Klasická česká pečicí mísa remoska dobyla Velkou Británii a dnes je hlavním exportním cílem pro produkt, vyráběný ve Frenštátu pod Radhoštěm. O propagaci mísy se v Anglii postarala zajímavá osobnost známá mimo jiné pod přezdívkou lady Remoska.
Malá elektrická pečicí mísa – remoska - je jediným typicky českým kuchyňským výrobkem, který dosáhl úspěchu za hranicemi. Velkého uznání se jí dostalo na počátku třetího tisíciletí právě ve Velké Británii. Pečicí mísu tam vyváží česká společnost Remoska s. r. o.
Britský magazín Good Housekeeping udělil už v roce 2001, kdy výrobek na tamější trh vstoupil, remosce z Frenštátu pod Radhoštěm cenu za nejprodávanější kuchyňský elektrospotřebič roku. Společnost záhy zdvojnásobila výrobu. Obchodní ředitel firmy Ivo Svoboda však přiznává, že by takových výsledků nedosáhli bez pomoci paní Mileny Grenfell-Bainesové, původem Češky, která se pro Brity stala „lady Remoskou“.
Právě ona totiž do Velké Británie přivezla dosud neznámý český výrobek, který na britských ostrovech ještě neviděli. „Určitě byla úloha lady Mileny na začátku nejdůležitější, našla nám obchodního partnera a byla pro něj i určitou zárukou vzhledem k tehdy neznámému výrobku. Dnes už máme ve Velké Británii vybudované obchodní vztahy s naším obchodním partnerem, ale lady Milena neustále propaguje naše výrobky. Určitě bychom se bez její pomoci neobešli,“ potvrzuje Svoboda.
Lady Milena v devíti letech v době druhé světové války unikla před nacistickým terorem jako jedno z Wintonových dětí z Čech do Anglie. Má velký podíl na propagaci české hudby, architektury i umění ve Velké Británii a remoska je příkladem její pomoci i na poli byznysu.
Českou certifikaci nejdříve odmítali
Ale v Anglii se objevovaly i překážky. „Asi největší problémem, na který jsme tam na začátku narazili, bylo, že nechtěli uznat mezinárodní certifikáty vystavené v České republice. Proto jsme museli nechat udělat certifikaci ve zkušebně ve Velké Británii. V současné době se situace změnila a certifikaci můžeme dělat i u nás,“ uvedl Ivo Svoboda.
Firma z Frenštátu pod Radhoštěm však ani dnes nezahálí. „Chtěli bychom samozřejmě prodej ve Velké Británii opět zvýšit, a tak ve spolupráci s naším anglickým partnerem pracujeme na novém modelu,“ říká Ivo Svoboda, který věří v budoucnost této úsporné pečicí nádoby.
Ekonomická krize se podepsala i na prodeji remosky ve Velké Británii. V roce 2009, kdy propukla na britských ostrovech ekonomická krize, poklesl meziročně prodej českého výrobku asi na polovinu. „Loni představoval export do Velké Británie asi 20 procent celkového prodeje,“ komentuje Ivo Svoboda současný vývoz. Naštěstí tržby dohnala firma zvýšením prodeje doma. „Zatímco prodej ve Velké Británii poklesl, v České republice se zvyšoval. Osobně si myslím, že vlivem hospodářské krize lidé u nás začali víc uvažovat, za co své peníze utratí,“ dodává Svoboda.
Vzorem byl švédský hrnec
Příběh přenosné trouby, vrcholící nedávným překvapujícím úspěchem ve Velké Británii, začal už v 50. letech v pražských Vysočanech, kdy se elektrotechnik Oldřich Holmuta inspiroval na služební cestě ve Švédsku hrncem, který fungoval na stejném principu jako jeho pozdější pečicí mísa, ale uměl jen vařit.
Už roku 1957 se rozjela v městečku Kostelec nad Černými Lesy sériová výroba nádoby vyhřívané topnou spirálou ve víku. Výrobek byl v tehdejším Československu velmi úspěšný, v letech 1957 až 1991 se ho vyrobily a prodaly téměř tři miliony.
Ale na počátku 90. let s příchodem nových moderních kuchyňských spotřebičů – mikrovlnek, fritovacích hrnců a horkovzdušných trub – tehdejší výrobce, českobrodská Karma, usoudil, že remoska už nemá šanci v konkurenčním prostředí uspět, a proto výrobu v roce 1991 zastavil.
Naštěstí o tři roky později technik z Frenštátu pod Radhoštěm Jiří Blažek licenci na výrobu malé pečicí trouby koupil a začal ji téměř na koleně vyrábět. Věřil, že i dnes mohou zákazníci ocenit jednoduchost, nenáročnou údržbu, snadné zacházení, nízkou spotřebu energie a dobré pečicí vlastnosti výrobku, který používaly tři generace hospodyněk.
Místo hliníku teflon
Ukázalo se, že to byla správná intuice. I když rozjezd nebyl jednoduchý. „Museli jsme zefektivnit a reorganizovat výrobu. Do společnosti přistoupil nový společník Jaroslav Uličník, který stanovil nové ekonomické podmínky výroby a distribuce,“ vypráví Ivo Svoboda.
Majitelé neudělali žádné zásadní změny, princip pečicí nádoby zůstal od roku 1957 vlastně stále stejný, ale malé inovace se přece jen dočkala. Dostala nový kabát. V roce 1999 začala firma investovat do nových technologií a získala licenci firmy DuPont na použití nepřilnavého materiálu TeflonRClassic pro povrchovou úpravu mísy a topného víka místo dřívějšího – už překonaného – hliníku. „To byl ohromný úspěch. Remoska se tak dostala kvalitou o třídu výš,“ potvrzuje Svoboda.
