Užijte si do sytosti ovoce, které v teplém období zpravidla přehlížíme Začátkem roku stojíme před otázkou jak přežít to šedivé období. Leden a únor. Ano, pokud nemáte to štěstí, že zimu trávíte na horách či alespoň v podhůří, převládá všude kolem šedá. Nálada šedne také - jak z toho ven?
Užijte si do sytosti ovoce, které v teplém období zpravidla přehlížíme
Začátkem roku stojíme před otázkou jak přežít to šedivé období. Leden a únor. Ano, pokud nemáte to štěstí, že zimu trávíte na horách či alespoň v podhůří, převládá všude kolem šedá. Nálada šedne také - jak z toho ven? Máme pro vás tip. Je to něco hladkého, voňavého, teple oranžového.
Zkuste si udělat z ledna a února dobu pomerančovou. V obchodech jsou pomerančů tuny, ceny jsou přátelské, a navíc nemáme mnoho jiných potěšení, která by dokázala naši zimu tak prozářit. Pomeranče jsou totiž nejen dobré a zdravé, ale i krásné. Začněte třeba pomerančovým závěsem do oken. Kupte kilo levných pomerančů s tenkou slupkou, a nakrájejte je na plátky. Plátky rozložte na mřížku v troubě a o patro níž dejte plech, který bude zachycovat případnou odkapávající šťávu. Sušte jen při mírné teplotě (kolem 50 stupňů). Usušené plátky pomerančů můžete navlékat vedle sebe na režnou nit či na tenký provázek. Závěs nejlépe vynikne v okně - a to při pohledu zevnitř. Slunce, které nám v zimě na obloze tolik chybí, uvidíte najednou tolikrát, kolik plátků jste se odhodlala nasušit. Několik si jich ale schovejte na pomerančovou kytici. Zajděte do nejbližšího hájku nebo parčíku a opatrně ulomte pár větviček kteréhokoliv trnitého keře (čím větší budou trny, tím dekorativněji bude kytice působit). Plátky pomeranče můžete na větvičky napíchnout nebo zavěsit na obyčejném hnědém provázku.
Máte děti? Tím líp!
Pokud máte malé děti, nevyhazujte oloupanou kůru z pomerančů, kterými je krmíte. Mohou ji totiž využít jako surovinu k výrobě krásných ozdob. Nechte je, ať si s kůrou hrají samy, a připravte jim jen vykrajovátka na vánoční (a velikonoční) cukroví. Nejlépe se dětem bude dařit, když budou tvary z kůry vykrajovat oranžovou slupkou navrch - to jim ale nemusíte radit, děti na rozdíl od nás dospělých nemají sklon všechno obracet na rubovou stranu. Hotové hvězdičky, ptáčky a srdíčka navazujte na bílé nitky, a pokud je budete chtít uskladnit do příštích Vánoc, nitku kolem ozdobičky omotejte. Nemusíte ovšem čekat na příští Vánoce. Oranžovo-bílí ptáčci čekající v okně dětského pokoje na jaro jsou milou dekorací už od půlky ledna.
Vůně přímo opojná
Pomerančová vůně je teplá, sladká a svěží zároveň, což nebývá samozřejmost - vůně, které působí svěže a povzbudivě, mívají často chladný podtón. Nejkvalitnější pomerančovou esencí je nerol, olej z pomerančových květů. Svůj název získal díky Anně-Marii, princezně z Neroly, která jej používala k provonění svých koupelí a rukaviček. I vy můžete použít nerol na provonění rukaviček - pokud si ale pořídíte jen „obyčejnou“ pomerančovou esenci, stejně nemůžete prohloupit. Pomerančová vůně je ideální aromatickou kulisou dlouhého zimního večera. Ale mistička pomerančového potpourri vám udělá radost i ve dne na pracovním stole ve vaší kanceláři. Pomerančová vůně odhání deprese a úzkosti, uklidňuje a posiluje. Ne každý věří na léčivé účinky aromaterapie, ale vliv vůně na dobrou či špatnou náladu není nijak mystický. Znáte to jistě z vlastní zkušenosti. Večeři v restauraci vám dokáže zkazit zápach přepáleného tuku z kuchyně. Ale například vůně svařeného vína zahřeje vaši duši ještě dřív než nápoj samotný vaše tělo. Proto se nebojte při zimní „blbé náladě“ vyzkoušet pomerančovou esenci. Nerol je součástí klasické kolínské - tam se míchá s bergamotem, levandulí, citronem a rozmarýnou. Existuje ale i mnoho dalších parfémů, které obsahují esenci z pomerančových květů, smíchanou například s vůní jasmínu či santálového dřeva. V dobré parfumerii vám poradí, a můžete si povzbudivou pomerančovou vůni nosit všude s sebou.
