Boeing 747 v polovině února prvně sestřelil balistickou raketu
Hrdinný Luke Skywalker se v kokpitu stíhačky X-wing řítí vesmírem, čile manévruje a za letu mu z konců křídel sviští svazky laserů. Nepřátelské letouny TIE Fighter a TIE Bomber explodují, dopady laserů přesně likvidují i útočná torpéda… Takové výjevy jsou zatím známé jen z filmů science fiction nebo počítačových her, jenže vojenské užití světelných výbojů není až tak daleko. Dne 11. února 2010 bez sebemenší pozornosti českých médií proběhly v USA první úspěšné střelby protiraketového letounu Boeing YAL1-A (upraveného Jumbo-jetu B 747-400F). Ten nese na palubě výkonný laserový systém schopný na stovky kilometrů zničit vzlétající raketu. Projekt je o to zajímavější, že k jeho vzniku přispěli i vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (FZÚ).
Úder po dvou minutách
Revoluční experiment se uskutečnil v Kalifornii. Letoun projektu Airborne Laser (ABL), který z větší části financuje Protiraketová agentura (MDA), odstartoval z vojenské základny Edwards. V téže době byla z mobilní startovací základny u kalifornského pobřeží odpálena balistická střela krátkého doletu. Boeing ji během několika vteřin po startu zaměřil, sledoval a vyslal kontrolní laserový svazek, jenž „přeměřil“ atmosférické vlivy a odchylky tak, aby mohl být následně nažhaven hlavní, palebný laser známý jako COIL (Chemical Oxygen-Iodine Laser). „Úder přišel dvě minuty po startu zaměřené balistické střely, kdy její motory ještě žhnuly,“ uvedla agentura MDA v oficiálním komuniké.
Tak poprvé v historii raketu sestřelil laser, prostě ji zlikvidoval rozžhavením. Asi hodinu poté zaměřil letoun i druhou testovací raketu, tentokrát však bez výsledku. Dle časopisu Aviation Week za to mohlo vychýlení paprsku.
„Test ukázal potenciál užití řízené energie v ničení několika cílů najednou – rychlostí světla a v dosahu stovek kilometrů,“ radoval se Pentagon, dle nějž je třeba ocenit nízké náklady na jeden sestřel oproti jiným technologiím. Michael Rinn, odpovědný ředitel programu u společnosti Boeing, sdělil agentuře Reuters: „Úspěšný pokus osvítil cestu nové generaci vysoce energetických a ultrapřesných zbraňových systémů, jež Spojeným státům umožní vlastní obranu i obranu svých přátel a spojenců.“ Kritičtější byl John Pike, ředitel serveru GlobalSecurity.org, dle nějž test nijak neprokázal hodnotu systému v reálném prostředí: „Otázkou zůstává, zda laser dokáže sestřelovat cíle na opravdu velkou vzdálenost.“
Osaměle létající unikát? Létající laser může být – teoreticky – využit i k sestřelení nízko kroužících satelitů nebo dokonce letadel. Dle řady kritiků je však jeho reálné využití sporné; operační vzdálenost, na niž je ABL schopen rozpálit plášť raket a střely „zneschopnit“, činí pouhých 600 kilometrů. To by v bojových podmínkách vyžadovalo riskantní lety nad nepřátelským územím. Otázkou je i možné budoucí využití létajících laserových pevností proti pozemním cílům, nicméně průlet světelného svazku hustší atmosférou by jeho účinnost oslabilo. Ale pozor: Nikdy neříkejme nikdy! Americká armáda se věnuje rovněž programu Advanced Tactical Laser (ATL). Ten počítá s umístěním laserů COIL (viz Český záblesk v superlaseru) na letouny NC-130H Hercules, které by tak připomněly pověstné „gunshipy“ s houfnicí na palubě z dob války ve Vietnamu. Loni v červnu již na střelnici ve White Sands vojáci zaznamenali prvnímu úspěšný zásah cíle… Momentálně je obtížné kterýkoli z projektů favorizovat. Ještě před rokem ministr obrany USA Robert Gates prohlásil: „Zrušíme druhý prototyp letounu ABL. Ten stávající si ponecháme a využijeme jej k vědecko-výzkumným záměrům. Program ABL má však zjevné nedostatky v technologii a upotřebitelnosti, takže jeho operační úloha je velmi sporná.“ Zdařilý únorový test však debatu o jeho smyslu oživil. „Projekt by měl být připravován, aby ochránil naše domovy, až to bude zapotřebí,“ vzkázal vládě republikánský politik Todd Tiahrt. A přidaly se i další hlasy, které apelují na pokračování experimentu, který již stál daňové poplatníky neuvěřitelných pět miliard dolarů. Pokud budou lobbistické skupiny dostatečně silné, dočkáme se možná i flotily sedmi laserových boeingů. Podle původních plánů se měly dostat do výzbroje v roce 2013.
(box)
Český záblesk
Vývoj ABL začal již v osmdesátých letech; další inspirací se stala obrana proti iráckým scudům v operaci Pouštní bouře. V listopadu 1996 získaly firmy Boeing (letoun), Northrop Grumman (laser) a Lockheed Martin (zaměřovací systémy) první zakázku v hodnotě 1,1 miliardy dolarů, která se rozrůstala. Na výzkumu pochopitelně spolupracovaly desítky firem a akademických pracovišť. Včetně Čechů z Oddělení chemických laserů v Sekci výkonových systémů FZÚ. „Naše spolupráce s vědeckou laboratoří US Air Force začala v roce 1997 formou jednoletých – maximálně tříletých – grantů,“ řekla týdeníku EURO inženýrka Jarmila Kodymová. Pracoviště, které vede, je zaměřeno na výzkum výkonového plynového laseru na bázi atomárního jodu kontinuálního sytému COIL. Laser je čerpán energeticky bohatým molekulárním kyslíkem, který je produkován vhodnou chemickou reakcí. Díky tomu mohou být generovány výkony na úrovni až stovek kilowattů. Vlnová délka a optická kvalita svazku i možnost užití laseru pro mobilní účely jej předurčují k využití v průmyslu, ale i v armádě. A právě z těchto důvodů zvolil Pentagon COIL jako nejvhodnější laser pro projekt ABL. „Airborne je vyvíjen jako součást komplexního protiraketového obranného systému k potenciálnímu ničení balistických raket s dlouhým doletem již ve fázi jejich vzletu, tedy ještě na území agresora… Naše oddělení ve FZÚ se specializuje na nové metody a technologie generování energeticky bohatého singletového kyslíku a atomárního jódu právě pro COIL,“ uvedla Kodymová (více EURO 23/2008).
*
Popisek: Jedinečný střelec. Letoun YAL-1A premiérově vzlétl v červenci 2002, letos v únoru pak díky unikátní laserové výbavě sestřelil nad Kalifornií dvojici balistických raket.
Popisek: Blesky na palubě. Kromě úderných laserů COIL, na nichž se pracovalo i v Praze, je letoun vybaven také zaměřovacími paprsky Target Illuminator Lasers (TIL).
*
Nálepka
Video: http://www.mda.mil/
