Menu Zavřít

Legendy české architektury

20. 5. 2011
Autor: profit

Ještě tento týden můžete vyrazit za skvosty české architektury druhé poloviny dvacátého století. V Praze je do 22. května otevřená výstava věnovaná legendárnímu studiu Sial, v Benešově pak 20. května končí přehlídka tvorby manželů Machoninových. Je to poslední příležitost dozvědět se víc o stavbách, jako jsou hotel a vysílač Ještěd v Liberci, pražský obchodní dům Máj, OD Kotva nebo karlovarský hotel Thermal.

Legendy české architektury

Foto: Gjf.cz

Architektům Sialu v čele s Karlem Hubáčkem se věnuje Galerie Jaroslava Fragnera. Historii sdružení mapuje od jeho založení v roce 1968. Tehdy využili architekti tvořící v libereckém Stavoprojektu krátkodobé uvolnění poměrů a založili Sdružení inženýrů a architektů Liberec. Kromě Karla Hubáčka patřili k dalším významným členům Miroslav Masák, Zdeněk Patrman, Otakar Binar, Pavel švancer a Václav Voda. V některých obdobích tvořilo v Sialu až 60 architektů. Řada talentů, jako byli Jiří Suchomel, Emil Přikryl, Mirko Baum, Jiří špikl nebo John Eisler, pak prošla školkou Sialu, určenou právě pro mladé návrháře.

Ještědský klenot

Nejúspěšnější stavbou sdružení je bezesporu hotel a televizní vysílač Ještěd v Liberci. Původně přitom na vrcholu měly vzniknout stavby dvě. Jedna budova jako hotel a druhá, která by plnila funkci televizního vysílače. V architektonické soutěži zvítězil Hubáčkův návrh vytvořit jedinou budovu ve tvaru hyperboloidu. Realizaci ocenila i Mezinárodní unie architektů, která stavbě i autorskému týmu udělila v roce 1969 Perretovu cenu. Stavba porotu zaujala tím, jak zapadá do krajiny a jak byl sladěn tvar budovy s její funkcí. Autoři si ale cenu z politických důvodů v Buenos Aires osobně převzít nemohli.

Na další stavby Sialu můžete narazit prakticky po celé republice. Například v Praze podle návrhu architektů ze severních Čech vznikl obchodní dům Máj na Národní třídě. Cenou Grand Prix bienále Interarch v Sofii v roce 1988 byla oceněna koncertní síň a kolonáda v Teplicích. Sial se věnoval i návrhům nebo přestavbám divadel – k těm nejznámějším patří budova divadelního souboru Husa na provázku v Brně. Tým stojí i za podobou sportovních areálů na Ještědu, v Harrachově nebo ve špindlerově Mlýně.

Výstava v pražské Galerii Jaroslava Fragnera zahrnuje nejen fotografie, originální kresby a plány realizovaných staveb, ale i koncepty nerealizovaných objektů. Najdete tu rovněž návrhy, které Sial připravoval pro zahraniční architektonické soutěže. Podívat se můžete také na dobové a nové modely staveb nebo videa. K expozici vznikl čtyřsetstránkový katalog.

Výstava je putovní. Po Praze zamíří třeba do Chebu nebo Plzně. Objeví se i v zahraničí.

Jedna výzva za druhou

Podobně významné stavby, jako za tvůrci ze Sialu, zůstávají ze stejné doby i za autorskou dvojicí architektů Machoninových. Výstava, která je k vidění nyní v Benešově, mapuje jejich tvorbu zejména z období 60. a 70. let, kdy se manželům dařilo realizovat jejich větší návrhy. V 80. letech následoval útlum a dvojice se zaměřila na interiérové návrhy nábytku. Do té doby ovšem vznikly jejich nejobdivovanější stavby, například hotel Thermal v Karlových Varech nebo obchodní domy Kotva a DBK v Praze.

Právě Dům bytové kultury znamenal pro dvojici architektů výzvu. Mělo totiž jít o jeden z největších moderních obchodních domů s 13 tisíci metry čtverečními prodejních ploch. Stavba byla úspěšně dokončena v roce 1977.

Těžkým úkolem bylo i zadání zasadit do historické zástavby náměstí Republiky v Praze obchodní dům. Kotva nakonec dostala hexagonální strukturu. Ta nejlépe sloužila účelu, tedy nabízela co největší prodejní plochu, navíc dokázala zajistit i další zajímavý efekt, kterým byl volný průhled podlažím skrz celou hloubku domu.

FIN25

Machoninovi vždy usilovali o komplexní dojem z prostředí. Proto u svých budov pracovali také na návrzích interiérů. Věra Machoninová například v publikaci k výstavě vzpomíná, že pro hotel Thermal navrhli i ubrusy, příbory a sklo, se kterými jim pomáhal Stanislav Libenský.

Výstava v Benešově zahrnuje i pozdější interiérovou tvorbu a návrhy pro zahraničí. Mezi ně patří například budova Velvyslanectví ČR v Berlíně, která vzbudila v Německu velký ohlas. V expozici projektů manželů Machoninových pak návštěvníci najdou i návrh jejich vlastního domu, domu pro Otomara Krejču či projekt pro soutěž na dostavbu Staroměstské radnice.

  • Našli jste v článku chybu?