LAHŮDKOVÝ KAPITÁL

Pokus o úpis akcií

Po delší době se v Čechách objevila firma, která se pokouší půjčit si peníze nikoliv u banky, ale úpisem akcií. Pražský luxusní Dům lahůdek hodlá takto navýšit svůj majetek o 28 milionů korun.

Ve světě obvyklá metoda - získání peněz vydáním akcií na kapitálovém trhu - je v tuzemských poměrech naprosto nevyužívaná a mnozí absenci primárních emisí považují za největší problém tuzemského trhu s cennými papíry. Drtivá většina si totiž zatím chodí pro kapit ál do bank.

Bankám nechutná

Jinou cestou však hodlá jít pražský Dům lahůdek sídlící v proslulém domě U Rotta. Stoprocentní vlastník lahůdek - tuzemská firma Kappel - totiž chce navýšit svůj dosavadní čtrnáctimilionový majetek na téměř 42 milionů korun. Necelých 28 milionů si chce půjčit od veřejnosti. Veřejná výzva k úpisu akcií potrvá zhruba do konce července. Kappel je ochoten jít i do postavení minoritního akcionáře a přenechat určitá místa ve statutárních orgánech firmy.

V případě Domu lahůdek se však nejedná o klasický úpis akcií s jejich následným obchodováním na burze, protože nová emise bude mít neveřejně obchodovatelné listinné akcie.

Cílem společnosti je rozšířit činnost z dosavadní jedné luxusní provozovny potravinářského zboží o síť pěti dalších obchodů v různých městech republiky. Podle Vítězslava Klečky, místopředsedy představenstva firmy Kappel, je v současnosti dostupnost bankovních úvěrů velkým problémem, a proto chtějí řešit situaci úpisem akcií. „Nedařilo se nám rovněž najít jednoho strategického partnera, který by nám projekt financoval, uvedl Klečka. Nikomu se podle něj nechtělo do tak malého se gmentu, kterým je prodej luxusního lahůdkářského zboží, a všichni většinou koukají po velkých potravinových řetězcích.

Naděje umírá poslední

Brokeři sice vítají úpis jako chvályhodný počin a pokus o něco, co se v našich podmínkách příliš nenosí, moc šancí však projektu nedávají. „Akcie upíšu, ale k čemu mi jsou, když s nimi nemohu obchodovat na burze, ptá se napříkla d Michal Šnobr z makléřské firmy Brno Broker Group. Úpis tak podle jeho slov ztrácí pro akcionáře své kouzlo.

Na druhou stranu se ale nelze veřejné neobchodovatelnosti divit, protože navýšení majetku na 42 milionů korun je prostě málo a firmy s tak malým základním jměním na burzu nepatří.

Podle Michala Konečného z makléřské firmy Komerio, která úpis pro firmu Kappel organizuje, se již několik zájemců (nezávazně) objevilo. Sám Klečka vidí šance na zdárný úpis otevřené - pro investory se prostě jedná o dlouhodobou investici na ně kolik let. Ostatně, když se nová emise nepovede, peníze se zašlou upisovatelům zpět.

Firmě nenahrávají ani hospodářské výsledky, hospodaření se zatím odehrává v červených číslech - za rok 1997 ztráta 24,9 milionu, loni 8,3 milionu korun.

Dům, ve kterém lahůdkářství sídlí, sice není v majetku firmy Kappel, ale je v něm v dlouhodobém pronájmu na 23 let, takže by podle Klečky v této otázce neměl být problém. Vlastníkem proslulého domu je firma J. V. Rott.

Primární emise nefrčí

Nová klasická emise akcií, která by se stala pro podniky vítanou kapitálovou injekcí, byla v tuzemsku uskutečněna pouze jedna. Jedinou českou firmou, která udělala před dvěma lety investorům veřejnou nabídku akcií, byla počítačová společnost Softw are 602. Její úpis se tehdy povedl, upsalo se 20 milionů korun a peníze firma použila na své projekty v Americe. Odrazilo se to i v růstu jejich akcií v RM-Systému. Posléze se o navýšení sice pokoušely Mountfield, Gordon Cars, Interkontakt, Bonton, ale z různých důvodů nakonec od tohoto záměru upustily.

Důvodů, proč se v České republice tato forma navýšení kapitálu netěší důvěře, je skutečně více. Například ten, kdo by chtěl vydáním akcií získat kapitál, se bojí, že ho potom z podniku nový upisovatel vyšachuje. Dosud rovněž nebyly pro úpisy v hodné domácí podmínky na finančních trzích. Chybí stále důvěra v náš neprůhledný a akcionáře opomíjející kapitálový trh.

„Problémem jsou také vysoké, většinou tisícové nominální hodnoty akcií společností, zápisy do obchodního rejstříku upravující úpisy trvají většinou několik měsíců, upozorňuje náměstek generálního tajemníka pražské burzy Vladimír Ezr. Dokud rovněž emise nedostane souhlas k veřejnému obchodování od Komise pro cenné papíry, investoři nemají na svých účtech akcie, se kterými chtějí obchodovat, a tato dlouhá časová prodleva je podle Ezra prostě odrazuje.

Burza je nejdál

Zdá se, že právě pražská burza si je tak neutěšeného stavu nejvíce vědoma. Vypracovala jakýsi projekt na vydávání primárních emisí. „Oslovujeme nyní emitenty z hlavního a vedlejšího trhu burzy a vysvětlujeme jim výhody tohoto způsobu financování, říká Ezr.

Je to však běh na dlouhou trať, neboť aby se všechno povedlo v praxi, je potřeba přinejmenším novelizovat Obchodní zákoník a Zákon o cenných papírech.