Ještě než si ministři dosluhujícího kabinetu Miloše Zemana sbalí kufry a odcestují na letní dovolenou, chtějí dodělat práci, v níž se „vrtají“ už několik let. Pod heslem odvoláváme co jsem odvolali, slibujeme co jsme slíbili, se znovu pustili do odložené privatizace 51 procent akcií Českého Telecomu. Nezbývá než smeknout před všemi českými lobbisty, kteří se o comeback postarali. Uchazeči předloží do pátku 19. července nové nabídky, ve středu 24. července kabinet vynese soud. Zdá se, že je dopředu rozhodnuto o schválení.
Lze sice předpokládat, že v době verdiktu bude ve Strakově akademii sedět inovovaný tým, nejspíše koaliční, řízený Vladimírem Špidlou, přesto si klaďme otázku, proč mají ministerští veteráni potřebu zasahovat po volbách do tak důležitých věcí. Jestliže by nová politická reprezentace uznala za vhodné v privatizaci pokračovat, tak by přece podobný krok jako zemanovci učinila také. Jde však o to, že příliš mnoho lidí již několik měsíců čeká na slíbenou provizi.
Starý kabinet měl dost času na to, aby kauzu Telecom dotáhl do úspěšného konce. Nesčetněkrát termíny rozhodnutí posunoval, až jeho čas vypršel. Teď se snaží ve „výpovědní lhůtě“ diktovat nové podmínky prodeje. Takové jednání není férové, byť volby opět vyhrála ČSSD. Všechna zásadní rozhodnutí strategického významu už náležejí nastupující sněmovně a nastupující exekutivě.
Úplně jinou otázkou je, zda by vůbec bylo dobré Telecom prodávat, pokud zájemci cenové nabídky zvýší o požadovaných deset procent na 61 miliard korun. Odpověď není jednoznačná. Stoprocentně privátní firmu, kterou stát nijak neprotežuje, by uvítal celý telekomunikační trh. Šedesát miliard je také nezanedbatelná částka, kterou by bylo možné využít třeba na penzijní reformu. Ač je telekomunikační sektor celosvětově v útlumu, ani pozdější prodej akcií vyšší výnos nezaručuje.
Rizikem se ale zdá být uchazeč o koupi. Konsorcium Deutsche Bank/ TDC/Blackstone Group, které o firmu jeví největší interes, zatím nikoho nepřesvědčilo o dlouhodobých podnikatelských plánech. Mnohé nasvědčuje spíše tomu, že zmíněné uskupení přišlo do Česka (už působí i v Českých radiokomunikacích) s plánem koupit-rozprodat-odejít. Sama vláda by se proto měla zamyslet nad tím, zda nehrozí, že o konečné podobě celého telekomunikačního trhu se bude rozhodovat v budoucnu ještě jednou, tentokrát někde v Londýně. Měřme tedy dvakrát, spíše třikrát, říznout můžeme jen jednou.
Všichni by sice ministerskému sboru vedenému Milošem Zemanem přáli, aby si do síně slávy mohl dodatečně vyvěsit ještě jednu privatizační trofej, ale v sázce jsou veliké hodnoty. Kupovat luxusní zájezd kolem světa na poslední chvíli a bez dostatečných garancí může jenom neodpovědný hazardér.
