Stát nestíhá připravit tendr na nový mýtný systém, miliardový byznys zatím zůstane firmě Kapsch
Ministerstvo dopravy připravuje obchod za desítky miliard korun. Hledá, kdo začne od roku 2017 provozovat mýto. A stejně jako v roce 2006, kdy zvítězila společnost Kapsch, provázejí tendr zmatky.
Téměř jisté například je, že stát nového provozovatele ani nestihne vybrat, než vyprší smlouva s Kapschem.
Roční skluz Do konce roku 2016 se sice zdá ještě dlouhá doba, měřeno podmínkami tuzemských výběrových řízení je už ale pozdě. Tuší to možná i ministr dopravy Antonín Prachař (ANO). Jeho předchůdci mu na úřadě zanechali studii, která přesně stanovuje harmonogram postupu. Pokud by se do ní podíval, věděl by, že už nyní má mýto nejméně roční skluz. Dluh je sice i na předchozích ministrech, on ale práce výrazně neurychlil.
Teprve nyní ministerstvo dopravy vybírá firmu, která by měla de facto vymyslet, jak bude systém fungovat. Obálky se na ministerstvu otevíraly 11. srpna. Do tendru se přihlásilo šest firem, mezi nimi například CGI IT, MT Legal nebo PricewaterhouseCoopers. Ministerstvo chtělo za soutěž utratit sto milionů korun, nabídky jsou ale podle informací týdeníku Euro v rozpětí mezi 20 a 70 miliony korun. Na první pohled je to dobrá zpráva, hlubší znalost veřejných zakázek ale napovídá, že tendr může skončit u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) kvůli takzvanému podstřelení ceny.
A v té chvíli je ministerstvo nahrané. Antimonopolní úřad si totiž už několik měsíců stěžuje na přetíženost, státu jde přitom doslova o každý týden. Výběrové řízení na provozovatele mýta musí totiž vyhlásit příští rok na jaře. Je to hraniční termín, aby byl přechod na konci roku 2016 bezproblémový.
„Už vloni na podzim jsem na ministerstvu představoval graf, ze kterého bylo patrné, že měli půl roku zpoždění,“ popisuje Václav Jirovský, vedoucí Ústavu bezpečnostních technologií a inženýrství ČVUT.
Až poradenská firma nastíní budoucnost mýta, vyvstává ještě další riziko stížností na ÚOHS, a to při velkém tendru na provozovatele systému. Alespoň minulá soutěž mezi Kapschem a jeho konkurenty tak dopadla.
Stěžovala si například italská Autostrade. Hospodářským novinám už firma potvrdila, že se bude zajímat i o nynější soutěž. Vedle ní zájem nevyloučily ani SkyToll se zkušenostmi ze Slovenska či Siemens.
Práce poradenské skupiny navíc supluje rozhodnutí státu. Místo aby měla vláda svoji vizi, bude jí poradenská firma nastiňovat analýzu rizik, kde a jaké silnice zpoplatňovat, zda třeba rozdělit velký tendr na více částí nebo jestli použít mikrovlnnou, či satelitní technologii. Podobných studií má přitom ministerstvo z minulosti k dispozici už několik. Zadávali je jak ministr Vít Bárta, tak později Pavel Dobeš. „Celá soutěž na onoho poradce nebo projektového manažera je zbytečná, po ministerstvu ji nikdo nechce. Nemusíme začínat od nuly,“ říká Václav Jirovský. Pokud by ministerstvo výběr projektového manažera obešlo, mohlo by půl roku uspořit.
Plán B Podle Václava Jirovského, který patří mezi evropské odborníky na problematiku mýtných systémů, může stát převzít už hotová řešení. „V Evropě jsou nastaveny parametry výběru mýta, které můžeme využít. Správným přechodem na ně můžeme dokonce oproti současnému stavu vydělat až miliardu. Ministerstvo ale nemá dostatek informací z Evropské komise ani odborných standardizačních skupin,“ říká Jirovský. Prachařův resort při debatě o mýtu ani přímo nespolupracuje s vysokými školami.
Ministerstvo by mělo začít hledat záložní řešení. Tím asi nejjednodušším, ke kterému celá věc spěje, je dočasné prodloužení smlouvy s Kapschem. Oficiálně se o tom ale ještě nemluví. „Na výběr provozovatele mýtného systému zbývá nyní dva a půl roku, a pokud budou veškerá rozhodnutí ze strany státu přijímána bez zbytečných průtahů, stále je ještě možné to stihnout,“ věří si ministr dopravy Antonín Prachař (ten mimochodem na podzim kandiduje do Senátu a jeho setrvání v úřadu je nejisté).
Kdo za to může Zdržení výběru provozovatele mýta nastalo zejména kvůli častým výměnám ministrů dopravy. Od roku 2010 se jich už vystřídalo sedm. Vloni se do projektu vložil až Zdeněk Žák, pozdější pražský lídr zemanovců. Ale byla to spíš smutná epizoda – do mýta zapojil bez výběrového řízení firmu Veřejné zakázky s.r.o., která už před lety řídila tendr s vítězným Kapschem na konci.
Společnost Veřejné zakázky měla být vlastně ještě předstupněm, jejím úkolem bylo teprve hledání projektového manažera. Odhadovaná hodnota onoho hledání oscilovala kolem 130 milionů korun. Rozpaky budilo i to, že oznámení o zakázce se ve věstníku objevilo den před Štědrým dnem. Antonín Prachař zakázku následně zrušil.
Pokud ministr Prachař vydrží ve funkci, bude u toho, až se nový systém představí veřejnosti. Ačkoli to má říci vybraná poradenská firma, už teď se ukazuje několik cest. Ta současná, kdy stát jen formálně dohlíží na generálního dodavatele, se zdá mimo hru. Pokud by přesto měl Kapsch provozovat systém stejným způsobem, bylo by to pravděpodobně s nižším výdělkem. Náklady na výběr mýta už v minulosti kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad, byť je později ministerstvo rozporovalo.
Další z možností je, že se do procesu výběru mýta zapojí stát, respektive Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Obdobný model funguje v Rakousku a ministru Prachařovi se zamlouvá. „Inspirujeme se všemi dostupnými zahraničními zkušenostmi, tedy včetně těch rakouských. Ve finálním řešení bude hrát důležitou roli výsledná podoba příspěvkové organizace ŘSD či způsob a rozsah požadovaného zpoplatnění,“ uvedl mluvčí ministerstva Martin Novák.
Problém tohoto řešení spočívá ale v tom, že ŘSD nemá potřebné odborníky. Pro představu: jen v call centru mýta sedí kolem 60 lidí. Část souvisejících služeb navíc zajišťují subdodavatelé. Čistě ve své režii by tedy stát vybírat mýtné v současnosti nezvládl.
Ve hře je proto rozdělení kompetencí. Výstavbu či údržbu bran by měla na starost jedna firma, jiná by vybírala mýtné. Kapsch se už nechal slyšet, že by pro ně mohl být systém výhodný. „Kapsch je technologická firma. Stavební činnosti, jako je například výstavba mýtných bran a dalších zařízení, proto ráda přenechá někomu jinému, pokud se zakázka nebude soutěžit jako kompletní balík služeb,“ uvedl ředitel české pobočky společnosti Karel Feix.
Brána, nebo orel?
Na stole je ještě další otázka – zda dál používat mikrovlnnou technologii, nebo přejít na satelitní systém. Odborníci z vysokých škol žádali satelitní systém už v roce 2006, tehdy je ale ministerstvo nevyslyšelo a přiklonilo se k mikrovlnné technologii od Kapsche. I nyní to vypadá na stejný scénář.
„Mikrovlnný systém je jednou z nejspolehlivějších a nejpřesnějších technologií užívanou pro tyto účely. V současnosti také plně standardizovanou. Tomu rovněž nasvědčuje neustálé rozšiřování této technologie i v jiných zemích, nejen v Evropské unii. Z toho vyplývá, že mikrovlnný systém je vhodný,“ řekl Martin Novák z ministerstva.
Prvky satelitního systému využívá v Evropě zatím jen Slovensko, Maďarsko a Německo.
Stát se bude také rozhodovat, zda rozšířit zpoplatnění i na silnice nižších tříd, po čemž volají někteří zástupci samospráv. Vadí jim, že kamiony objíždějí placené úseky dálnic přes jejich obce. Ministerstvo si ale rozšíření mýta zatím nepřipouští.
„Zpoplatnění silnic nižších tříd je neefektivní. Případné benefity z nízkého regulačního účinku nevyrovnají náklady,“ uvedl Martin Novák.
Ministerstvo nicméně chystá obcím změnu zákona, která umožní pomocí dopravního značení kamiony z okresek odsunout. Zavedení zákona má ale stejně jako nové mýto zatím velmi nejasné datum účinnosti.
Zlatá mýtná brána
Poměr provozních nákladů na vybraném mýtu
(v mil. Kč bez DPH, zaokrouhleno; v %)
Rok Náklady Mýto Náklady/mýto
2007 928 5565,3 17 %
2008 1371 6144,2 22 %
2009 1156 5543,3 21 %
2010 1817 6574,4 28 %
2011 1832 8126 23 %
2012 1851 8680 21 %
2013 1882 8555 22 %
1–7/2014 1097,8 5046,3 22 %
Celkem 11 934,8 54 234,5 22 %
Zdroj: Kapsch
Teprve nyní ministerstvo dopravy vybírá firmu, která by měla de facto vymyslet, jak bude nový mýtný systém fungovat.
2007 Od tohoto roku se v Česku vybírá mýtné.
1300 km dálnic a rychlostních silnic je v tuzemsku zpoplatněno.
180 km silnic 1. třídy je zpoplatněno mýtem.
8,55 mld. Kč se v systému vloni vybralo, od zahájení provozu to bylo přes 54 miliard korun.
18 až 20 % z vybraného mýta náleží společnosti Kapsch a jejím subdodavatelům.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
