Lekce z užitečnosti

2. 7. 2006

Švédský koráb je lepší než kdy dřív a skoro nic k tomu nepotřeboval

Na počátku je třeba si vyjasnit jednu věc. Není to nikterak objevné zjištění, nicméně všechny sportovně užitkové automobily jsou nanic. Podobají se totiž České televizi: ve všem, co dělají, je konkurence dokonalejší, a přitom vyjdou na nepoměrně víc peněz. Jednak je to vyšší pořizovací cena, pak tu máme spotřebu, jež u stejně prostorných kombíků dosahuje podstatně lepších výsledků, kvůli mamutí hmotnosti, tupému řízení a houpavému charakteru se o jízdních vlastnostech moc mluvit nedá a díky většímu rozhledu na silnici si také nekoupíte o půl metru vyšší kolo. Terénní schopnosti? Pche. Jedinou terénní vložkou při testování Volva XC90 byl manévr na zabahněném okraji parkoviště před Delvitou. Takový zvládla s grácií i Toyota Aygo. A pokud bydlíte na Sněžce, kombík s pohonem všech kol vás doveze stejně daleko jako kterékoliv SUV, to jest na poslední parkoviště.
Jenže sportovně užitkové automobily se prodávají, některé velmi dobře a jiné ještě lépe. Volvo XC90 přitom patří mezi ta SUV, jež se prodávají nejlépe. Jednoduché vysvětlení poskytuje faceliftovaná verze s modernizovaným pětiválcovým turbodieselem.
Facelift obecně slouží k tomu, aby se po třech letech dodalo modelu na přitažlivosti a zvládl ty další tři roky ve výrobě, aniž by prodeje razantně klesaly. Když však zákazníci spí ve spacákách před showroomem i po prvních třech letech, vypadá facelift nejspíše jako v případě XC90 – těžko si ho vůbec všimnete. Jistě, automobil dostal zcela nové blinkry do zadní strany zpětných zrcátek, trochu jiné nárazníky, změnily se koncové svítilny a část plastů se dodává v barvě karoserie. Nezajímavá je rovněž přítomnost inovovaných střešních lyžin. Lehké úpravy designu možná měly posunout XC90 trochu luxusnějším směrem proti konkurenci, Mercedesu třídy M nebo Audi Q7, nicméně nejsou až tak důležité. Toto Volvo se vždy tvářilo jako robustní, pevně stavěný automobil, jenž si stanovuje měřítka podle sebe. A bylo v tom vždy velmi dobré.
Usednout za volant XC90 znamená vstoupit do světa, který běží ve výrazně pomalejším tempu než ten za okny. Nahrává tomu i jediný turbodiesel v nabídce - jeho výkon 185 koní totiž stačí tak akorát na to, aby s ním XC90 akceleroval z nuly na stovku za 10,9 vteřiny, což je daleko nižší hodnota, než kdokoli v tomto voze potřebuje. Na dálnici se dokáže rozjet na kultivovaných 180 kilometrů v hodině (maximálně ještě o patnáct víc), na semaforech vás sprinty nezajímají. Tisíckrát jsem u různých automobilů litoval, že se mi pro testování dostala verze s automatickou převodovkou. Volvo XC90 je prvním, kde tomu bylo naopak. Šestistupňový manuál je sice naprosto v pořádku, v širokých a pohodlných sedačkách XC90 se mi však vůbec nechtělo řadit. Docela jsem se spokojil s tím, že sleduji provoz kolem sebe a z vynikající aparatury se linou libé zvuky. Automat se šesti stupni lze nicméně pořídit za běžný příplatek kolem šedesáti tisíc.
I když se vzdáte hudebního doprovodu, klokotavé zurčení dieselu, k němuž se připojuje pískání a syčení turbodmychadla, budete mít možnost poslouchat jen při rozjezdech. Po chvilce jízdy totiž zvuky motoru postupně utichají a prim přebírá šustění větru a velmi tlumené hučení pneumatik. A to vzhledem k nízké hladině hluku není vůbec nepříjemné. Nejnižší výkon turbodieselu v nabídce se navíc odráží na ceně, jelikož Volvo XC90 je s ním nejlevnější a nepotřebuje víc než průměrných deset litrů nafty na sto kilometrů.
Nepochybuji o tom, že fronty na Volvo XC90 se po faceliftu nezkrátí. I po třech letech je to praktický, prostorný a veskrze příjemný vůz, přestože patří mezi SUV. Testovaný exemplář ve verzi Summum přišel na 1,525 milionu, což je při velmi bohaté výbavě, zahrnující elektricky nastavitelná sedadla, bi-xenonové světlomety či kožené čalounění, přijatelná cena. I díky tomu se Volvo XC90 ze všech sportovně užitkových automobilů vymyká. Není sportovní, ale užitkové je nadmíru. A kvůli tomu se jako jedno z mála SUV nepodobá České televizi. Minimálně se totiž na konci každé jízdy nepochválí, jak obtížné bylo dovézt vás do cíle a jak profesionálně to zvládlo.

Volvo XC90 D5 Motor: přeplňovaný vznětový pětiválec
Objem: 2401 cm3
Max. výkon: 136 kW
Převodovka: 6stupňová, manuální
Nejvyšší rychlost: 195 km/h
Průměrná spotřeba: 8,2 litru na 100 km
Základní cena: 1 344 000 Kč