Německá kancléřka Angela Merkelová má zvláštní vlastnost. Špatně odhaduje dopad svých slov a činů. Platí pro domácí scénu stejně jako pro tu mezinárodní. Aktuálně se to ukázalo při jejím proslovu ke Světovému dni uprchlíků, který nadzvedl české politiky, protože z jejích úst zaznělo, že pro vyhnání německých obyvatel ze střední Evropy nebylo morální ani politické ospravedlnění. Chyba Merkelové v tomhle smyslu ale není v tom, co řekla, nýbrž že se do podobných projevů vůbec pouští.
Střední a východní Evropa se musí smířit s tím, že ji Angela Merkelová asi nikdy nepochopí. Ukázalo se to už při zbytečném prosazování uprchlických kvót před třemi lety a ukazuje se to i teď při probírání historických faktů. V obou případech jde o velké nepochopení místních poměrů, které by velký evropský politik měl znát. A pokud v nich trochu plave, měl by se citlivým tématům vyhnout.
Pokud se podíváme jen na poslední výrok ze Světového dne uprchlíků, Merkelová musí přece vědět, že Miloš Zeman zrovna díky laciné notě obviňování svého protikandidáta ze “sudeťáctví“ vyhrál první prezidentskou volbu. Musí vědět, jak je téma odsunu v Česku citlivé, a že pokud v něm řekne cokoliv, i čistou pravdu, bude to působit jako rozbuška. Musí vědět, že ve vypjaté době dezinformační války a rychlých politických tweetů nebude nikdo její slova analyzovat a řadit k nim fakta. Že budou rezonovat zcela jinak.
Ano, Merkelová jako politik udělala směrem ke střední a východní Evropě diplomatickou chybu.
Známka z geopolitiky
Opakování, matka protestu
Ale na druhou stranu také měla pravdu. Držme se faktů, v tomto případě česko-německé deklarace z roku 1997. Trvalo to, ale oba národy se shodly na historickém kontextu a v té klidné době ještě doufaly, že zbytek už bude jen na badatelích a historicích.
Takže ještě jednou: Deklarace zná dva termíny. Jde o vyhánění „Vertreibung“ a odsun „Aussiedlung“. Stejně jako se Německo omluvilo za zločiny války, vyhánění lidí z československého pohraničí a uznalo, že nacistické násilí na českém lidu vytvořilo půdu pro následné události, tak se Česko za tyto pozdější události omluvilo také. Konkrétně za to, že vyháněním či nuceným vysídlováním byla způsobena křivda a utrpení nevinným lidem.
Merkelová: Kde se neshodne celá EU, má migraci řešit část zemí
Při projevu v Berlíně použila Angela Merkelová první z těchto jmenovaných termínů „Vertreibung“, tedy vyhánění. To je pro náhled na její slova klíčové. Protože o excesech spojených s vyháněním je v deklaraci také řeč. Česko jich „zejména lituje“ a nadto lituje, že nebyly po válce potrestány.
Jen pro připomínku uveďme – stovky mrtvých v Postoloprtech, více než tisíc při vysidlování Brna, desítky až stovky zabitých při masakru v Ústí nad Labem a tak dále. Žádný soud, žádné prokázání viny, prostě jen divoké hony na Němce. Obětí mohlo být až 40 tisíc. Ano, pro tyto činy žádné morální ani politické ospravedlnění neexistovalo, Česká republika to oficiálně uznává a také toho textem deklarace lituje.
No a to je celé, o čem Angela Merkelová mluvila. Vlastně jen parafrázovala deklaraci uznanou oběma státy, protože zároveň uznala, že ono vyhnání a útěk Němců byly bezprostředním následkem války, kterou začalo samo Německo.
Ale kdyby utrpení uprchlíků vyjádřila jinak než pícháním do středu Evropy, možná si tam mohla ušetřit svou už tak dost pošramocenou pověst. Protože podporu z tohoto tábora bude chtě nechtě v Evropě potřebovat.
Přečtěte si další komentáře Petra Weikerta: