Jak světová populace stárne, kyselina hyaluronová se stává výnosným byznysem
Kyselina hyaluronová (nebo někdy také hyaluronan) je přirozenou součástí lidského organismu – zdravý dospělý člověk vážící 70 kilogramů jí v sobě má asi 15 gramů. Čirá, bezbarvá kyselina tvoří třeba výplň očního sklivce, mazivo kloubů a je přítomná také v kůži, jíž dodává na vláčnosti. Laboratorně vyrobená kyselina má podobu bílého prášku.
Existence kyseliny hyaluronové byla objevena v roce 1934, kdy ji z očního sklivce telete v laboratoři Kolumbijské univerzity izoloval Karl Meyer se svým asistentem Johnem Palmerem. Substance byla poprvé využita v medicíně v 50. letech při operaci oka, přičemž jejím zdrojem tehdy byly mimo jiné kohoutí hřebínky, ve kterých se vyskytuje v hojném množství. Najdeme ji ale třeba i v některých rakovinových nádorech. Chemická struktura kyseliny byla posléze Karlem Meyerem rozluštěna v 50. letech. Průmyslová syntetická výroba hyaluronanu pomocí bakterií byla však zahájena až v 80. letech minulého století japonskou kosmetickou firmou Shiseido. V té době se také na trhu začaly objevovat komerční výrobky obsahující hyaluronan.
Vzhledem ke své nepostradatelnosti v lidském organismu má výroba kyseliny hyaluronové
velký obchodní potenciál. Používá se k hojení ran, při operacích očí nebo v plastické chirurgii, velké uplatnění má kyselina také ve veterinářství. Na trhu nejviditelnější jsou však zřejmě kosmetické přípravky obsahující hyaluronan, které mají působit proti stárnutí – vyhlazovat vrásky. Dalším velice výrazným použitím kyseliny je její injektáž do kloubů u pacientů s osteoartrózou. Touto nemocí – stejně jako vráskami – trpí staří lidé. Vzhledem k tomu, že světová populace stárne, není nikterak přehnané mluvit o kyselině hyaluronové jako o kyselině budoucnosti. l
Výskyt kyseliny hyaluronové v lidském těle
V dásních tvoří kyselina hyaluronová pojivovou tkáň spolu s kolagenem
Ve vlasových váčcích u kořínků vlasů
Výplň očního sklivce
Promazává klouby
Spolu s kolagenem těsně pod vnější vrstvou pokožky
O autorovi| Petr Horký • horky@mf.cz
