Na Pepka námořníka ládujícího se špenátem většina z nás asi jen tak nezapomene. Představa, že po špenátu rostou závratnou rychlostí svaly, sice už dávno neplatí, přesto má jeho konzumace na náš organismus příznivé účinky. A to samozřejmě platí i o dalších zelených plodinách.
Foto: Rawfish.com
Tak jako oranžové potraviny spojují karotenoidy, u zelených je to barvivo jménem chlorofyl. Jeho molekula se velmi podobá molekule červeného krevního barviva hemoglobinu a v našem těle také podobně funguje – zvyšuje tvorbu červených krvinek a stimuluje růst tkání. Enzymy v chlorofylu umí rozkládat a neutralizovat volné radikály, a tím zpomalují proces stárnutí. Chlorofyl je zdrojem minerálů (zejména železa, vápníku, hořčíku a draslíku) i vitaminů (A, B, C, E). Toto barvivo působí zásadotvorně a zvyšuje elektrický náboj krve, čímž zlepšuje její rozpustnost a napomáhá vylučování odpadních a jedovatých látek z těla.
Pepkův omyl
Špenát sice není nepřekonatelným zdrojem železa, jak si myslelo několik generací třeba i kvůli seriálu o Pepku námořníkovi, ale pro své ostatní dobré vlastnosti do kategorie „superpotravin“ rozhodně patří. Koncem
19. století došlo omylem k posunutí desetinné čárky, a tak si špenát v obsahu železa 10x přilepšil. Tento omyl byl vyvrácen až koncem první poloviny století dvacátého. Nicméně, špenát obsahuje velmi vysoké množství
beta-karotenu (jen není oranžový, protože zelený chlorofyl ve válce barev vítězí), vitamin C a některé skupiny vitaminu B. Hlavně je to ale vitamin B8 (biotin), důležitý pro krásné vlasy, nehty, kůži a správnou funkci pohybového aparátu. Nepostradatelnou látkou pro všechny aktuálně těhotné či na těhotenství se chystající ženy je kyselina listová. Je zásadní pro zdravý vývoj plodu, ale ovlivňuje i schopnost vůbec otěhotnět.
Košatější konkurentka špenátu, brokolice (a další její příbuzní, tedy kapusta, zelí a košťálová zelenina obecně), je bohatá na vitamin C, beta-karoten, kyselinu listovou a vitamin B. Sulforafan, tedy substance produkovaná tělem ze složek brokolice, spouští tvorbu specifických enzymů, považovaných za jedny z nejsilnějších protirakovinných sloučenin. Další z látek, které brokolice obsahuje, dokáže velmi efektivně bojovat proti bakterii způsobující žaludeční vředy. Svými účinky předčí i moderní antibiotika.
Tajemství asijské dlouhověkosti
Exotičtější variantu zelené stravy nabízí japonská kuchyně. Japonsko je druhým státem na světě s nejvyšší průměrnou délkou života. Lidé se tu dožívají více než 82 let, zatímco u nás je to jen necelých 77. Když se zeptáte stoletého Japonce, čemu vděčí za svůj vysoký věk a dobré zdraví, pravděpodobně se dozvíte, že mořským řasám. Zelené květy moře jsou nabité vitaminy – zajímavý je hlavně obsah vitaminu B12, který se jinak vyskytuje v potravinách živočišného původu, takže představují jeho alternativní zdroj pro vegetariány.
| Pórkovo-špenátová polévka |
| Je snadná, rychlá a její chuť překvapí i ty, kteří špenát vyloženě nemilují. Pokud chcete, můžete místo parmazánu polévku na talíři zakápnout lanýžovým olejem. A když na vás leze chřipka, prolisujte na dno talíře stroužek česneku a malý kousek čerstvého zázvoru, poté přelijte polévkou. Suroviny: • 1 pórek nakrájený na půlkolečka • 5 lžic olivového oleje • 1 brambora, oloupaná a nastrouhaná nahrubo • 1 litr kuřecího či zeleninového vývaru • 250 g špenátových listů, mohou být i mražené • sůl a pepř • 1 kelímek šlehačky pokojové teploty • 6 lžic parmazánu na posypání Postup: V širším hlubším hrnci rozpalte olivový olej, vsypte pórek a opékejte asi pět minut, dokud nezměkne. Přidejte bramboru a smažte dalších pět minut. Zalijte vývarem a deset minut vařte. Poté přidejte špenát a krátce povařte. Stáhněte plamen a polévku rozmixujte tyčovým mixérem do krémova. Přilijte smetanu, promíchejte, osolte a opepřete podle chuti. Před podáváním posypte v talířích parmazánem. Určeno pro 6–8 strávníků. |
V řasách rovněž najdeme řadu minerálů a stopových prvků, jejichž množství je v suchozemské zelenině podstatně nižší. Řasy také obsahují látky schopné absorbovat a vyloučit z lidského organismu radioaktivní prvky a těžké kovy. Zdravým hitem mezi řasami je sladkovodní řasa chlorella, tu však u nás dostanete pouze ve formě tabletek. Mořské řasy jsou v pražené formě zajímavou a zdravou alternativou chipsů a nepražené je můžete přidávat do salátů či polévek.
Každé ráno panák zelené
Američané změnili své zvyky. Ráno už nespěchají do práce s kelímkem kávy od Starbucks, místo toho zajdou na panáka rozmixované trávy. Tento jev byl poprvé pozorován v San Francisku asi před třemi lety. Na drinky z mladého ječmene či mořských řas se u nás zatím nechodí, ale fresh bary nabízející koktejly z čerstvého ovoce se už několik let rojí a je jen otázkou času, kdy se pokusí změnit naši tradiční představu o tom, jak vypadá panák zelené. Myslíte si, že je osení dobré pro králíky, případně jako barva na velikonoční kraslice? Omyl.
Mladý ječmen se také řadí mezi superpotraviny. Obsahuje celou řadu enzymů, které se podílejí na chemických procesech probíhajících v našem těle. Člověk se prý rodí s určitou zásobou enzymů, která se v průběhu života ztenčuje, a tělo stárne, proto je nutné enzymy doplňovat stravou.
Mladá ječmenná tráva má 11x více vápníku než mléko, 7x více vitaminu C než pomeranč, 5x více železa než špenát a také velké množství zeleného barviva chlorofylu. Díky němu umí mladý ječmen neutralizovat překyselení organismu způsobené nevhodnou stravou a posílit imunitu. Až vám někdo bude nabízet nápoj vypadající a vonící jako rozmixovaná tráva, zavřete oči a vypijte ho. Neprohloupíte.
