KRYOTERAPIE - Nabízejí mráz. Nepředstavitelnou zimu, minus 120 stupňů Celsia. Pokud si ale myslíte, že „sauně naruby“ holduje jen skupina fanatických otužilců, jste na omylu. První české kryokomory navštěvuje denně i padesát lidí všech věkových kategorií. Za čtyři stovky tráví dvě až tři minuty v ledové komoře a následně hovoří o zázračných účincích.
Ledové objetí kryokomor, neboli polárií, má hned několik předpokladů stát se trhákem mezi službami. Novinka, která nabízí utužení zdraví, působí proti únavě, zavání adrenalinem a dokonce slibuje kosmetické účinky, se zcela logicky musí dobře prodávat. Je ale třeba překonat strach potenciálních klientů z neznámého a počítat s nákladnou výrobou extrémně nízkých teplot.
„V Česku navíc zatím kryoterapii nehradí pojišťovny. To rozvoj této služby poněkud brzdí,“ upozorňuje Marian Grzegorz, ředitel českého zastoupení slovenské společnosti Kryomed. Ta v roce 2004 instalovala v Čeladné na Moravě vůbec první kryokomoru v republice. Tamní rehabilitační centrum později následovaly lázně Teplice nad Bečvou a přidali se také první podnikatelé. V současné chvíli se zájemci „zchladí“ také v Praze, Brně a Liberci. Letos v létě do tohoto seznamu přibudou Pardubice.
STUDENÁ VLNA Z POLSKA
Kryobiologie, věda o buněčných změnách podmíněných extrémně nízkými teplotami, vznikla v první polovině dvacátého století. V návaznosti na ni se zrodila koncepce kryoterapie. Její zavedení do lékařské praxe se připisuje japonskému vědci Toshiro Yamauchimu, který se podílel i na zkonstruování první kryokomory na světě v roce 1978. O zdokonalení technologie se v dalším období zasloužili především polští a němečtí odborníci. Žádná česká firma zatím polária nevyrábí. Současná tuzemská kryocentra mají zařízení od polských výrobců.
Stres a běžící pásy
Kryoterapie, jak se mrazivá procedura nazývá, má dvě části. Začíná pobytem v místnosti či kabině s teplotou až minus 130 stupňů Celsia (většinou ale minus 120). „Tyto hodnoty potvrdily mnohé vědecké studie. Při teplotách ještě nižších se u lidí začínají projevovat nežádoucí efekty jako snížená koncentrace, zpomalení reakcí a celkové změny v chování,“ upozorňuje Grzegorz. Aby vám zima neublížila, musí být vzduch kolem vás naprosto suchý.
Princip terapie je jednoduchý. Tělo je vlivem nízké teploty stresováno a aktivuje některé procesy nutné k přežití. Organismus tak dostane dávku hormonů, především endorfinů, a protizánětlivých kortikoidů.
V mrazu se člověk dlouho nezdrží. Po třech minutách by se měl ve vlastním zájmu vrátit do běžných klimatických podmínek. „Slyšel jsem, že někde zkoušejí i čtyřminutové a delší pobyty v komoře. To už je podle mě hazardování se životem,“ konstatuje Marian Grzegorz.
Po opuštění polária by měl zákazník alespoň patnáct minut cvičit. Součástí kryocenter je proto tělocvična s rotopedy, běžícími pásy a dalšími stroji, na kterých je možné potrápit tělo. V této druhé části procedury dochází k prokrvení povrchu těla a bouřlivé látkové výměně, při které organismus vylučuje jedy, kyselinu mléčnou a volné radikály.
„Doporučujeme deset vstupů za sebou, vždy jeden denně. Po této době vzniká dlouhodobý příznivý efekt. Ten je potom možné udržovat například jedním vstupem týdně,“ vysvětluje Ivo Pultr, který společně s kolegou Romanem Hrabaněm provozuje Kryocentrum v pražských Modřanech.
V Praze bylo horko
„Jednoho parného letního dne jsme se v novinách dočetli, že na Moravě otevřeli první polárium. Jeli jsme se tam zchladit a hned cestou domů už jsme přemýšleli, že bychom něco takového otevřeli v Praze,“ vypráví Roman Hrabaň. V červnu 2006 dostal tento nápad skutečnou podobu a modřanské Kryocentrum přivítalo první odvážlivce. „Firmu jsme zakládali už o rok dříve, ale hodně času zabralo vysvětlování úřadům, co že to chceme otevřít,“ usmívá se Hrabaň.
NA CO KRYOTERAPIE POMÁHÁ?
• oslabená imunita
• deprese, únavový syndrom
• onemocnění pohybového aparátu
• sportovní zranění
• bolesti zad
• celulitida
• nadváha a obezita
• revma
• lupénka a některá kožní onemocnění
Prostory si podnikatelé pronajali od města a na přestavbu a nákup kryokomory si vzali úvěr. „Začátek byl těžký, každý se bál té nízké teploty. Pro člověka je to nepředstavitelné, neví, co čekat. Takže to byla taková mravenčí práce,“ přibližuje Hrabaň. „Zkusili jsme i nějakou reklamu, ale byla to velká investice s mizernými výsledky. Nakonec se to rozjíždí samo. Jeden odvážlivec polárium vyzkouší a potom přivede rodinu a přátele,“ konstatuje.
Za pobyt v kryosauně a následné cvičení klienti zaplatí 360 korun.
