Mimořádná valná hromada akciové společnosti Královopolská, která se konala minulý týden a která měla rozhodnout o budoucnosti firmy, nedospěla k žádnému finále a rozhodnutí přesunula až na řádnou valnou hromadu. Ta se bude konat až v& nbsp;červnu. Získaný oddechový čas musí firma využít k nalezení cesty z dluhů.
Dnes za sebou Královopolská vláčí dluhové břemeno o váze málem čtyř miliard korun, přičemž zhruba polovina připadá na státní peněžní ústav - na Konsolidační banku. A tento dluh, či přinejmenším jeho velikost pokládá Královopolská za sporný. Kd yby tohoto dluhu nebylo, byla by Královopolská schopna se s ostatními věřiteli dohodnout na soudním vyrovnání, věřitele jakž takž uspokojit a rozjet se dál.
Generální ředitel firmy Milan Rada týdeníku EURO naznačil už velice konkrétní záměry, které se společností má. Zřejmě by se orientovala především na konstrukční práce a na export. Určité zakázky má téměř jisté, a kdyby vyšly, mohly by vyvolat zájem dalších klientů, protože stejně jako peníze rodí další peníze, tak dobře splněná zakázka rodí další zakázky.
Mimořádná valná hromada z minulého týdne pověřila vedení firmy, aby se do června pokusilo urovnat spor s Konsolidační bankou formou urychleného rozhodčího řízení, v němž by se obě strany sporu zavázaly, že rozhodnutí rozhodčího soudu přij mou bez odvolání. Pokud dá rozhodčí soud za pravdu Královopolské, má vyhráno: s ostatními věřiteli si umí poradit. Kdyby „vyhrála Konsolidační banka, musela by se Královopolská pokusit přimět tento státní peněžní ústav, aby pohledávku kapitalizoval . Teď jde tedy o to, aby Konsolidační banka na urychlené rozhodčí řízení přistoupila. Kdyby tak neučinila a Královopolská by přesto navrhla soudní vyrovnání s věřiteli, musela by se Konsolidační banka zařadit do fronty věřitelů. A Krá lovopolská samozřejmě nemá na to, aby uspokojila všechny. Potom by jí tudíž zbývalo jediné řešení - konkurs.
Královopolská, zaměstnávající asi osm tisíc lidí, patří po nezdařené privatizaci opět skoro celá Fondu národního majetku.
