Lehkost hotovosti

24. 2. 2020

Víte, kolik váží milion eur v pětiseteurových bankovkách? Něco málo přes dvě kila. A kolik váží platební karta? Kolem pěti gramů. A milionů se „na ni“ vejde mnohem víc. Platební karta není jen na útraty v obchodech či jinou komerci, a navíc není jen pro milionáře. Třeba ve Švédsku ji mohou lidé využívat na příspěvky církvi v kostelích. Skandinávie je v tomto směru extrémem, bankovky v oběhu tam tvoří sotva jedno procento HDP, zatímco u nás je to 13 procent.

Tlak na omezování hotovosti nicméně (nejen) v Česku sílí. A angažmá státu není jen okrajové. Prostřednictvím memoranda zaštítěného ministerstvem průmyslu a obchodu chce pomoci vytvořit bezhotovostní fond, na jehož naplnění by se podílely karetní společnosti, banky a další komerční subjekty. A cíl? Truhlářům, instalatérům, kominíkům a dalším by měl fond přispívat na pořízení platebních terminálů. Ano, přesně těm živnostníkům a malým podnikatelům, kteří od letošního května spadnou do další vlny elektronické evidence tržeb. Že Ústavní soud zrušil povinnost evidovat v EET platby kartou? Dalšího komentáře asi není třeba.

Popularita platebních karet přitom roste i bez zásahů státu. V Česku jich je momentálně přes 12 milionů, přičemž 90 procent z nich je bezkontaktních.

A kartou v mobilu platí už každý pátý člověk. Poněkud paradoxně však v Česku roste i popularita hotovosti. Ještě v roce 2014 byly v oběhu bankovky a mince v hodnotě 440 miliard, nyní je to téměř 650 miliard korun. Samozřejmě tomu nahrává doba nízkých, či dokonce záporných úrokových sazeb. Ale jedno je jisté: Češi své bankovky milují a rozhodně to není kvůli preciznímu provedení T. G. Masaryka, Františka Palackého či Karla IV. od výtvarníka Oldřicha Kulhánka.

Třeba se zákonný nárok na hotovost stane tématem předvolebních debat podobně jako v sousedním Rakousku.

Od peněz se přesuňme k vodě, konkrétně ke kaskádě na Vltavě. Když před 90 lety započala výstavba první přehrady ve Vraném, měla za účel vyrábět elektřinu. Až teprve v 50. letech se začalo uvažovat o tom, že soustava přehrad na Vltavě může mít i další roli, ochranu před povodněmi. V současnosti je na nejdelší české řece devět přehrad a ani tento účel již není ten nejdůležitější, neboť rizika povodně v povodí Vltavy nejsou zdaleka tak častá jako v minulosti. S nedostatkem vody je ohrožena i práce elektrárenských turbín v hrázích. Klimatická změna probíhá mnohem rychleji, než se očekávalo.

Jaké využití najdou vodohospodáři pro někdejší chloubu československého inženýrství na Vltavě? Dozvíte se na následujících stránkách. Přeji vám příjemné čtení.