Surovina za babku, výsledek - skvost
Vzpomínáte na kandovanou pomerančovou kůru z dob našich babiček? Jako malému dítěti vám nechutnala (je zvláštním způsobem hořko-sladká), později jste jí sice přišli na chuť, ale to už se rozneslo, že pomeranče jsou ošetřovány všemi možnými chemikáliemi, a jejich kůru je radno spíš vyhodit. Pokud se vám po ní občas stýská, máte dvě možnosti: buď zajít do některého ze specializovaných kulinářských obchodů (v Praze je to například francouzská prodejna v Jindřišské ulici) a zakoupit pomeranče chemicky neošetřené - jejich cena je samozřejmě vyšší než u běžně prodávaných. Nebo si říci „pro jednou se nic nestane“, a pokusit se běžné pomeranče pořádně vydrbat kartáčkem. Pak se už můžete pustit do výroby kýžené lahůdky. Kůru nakrájejte na přibližně stejné kousky a ponořte na tři dny do studené vody (denně čerstvé). Pak vodu slijte a kůru uvařte v nové vodě doměkka. Prochladlou kůru vymačkejte a vložte do sirupu, svařeného z cukru a vody. Znovu vařte tak dlouho, až sirup zhoustne a nabalí se na kůru. Pak kůru vyjměte, každý kousek obalte v moučkovém cukru a rozloženou nechte oschnout.
Nejlepší nakonec: pomerančová hostina
Zima je dobou společenských akcí - nemáte chuť uspořádat pomerančovou hostinu pro přátele? Nemusíte přitom strávit dva dny u plotny. Předkrm si připravte den předem - nakrájejte na kostičky několik pomerančů, mandarinek a červený grapefruit, zalijte citronovou šťávou oslazenou rozpuštěným medem a posypte hojným množstvím jader vlašských ořechů. Promíchejte a uložte do chladna. Ořechy přes noc nasáknou citrusovou šťávu. Pokud chcete tento ovocný salát podávat jako předkrm, nezdobte ho šlehačkou. Ponechte ho jednoduchý, nebo ho ozdobte čepičkou z ušlehaného sýra Mascarpone či levněji Lučiny. Jako hlavní jídlo připravte kuřecí prsíčka s pomerančovou omáčkou. Prsa omyjte, osušte, ochuťte solí a pepřem. Pak je zvolna opečte v pánvi na rozehřátém másle. Opečená prsíčka vyjměte, a z vypečené šťávy připravte omáčku - přidejte pomerančovou šťávu, zakysanou smetanu, trochu medu, a povařte. Pak dejte do omáčky prohrát opečená prsíčka a podávejte například s opečenými brambory. A ještě něco sladkého? Třeba pomerančový chlebíček s likérem? Troubu předehřejte na 175 °C, a připravte si těsto: rozmixujte šťávu z půlky pomeranče, 250 ml slunečnicového oleje, 5 vajec, 250 g moučkového cukru, balíček vanilkového cukru, 175 g polohrubé mouky, 75 g škrobové moučky, balíček prášku do pečiva a 250 ml vaječného likéru. Toto těsto vlijte do vymazané formy na biskupský chlebíček a pečte asi hodinu. Trochu vychladlý chlebíček vyklopte, rozkrojte, a naplňte pomerančovou marmeládou a tenkými plátky nakrájenými ze zbylé půlky pomeranče. Na závěr chlebíček můžete polít čokoládovou polevou nebo jen hojně posypat moučkovým cukrem. Pokud máte pocit, že takové pomerančové menu musí chutnat monotónně, nezbývá vám než ho vyzkoušet, abyste zjistili opak. Jistě si po něm ještě s chutí nakapete pomerančovou šťávu do zeleného čaje.