Osmdesát tisíc na tři týdny
Ve všední dny má modřanské polárium otevřeno hodinu a půl, v sobotu jednu hodinu a v neděli dokonce jen třicet minut. „Aby se provoz vyplatil, je potřeba alespoň třicet vstupů za hodinu,“ vysvětluje Hrabaň. Úskalí nadějného podnikání tkví ve finančně náročném provozu. Vedle počáteční investice (kryosauny stojí od 600 tisíc do osmi milionů korun) musí provozovatel také pravidelně nakupovat chladicí médium, v tomto případě stlačený vzduch obohacený o 21 procent kyslíku. Na trhu působí dva dodavatelé těchto náplní, německé společnosti Linde a Messer. „Máme zásobník na deset tisíc litrů. Vydrží nám zhruba tři týdny a za jeho naplnění zaplatíme osmdesát tisíc korun,“ popisuje Ivona Bakrlíková, majitelka Kryocentra v Liberci. Také zde běží provoz maximálně dvě hodiny denně. I počet návštěvníků, kteří zde zaplatí 330 korun, je podobný. Během dne běží v obou centrech doplňkové služby jako masáže a fyzioterapeutická poradna.
Mráz postoupil na sever
Liberečtí mají možnost zajít si „do chládku“ už skoro tři měsíce. Slavnostního otevření se zúčastnila i Kateřina Neumannová, která tak reprezentovala jednu z hlavních cílových skupin polárií – sportovce. „Jinak k nám chodí všechny věkové skupiny lidí. Zájem mají muži i ženy. Nedá se zkrátka určit nějaký typický zákazník,“ konstatuje Bakrlíková. Kryocentrum vede s manželem, se kterým vlastní ještě firmu Stavebniny Bako. „Dcera dělá vrcholově atletiku. Chtěli jsme jí najít vhodnou regeneraci. Před rokem a půl jsme si proto vyzkoušeli kryoterapii v Praze. Viděli jsme na sobě účinky. Tady v Liberci nebyla široko daleko podobná možnost, tak jsme ji přinesli my,“ popisuje podnikatelka. Pražské a liberecké Kryocentrum mají z důvodu úspory společné internetové stránky. Této možnosti využije i chystané centrum v Pardubicích. Jinak jsou ale provozovatelé na sobě zcela nezávislí. „Máme společnou propagaci, je to výhodnější. V Praze nám také poradili co a jak,“ přibližuje Bakrlíková.
Schody do lednice
KRYOKOMORY V ČESKU
Kryocentrum – Praha 4 - Modřany
Kryomed – Praha 9 - Makovice
Kryocentrum – Liberec
Polárium Arktika – lázně Teplice nad Bečvou
Rehabilitační centrum – Čeladná v Beskydách
Polárium Teplice – Teplice
Nejčastějším typem ledových komor v Česku je „kryodůlek“ Arktica. Do mrazivé místnosti velikosti dvakrát dva metry se chodí po schodech dolů. V prostoru před skleněnými dveřmi vedoucími do minus sto dvaceti stupňů Celsia se zákazníci aklimatizují v minus šedesáti. Celý systém využívá toho, že se studený vzduch drží při zemi. Nad schody se mohou pohybovat lidé v tričku a v teple čekat, až na ně přijde řada. Komory Arktica vyrábí polská firma CryoFlex, jejich pořizovací cena je tři a půl milionu korun.
Na českém trhu je k dostání také další typ kryokomory. Jedná se o dvě místnůstky vedle sebe, opět s teplotami minus šedesát a sto dvacet stupňů pod nulou. Vyrábí je společnost Kriosystem, taktéž z Polska, a výhradním dovozcem do Česka je firma Kryomed. Nákup tohoto typu vyjde na čtyři miliony korun. Do obou zmíněných typů polárií můžou chodit dva lidé najednou a chladicím médiem je směs kapalného kyslíku s dusíkem. Za náplň provozovatelé platí zhruba osm korun za litr.
Trochu odlišnou variantou „mrazáků pro lidi“ jsou válcovité kabiny pro jednoho, které vyrábí například polská firma Juka. Jednu takovou instalovali před rokem v brněnském sportovně-relaxačním centru Big One Fitness. Kabina je nahoře otevřená a její dno se posouvá podle výšky zákazníka, takže hlava zůstává venku. „Pořízení sauny vyšlo asi na 600 tisíc,“ říká majitel centra Michal Nejezchleb. Médiem tohoto typu kryosaun je kapalný dusík. Náplň vyjde zhruba na polovinu než u směsí s kyslíkem.
Kryosaunu do každého města
Společnost Kryomed nedávno v Čakovicích otevřela druhé pražské polárium. „Začínali jsme loni v březnu, ale pak jsme byli vytopeni, takže teď jedeme v podstatě od začátku,“ vysvětluje Marian Grzegorz. Hlavní město by podle něho uživilo až pět kryocenter, Brno tři. „Až se služba dostane do širšího povědomí lidí, nebál bych se kryosauny v každém větším městě,“ konstatuje podnikatel. Ideální je podle něho kombinace s dalšími službami. „Posilovna, fitness, masáže, služby fyzioterapeutů, to vše se s kryoterapií skvěle doplňuje,“ vyjmenovává.
Současná kryocentra většinou všechny tyto služby nabízejí. V pražských Modřanech a v Liberci mohou navíc zákazníci navštívit solnou jeskyni. Podobně, jako je tomu v zahraničí, lze i v Česku očekávat, že budou kryoterapii jako novou službu zařazovat i zaběhnutá sportovní a relaxační centra.
