Lákavý Brusel

20. 5. 2005

Autor: Euro.cz

Češi jsou úspěšnější uchazeči o úřednická místa, Poláci selhávají

V evropských institucích už pracuje 370 Čechů a Češek. Úspěšně prošli náročnými písemnými testy a ještě tvrdší ústní zkouškou. Nábor nováčků ale ještě neskončil. Šanci získat dobře placenou práci pro unii dostanou i další zájemci. Podle kvóty na nové úředníky, kterou pro Prahu před rozšířením EU stanovil Brusel, zbývá obsadit 115 míst. Další sérii výběrových řízení chystá unie na letošní léto. Evropské úřady momentálně zaměstnávají celkem 21 853 lidí.

Nábor podle plánu.

První velká vlna konkurzů pro uchazeče o zaměstnání v evropských institucí z nových členských států Evropské unie je u konce. Testy a pohovory (do kterých jednotlivé národní státy nijak nezasahují) zatím úspěšně absolvovalo 2700 kandidátů, kteří se automaticky dostali na seznam rezerv. Pracovní smlouvu na odpovídající místo dosud podepsalo 1081 z nich. Řízení ale budou pokračovat: Evropská komise musí do roku 2010 vybrat a zaměstnat celkem 3441 „nováčků“.
Zatím vše vypadá poměrně optimisticky. Plán náboru běžných úředníků do nižších byrokratických pozic nemá příliš velké zpoždění. „Toto rozšíření je svým rozsahem zcela bezprecedentní. Přesto mohu prohlásit, že jsme schopni zajistit Komisi co nejkvalitnější kandidáty a současně garantovat požadovanou vyváženost mezi jednotlivými národnostmi,“ prohlásil před několika dny Siim Kallas, komisař odpovědný za nábor nových sil.
Potíže jsou ale s výběrem expertů na střední a vyšší unijní pozice. Středních má být 189, vyšších pak padesát. Evropská komise již například musela přiznat, že se jí nepodaří splnit plán náboru ředitelů odborů pro letošní rok. „Počty uchazečů, které máme k dispozici, mohou naše plány naplnit jen částečně,“ uvádí se ve stanovisku komisaře Kallase.
Největší potíže s novými posilami mají jindy ambiciózní Poláci. V nejvyšší úřednické kategorii A15 – jde o posty generálních ředitelů a jejich zástupců – doposud jejich lidé vůbec nebodovali. Zcela neúspěšní jsou zatím také Estonci, Litevci, Lotyši, Malťané a Slováci. Ačkoliv by měl mít každý stát po jednom postu A15, Češi už získali dva: Marie Bohatá si vybojovala pozici zástupkyně ředitele Eurostatu, evropského statistického úřadu, a diplomat Karel Kovanda získal prestižní místo zástupce šéfa ředitelství pro vnější vztahy. Po jednom křesle A15 má také Kypr, Slovinsko a Maďarsko. Poláci proti úspěchu Bohaté a Kovandy protestovali s tím, že na místo mají nárok podle „národnostního klíče“. Komisař Kallas je ale poněkud drsně usměrnil: „Polsko musí stejně tak jako jiné země dodat kvalitní kandidáty. Prozatím máme problémy najít vhodné zájemce na některé posty,“ řekl. Poláci by také, jak dodal, neměli tolik spoléhat na zákulisní ovlivňování výběru a raději pro práci v evropských strukturách připravit dostatek kvalitních expertů, kteří obstojí v konkurenci.
Naši severní sousedé zaostávají i v o stupeň nižší kategorii A14, která zahrnuje ředitele odborů a hlavní poradce. Z šestnácti vyhrazených postů neobsadili ani jeden. Češi dostali přiděleno šest míst, uspěl zatím jediný kandidát. Ladislav Miko nastoupil na generální ředitelství pro životní prostředí. V kategorii A14 zatím vítězí Maďaři, kteří dokázali obsadit tři z šesti nabízených pozic. Z nejčerstvějších údajů Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) je zřejmé, že Čechům se daří i v kategorii středního managementu A12 – „ředitelé odborů“. Na seznam „rezervistů“ se neprobojovali jen v oblasti „právo“, zatímco v kategorii „makro/mikroekonomika/statistika“ získali hned čtyři místa z celkových devíti. Podobně byli Češi úspěšní i v oboru „evropská veřejná správa“, kde obsadili čtyři místa z celkových šestnácti.

