Pro rozmazlené labužníky vaří kreolský kuchař Ruphus
Laskavé a něžné objetí jednoho dlouhého splývavého řetězu chuťových a vůňových slastí vzájemně prolnutých v jednolité nepřetržité skupinové orgii, v níž ztrácíte přehled, kdo je kdo a kdo komu působí jakou rozkoš, a jen velmi pracně ji rozplétáte na jednotlivé ingredience ve snaze je rozpoznat a pojmenovat. Nakonec to vzdáváte a necháváte se jimi lehce pohupovat jako na mořských vlnách a poddáváte se blaženému chuťovému orgasmu nenamáhavého a neuspěchaného mazlení.
Chutnáte se mnou „poisson créol Lémuria“, kreolskou přípravu bělomasého chňapala červeného, zubaté ryby zvané anglicky red snapper. Je to jedna z těch tužších ryb, které drží pohromadě i po důkladné tepelné přípravě, podobně jako tmavší tuňák nebo lehčí pražma. Příprava trvá necelých patnáct minut, ale vychutnává se pomalu, zdlouhavě, uctivě, vnímavě a zamyšleně, jak se kousíček po kousíčku vsáváme do tajů kuchyně kreolské na ostrůvku Praslin při východním pobřeží Afriky, kousek severně nad Madagaskarem. Je součástí souostroví, které jako první objevili Portugalci, kolonizovali a po ministrovi financí markýzi de Seychelles v roce 1756 pojmenovali Francouzi, po Napoleonově pádu převzali a o půldruhé století později v roce 1976 nezávislost dali Britové. Zůstáváme tedy stále v seriálu kuchyně britské, akorát koloniální.
Zde kdysi podle mystických legend býval kontinent Lemuria, s rajskou civilizací, která se podobně jako druhý mytický kontinent Atlantis propadla do moře, odkud se jeho vrcholky ještě vyhupují nad hladinu v desítkách ostrovů a ostrůvků, na nichž ráj dodnes přežívá. Jsou propletené korálovými útesy, takže se jim zdaleka vyhýbají žraloci, ze strachu, aby si nerozřezali břicho. Rybami se zde moře hemží. Připlouvají k vám až na mělkou pláž a zvědavě ďobou do lýtek. Každou chvíli z nějaké bárky vystoupí pár domorodců nesoucích kuchařům svazek právě ulovených ryb, abyste věděli, že ryba, kterou jíte k večeři, byla vylovená před pár hodinami.
Dnešní ráj zvaný Lémuria je v palmách ukrytý hotel kategorie *+ řetězce Rélais et chateaux zvící několika desítek bungalovů, tří restaurací a barů, s golfovým hřištěm rozprostřeným po několika pahorcích a roklinách, s jemně písčitými plážemi, po nichž se vám pod nohama prohánějí chuchvalečky čerstvě narozených krabů, nad hlavami poletují kormoráni a obří netopýři, kolem jídla vám poskakují a drobky zobou vrabčáci pestrých barev a trpasličí hrdličky čtvrtinové velikosti hrdliček evropských.
Zde pro rozmazlené labužníky vášnící pro čerstvých rybách vytváří kreolský kuchař Ruphus svá „chef-d’oeuvres“, která nenaleznete v žádné kuchařské příručce. Podává je v jedlé misce z plodu zvaného anglicky „bread fruit“, který roste po celých ostrovech volně na stromech. České jméno zní chlebovník. Je světle zelený jako kedlubna, vypadá jako něco mezi kokosem a malým melounem, má boulovatý povrch a chutná jako něco mezi bramborem a kedlubnou. Oloupe se a povaří půl hodiny v solené vodě. Vydlabané ostatky „chlebového ovoce“ se postrouhají, promíchají s trochou karí, oleje a citronu a jedí jako salát.
Samotný „poisson créol Lémuria“ začíná lehkým osmažením třícentimetrových krychliček nakrájené ryby v troše oleje s jemně posekanou cibulkou, nanejvýš pět minut. Pak se přidají a s rybou dobře promíchají tyto ingredience (počítáno na dvě porce):
Na kašičku podrcený jeden stroužek česneku. Podrcený čerstvý zázvor, přibližně jedna kávová lžička. Větvička čerstvého tymiánu. Kurkuma, jedna kávová lžička. Masala, jedna kávová lžička. Jestli jste už zapomněli složení masaly z našeho dřívějšího kuřete tikka masala, zde je máte znovu: hřebíček, pískavice neboli řecké seno, mírná paprika a kardamom, bez pálivých příměsí.
To vše se zalije půllitrem kokosového mléka a dusí nejdéle deset minut a podává v misce z chlebovníku posazené na strouhaném salátě z chlebovníku.
Jenže pozor, zatajil jsem vám jednu důležitou ingredienci. To, co máte bez ní, je vylepšená tradiční ryba masala na kokosovém mléce, kterou si už dnes můžete udělat sami. Samo o sobě už jídlo znamenité, recept spíš jihoindický, snad i malajský. K dokonalosti „poisson créol Lémuria“ ale chybí ingredience, která se za čerstva, ve formě zeleného srolovaného listu potřebného pro tento recept, těžko shání. V prášku nebo v sušených hnědých kouscích se blíže k nám hojně používá v kuchyni severoafrické a středovýchodní včetně turecké a řecké.
Možná jste to už uhádli, ale jestli ne, mám pro vás dobrou zprávu. Dohodl jsem s Lémurií speciálně pro vás, že tuto tajnou ingredienci vám prozradí sám maestro Ruphus, když vám „poisson créol Lémuria“ pro dva udělá zdarma čtvrtého dne vašeho pobytu v hotelu Lémuria, na předložení tohoto článku. Domluví to za vás – tak jako to zařídila pro mě – pražská cestovka B2BTravel.
Pravda, když si k bezplatné večeři připočítáte cenu pobytu a letenky, zas tak úplně zadarmo to nebude. Ale jak správně říká kolega Ballík, za dobré jídlo se někdy sluší dobře zaplatit. A taky tam určitě nepoletíte jen na večeři.
Chňapal červený
Pravicový
Je to jedna z těch tužších ryb, které drží pohromadě i po důkladné tepelné přípravě, podobně jako tmavší tuňák nebo lehčí pražma. Příprava trvá necelých patnáct minut, ale vychutnává se pomalu, zdlouhavě, uctivě, vnímavě a zamyšleně, jak se kousíček po kousíčku vsáváme do tajů kuchyně kreolské na ostrůvku Praslin při východním pobřeží Afriky
