zastavit u benzinového čerpadla.
Souvislosti
Uvažování o bublinách a obdobích nedostatku a možný vzestup Brazílie jako předního výrobce.
Soros mluví o bublině
V článku otištěném 26. května v londýnských novinách The Daily Telegraph byla citován George Soros, že „zvyšování cen energie by zčásti mohl vysvětlit slabý dolar, klesající nabídka z Blízkého východu a rekordní čínská poptávka“, ale že „cena ropy má parabolický tvar, který je typický pro bubliny“. Miliardový investor si však nepředstavuje, že nastane rychlé narovnání cen, až USA a Británie padnou do recese - což je scénář, který rovněž předpovídá.
Klesající dodávky ropy? Podle zprávy listu The Wall Street Journal z 22. května je pravděpodobné, že dodávky ropy budou v příštích dvou letech mnohem nižší, než se dříve odhadovalo. Očekává se, že Mezinárodní agentura pro energii (IEA) se sídlem v Paříži podstatně sníží svou předpověď týkající se dodávek ropy. Dříve IEA předpovídala, že dodávky ropy a dalších paliv zůstanou zhruba na úrovni poptávky až do roku 2030. Místo toho by v polovině příštích deseti let mohla vzniknout výrobní mezera.
Brazílie má políčeno na opec Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva má vysoké cíle. V rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel 9. května dal Lula najevo, že Brazílie má zájem o členství v kartelu. Loni byly objeveny u pobřeží Ria de Janeira obrovské zásoby ropy, o nichž se vláda domnívá, že by nakonec mohly zvýšit ropné zásoby země o 40 procent. Pokud ano, Brazílie by se zhruba v příštích deseti letech mohla stát jednou z deseti hlavních zemí produkujících ropu.
Graf s. 32:
Ropa dohání technologii
Výdaje firem na vybavení na zpracování informací a software
Pořizovací náklady amerických rafinerií na ropu
100 200 300 400 500 600
Miliard dolarů
1995 2000 2005 2008*
Pozn.: První čtvrtletí při ročním tempu
Pramen: Úřad pro energetické informace (EIA), Úřad pro ekonomické analýzy (BEA), BusinessWeek
Popisek s. 34:
Velká automobilová loupež IV. Při online hře nepotřebujete benzin. Potřebujete však datacentra lačná po energii.
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Jiří Kasl