Tvrdé testy.

Je evidentní, že čeští občané se v evropských úřadech zabydlují bez větších problémů. Je možné je potkat v téměř každé evropské instituci a v každé pozici. Pracují v Evropském parlamentu (právnické překlady zajišťuje bývalý český diplomat Libor Boháč, bývalá zaměstnankyně nadace Konrad Adenauer Stiftung v Praze Irena Homolová pracuje pro Výbor pro vnitřní trh), na ředitelství pro ekonomické a finanční záležitosti ECOFIN (bývalý zaměstnanec Delegace Evropské komise v Česku Jiří Plecitý), pro Evropský soudní dvůr (Lenka Sieglová, někdejší pracovnice Informačního centra EU - ICEU v Praze). Bývalá ředitelka pražského ICEU Daniela Červová se kupříkladu uchytila přímo na EPSO.
Že by ale čeští euroúředníci vytvářeli v Bruselu nějaké klany, to se asi tvrdit nedá. „Zase tak moc se nekamarádíme. Češi si závidějí platy a pozice a dost se vytahují,“ uvedl jeden z Čechů v Bruselu.
Také v „evropské vládě“ - tedy Evropské komisi - pracuje už několik desítek Čechů a Češek. Třeba Dana Kovaříková působí na politickém odboru hlavního sekretariátu. „K prvnímu dubnu 2005 Komise zaměstnává 137 českých občanů,“ sdělil týdeníku EURO Dominique Maller ze sekretariátu ředitele EPSO. Většina z nich přitom obsadila dobře placené „A-pozice“, posty pro vysokoškolsky vzdělané odborníky. „V kategorii A máme čtyřiadevadesát českých občanů, v kategorii B jednoho a v kategorii C dvaačtyřicet Čechů a Češek,“ dodal Maller. Skupinu „B“ tvoří většinou vyšší a střední administrativní personál, do „C“ patří sekretářky.
Z nejčerstvějších dat EPSO vyplývá, že Brusel už vybral 65 procent (z celkové kvóty) českých občanů v kategorii A, 86 procent jazykových expertů a 79 procent vyšších a středních administrativních pracovníků a sekretářek. V první vlně převyšoval zájem o práci pro instituce EU poptávku hned sedmkrát, ve výběrovém řízení se zadařilo pouze každému devátému uchazeči. A to ještě desítky míst zůstaly neobsazeny.
Na nejlépe placená místa, ta v kategorii A, musí mít uchazeči vysokoškolské vzdělání a kromě nejnižší kategorie i několikaletou praxi a v případě středních a vyšších pozic i manažerské zkušenosti.
Výběrové řízení samé má tři části: písemné testy, vědomostní a logické, které EPSO obvykle pořádá v hlavním městě každého z nových států, a testy ústní, na které musí vybraní zájemci přiletět do Bruselu. EPSO jim následně proplatí zpáteční letenku a maximálně dvě noci.
V některých případech jsou ale testy náročnější a trvají déle. Záleží na tom, do které kategorie se zájemce hlásí. Výběr do skupiny A12 a výše trvá déle než rok. „Nejprve porovnávali přesně specifikované požadavky - například patnáct let v řídicí funkci, znalost alespoň jednoho z jazyků nových členských zemí,“ popsal týdeníku EURO svůj konkurz nejvýše postavený český euroúředník Karel Kovanda.