Českým horám hrozí dvacetiprocentní návštěvnický i ekonomický propad
Žádné fronty u lanovek či vleků, vylidněné sjezdovky. Sen každého lyžaře – a zároveň nejčernější vize majitelů či provozovatelů skiareálů. Moment, kdy se tyto představy mohou stát realitou, je překvapivě blízko. Připravované zvýšení DPH totiž zdraží nejen samotné skipasy, ale i základní potřeby, jako je bydlení či většina potravin, takže na lyžování a další zbytné aktivity zůstane rodinám méně peněz. „Když k tomu přidáme stále rostoucí cenu ropy, respektive pohonných hmot, a zároveň vezmeme v úvahu současný propad návštěvnosti, vychází mi příští sezona ekonomicky až minus dvacet procent,“ odhaduje Vladimír Kasík ze společnosti Sport service, která provozuje skiarál na Špičáku v Železné Rudě.
Blízká konkurence
V podobném duchu hovoří i zástupci dalších lyžařských středisek. „Již nyní se – v důsledku tragického lednového počasí a snížené koupěschopnosti obyvatelstva kvůli doznívající ekonomické krizi – pokles počtu lyžařů pohybuje mezi pěti až sedmi procenty. Zároveň se staví nové dálnice a vzdálenosti se zkracují, takže konkurence v Alpách se stále přibližuje. A do toho se budeme muset poprat s dalším desetiprocentním nárůstem nákladů. Čeští politici by se nad tím měli zamyslet,“ říká Petr Hynek ze Skiresortu Černá Hora. Zimní dovolenou si každoročně dopřeje přibližně 1,5 milionu Čechů, přičemž zhruba dvě třetiny z nich ji tráví v tuzemsku, půlmilion lidí vyrazí do zahraničí. Tradičně nejoblíbenějšími destinacemi jsou Rakousko, Itálie a Francie, tedy země, kde všude spadá lyžařský byznys do snížené sazby daně z přidané hodnoty. „Prakticky ve všech okolních zemích je cestovní ruch plošně podporován, ať už formou investičních pobídek, daňových úlev nebo ,alespoň‘ zařazením do snížené sazby DPH, která je často ve výši sedmi procent,“ argumentuje Pavel Bažant z TJ Bižuterie, provozující tři areály v Jizerských horách.
Ceny nestoupaly. Zatím
Lyžařští podnikatelé se shodují, že navrhované skokové navýšení daně nebudou schopni vzít celé „na sebe“, takže budou muset zvýšit ceny skipasů. „Až na výjimky drží většina velkých lyžařských středisek ceny posledních pět let takřka na stejné úrovni, přitom za tu dobu stoupla ,naše‘ sazba DPH z pěti procent na dvojnásobek, je nutné si také uvědomit, kam se posunuly ceny energií, mezd a dalších vstupů. To vše jsme se snažili pokrýt z úspor a vlastního zisku. Dál už to ale nepůjde,“ říká Hynek.
Kasík předpokládá, že s ohledem na letošní úbytek klientů nebude moci železnorudský Špičák zvýšit ceny skokově o plných deset procent. „Připravujeme důkladnou analýzu situace, a pokud to alespoň trochu půjde, pokryjeme část zvýšených nákladů z naší marže. Nárůst koncových cen v současnosti odhaduji na tři až pět procent,“ řekl Kasík týdeníku EURO. Zvýšení daně se mu nelíbí i proto, že doslova na dohled, na německém Velkém Javoru, podniká konkurence za zcela jiných podmínek – sazba DPH je sedm procent.
Omezení investic
Daniel Švrček ze společnosti Snowhill, která provozuje pět lyžařských středisek v Krkonoších a na Šumavě, varuje, že takový zásah může zásadně ovlivnit celou oblast služeb, nejen samotného lyžařského byznysu. „Zvýšení DPH je jen dalším z mnoha kroků, které cestovnímu ruchu nepomáhají. Vůbec netušíme, jak na zdražení, které s tím přijde, zareagují naši zákazníci. Spousta lidí si lyže nebo ubytování v hotelu odřekne, aby měli na bydlení nebo potraviny,“ soudí Švrček. „Anebo si náš typický zákazník odpustí dvě tři víkendové lyžovačky na českých horách a zaplatí si týden v Alpách,“ dodává Hynek. Pavel Bažant předpokládá, že samotné zdražení lyžařských služeb nebude v konečném důsledku tak drastické jako spíše celkový dopad do běžného života. „Nemyslím si, že by Češi v hojné míře začali více jezdit do zahraničí. Spíše bych řekl, že nebudou jezdit nikam,“ říká s tím, že propad návštěvnosti odhaduje na zhruba 20 procent.
Že by některý z velkých provozovatelů skiareálů, jejichž roční tržby většinou přesahují hranici 50 milionů korun, zkrachoval, si žádný z manažerů nepřipouští. „My to ustojíme, ale spousta areálů, hlavně těch, kde si napůjčovali velké investiční peníze, se může dostat do úzkých,“ říká Kasík. Zároveň ale dodává, že s ohledem na ekonomický vývoj bude muset Sport service odložit některé plánované investice. Stejně hovoří i Petr Hynek. „V horizontu několika let jsme počítali s investicemi v hodnotě asi 200 milionů korun. Buď budou muset některé počkat, nebo zvolíme méně komfortní řešení pro klienta. Jde o to, jestli budeme nahoru na kopec lyžaře vozit levnou škodovkou, nebo pohodlným bavorákem.“
