Už déle než měsíc měl fungovat systém elektronického předepisování léků, díky němuž by pacienti mimo jiné neztráceli čas vysedáváním u lékařů. Novinku ale teď řeší Úřad pro ochranu osobních údajů kvůli bezpečnosti dat klientů.
Autor: Martin Siebert
Elektronický systém předepisování léků má skluz. Zpochybňují jej jak lékaři, tak lékárníci kvůli možnému zneužití citlivých osobních údajů o pacientech. Osud novinky, díky níž bude možné předepsat lék prostřednictvím internetu nebo mobilního telefonu, je v tuto chvíli nejasný.
„Na základě dotazu lékárnické komory, a nevylučuji, že i jiných podnětů, zda rozsah dat klientů předávaný do centrálního úložiště není příliš velký, prověřujeme navrženou úpravu. V tuto chvíli probíhá šetření, a proto nemohu říct nic bližšího. Výsledky budeme mít koncem května,“ uvádí Hana Štěpánková, mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Státní ústav pro kontrolu léčiv už začátkem ledna zprovoznil nový internetový portál, který poskytuje veřejnosti informace o všech lécích registrovaných v Česku včetně jejich cen a o úhradách od pojišťoven. I laik se tak pomocí encyklopedie léků a výkladového slovníku dozví, jaké léky se na které nemoci používají. Zároveň funguje i nový elektronický systém, jehož prostřednictvím mohou lékaři pacientům předepisovat léky, zatím s výjimkou opiátů a psychotropních látek.
Prostřednictvím nového systému napíše lékař elektronický recept v počítači, odešle jej přes internet do lékárny a pacientovi sdělí jen krátký identifikační kód receptu. Pokud lékař pacienta zná a nemusí ho vyšetřit, může poslat kód na dálku krátkou textovou zprávou nebo e-mailem. Lékárník pak podle kódu recept vyhledá na zřízeném serveru a nemusí opisovat údaje z papírového receptu.
Lékaři i lékárníci jsou k novince skeptičtí
Novinka, která měla ušetřit čas pacientům, lékařům i lékárníkům, ovšem narazila kvůli datům zadávaným do počítače. Prezident České lékařské komory Milan Kubek tvrdí, že přináší rizika pro pacienty i lékaře.
„Zásadním problémem je ochrana choulostivých osobních údajů o pacientech, protože údaje o zdravotním stavu jsou mnohem citlivější než třeba rodné číslo, a přesto používání rodného čísla je chráněno. Zdravotnická dokumentace je vlastnictvím pacienta, ale také zdravotnického zařízení, tedy duševním vlastnictvím lékařů,“ vysvětluje Kubek s tím, že komora doporučila lékařům, aby se zatím nezapojovali do projektů na předávání zdravotních dat pacientů po internetu.
Prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček elektronický recept vítá s tím, že je velmi prospěšný. Ovšem měl by být podle jeho názoru dobrovolný ze strany pacienta, lékaře i lékárníka. Navíc Havlíček zpochybňuje případné přepisování papírových receptů do elektronické podoby a jejich odesílání ústavu pro kontrolu léčiv.
„Jsme přesvědčeni, že to nebylo v zákoně. Stejně tak není zákonem definováno, kdy a za jakých podmínek mohou pacient a lékař předání dat odmítnout. Nejsou stanoveny ani okolnosti, za jakých se budou data sbírat, jenže lékárnám vzniká povinnost tyto informace předávat,“ uvádí Havlíček. Podle jeho přesvědčení je nejprve nutné zákonem definovat veškeré možnosti.
K úložišti je připojena jen polovina lékáren
Informace o všech předepsaných a vyzvednutých lécích od všech pacientů bude Státní ústav pro kontrolu léčiv shromažďovat v elektronickém registru nazvaném centrální datové úložiště. Lékárny se k němu začaly připojovat začátkem roku. Vzhledem k mnoha obstrukcím, prý hlavně z řad lékárníků, byl termín prodloužen ze začátku dubna o měsíc. Přesto je v současné době z 2600 tuzemských lékáren k registru připojena necelá polovina – 1050 apatyk.
„Systém je důkladně zabezpečen, data jsou chráněna před lidmi, kteří k nim nemají mít přístup,“ tvrdí Martin Beneš, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Jeho mluvčí Veronika Petláková dodává, že v úložišti jsou uchovávány osobní lékové záznamy, které jsou plně přístupny jedině pacientovi. Lékaři a lékárníkovi pouze se souhlasem klienta.
„Lékový záznam pacienta obsahuje přehled o předepsaných a vydaných léčivých přípravcích předepsaných na recept v elektronické nebo listinné podobě či vydaných bez lékařského předpisu s omezením,“ vysvětluje mluvčí. Sem patří například v poslední době diskutované přípravky s pseudoefedrinem, jako například Paralen plus či jiná léčiva proti chřipce vydávaná po předložení průkazu. Právě připojením k úložišti dat tak lékárník zjistí, zda klient nečerpá neúměrné množství těchto preparátů.
Ohrožený pacient, nebo jen téma kampaně?
Připojení lékařů nebo využívání systému ze strany pacientů je na rozdíl od připojení lékáren nepovinné. Lékárnám tato povinnost vyplývá jednoznačně ze zákona o léčivech. Pokud kontrola Úřadu pro ochranu osobních údajů dojde k závěru, že ústav pro kontrolu léčiv shromažďuje v centrálním úložišti informace nad rámec svých kompetencí nebo že systém není dostatečně zabezpečen, bude ústav podle slov své mluvčí respektovat pravomocné rozhodnutí a upraví systém podle rozhodnutí.
„Téma ochrany citlivých dat je zneužíváno některými představiteli lékárnické komory ke kampani proti změně postavení pacientů a pro zachování neměnného stavu pozice některých lékárníků co nejdéle,“ míní Petláková. Upozorňuje, že v Dánsku, Švédsku a dalších zemích úspěšně zavedli elektronické předepisování léčiv a systém hlášení o vydaných léčivých přípravcích, aniž by došlo ke kompromitování osobních údajů pacienta. Zároveň přiznává, že jde o obvyklé chování, které lze pozorovat u obdobných profesních organizací i v zemích, které dříve než Česko prošly zapojováním pacientů do spolurozhodování o léčbě včetně využívání e-receptů.
„Pacient bez informací je vždy vydán na milost a nemilost osobám, které využívají informační asymetrii. S osobním lékovým záznamem pacienta se pozice pacienta a jeho možnost spolurozhodování o léčbě významně zvyšuje,“ tvrdí mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Pro pacienty, lékaře a lékárníky přinese systém podle Petlákové zlepšení jejich vzájemné komunikace, ušetří prostředky ze zdravotního pojištění a zvýší informovanost pacienta.
