„Pivovaru Jarošov hrozí do konce roku 1994 bankrot. Dosavadní vedení nezvládlo organizaci práce, ztratilo okolní trhy a situace je kritická. Proto představenstvo rozhodlo odvolat k 1. červenci ředitele J. Chroustovského“ Takto uvedlo Rudé právo 30. června 1994 další z řady zpráv o nedobré kondici tradičního slováckého výrobce piva. A jestli příběh nějakého podniku přesně ilustruje všechno to, co se v pivovarském odvětví odehrálo za posledních třicet let, pak je to právě areál na okraji Uherského Hradiště.
Na konci 80. let minulého století se vjarošovské varně, spilce a sklepě šroubovaly výstavy, co nejvíc to šlo, přestože kapacita pivovaru nebyla na takové objemy stavěna. Do hospod a regálů obchodů se tak často dostávalo nehotové pivo.
Jenže jinak národní podnik Jihomoravské pivovary, kam patřil i Jarošov, nedokázal plnit stanovené plány. Ostatně výstav bobtnal už od 60. let, v roce 1989 se pohyboval kolem 320 tisíc hektolitrů.
Jakmile se ale trh v roce 1990 otevřel, začaly se naplno objevovat veškeré slabiny jarošovského piva. Nepomohla ani privatizace, když se uherskohradišťský podnik dostal do majetku akciovky Pivovary a sodovkárny Brno.
Tradiční společnost každoročně generovala několikamilionové ztráty, které se kupily a kupily. Výstav pivovaru se 160 zaměstnanci se rychle propadl k150 tisícům hektolitrů. A nepomohlo mu ani oživení produkce o nejrůznější speciály či spojení s vesnickým rockem kapely Argema.
V roce 1997 se Pivovary a sodovkárny Brno rozhodly, že jarošovský provoz prodají, ale nenašly zájemce. Do toho přišly povodně, které citelně zasáhly i pivovar, z čehož se už nevzpamatoval. Oficiálním důvodem definitivního ukončení výroby bylo zatopení několika elektromotorů.
Areál i značka se pak dostaly do majetku skupiny Drinks Union, která jarošovskou desítku a dvanáctku vařila dál ve svých provozech v Krásném Březně a Kutné Hoře. Když firmu pohltila nadnárodní korporace Heineken, komplex bývalého pivovaru, který fungoval jako sklad, odprodala.
Výroba vlastního piva se ale nakonec na okraj Uherského Hradiště vrátila.
V únoru 2017 se tu otevřel, jen několik stovek metrů od původní varny, nový minipivovar. Za obnovenou značkou Jarošovský pivovar stojí Miroslav Harašta, který dřív pracoval pro Heineken.
Uzdravení z komunistických kopanců
A toto je vlastně ve velké zkratce vývoj celého průmyslového odvětví za posledních třicet let. Stejně jako v jiných oblastech i v pivovarnictví napáchala divoká 90. léta zásadní škody a v této zničené krajině pak začaly operovat nadnárodní společnosti. Všechno se ale nakonec obrátilo k dobrému a původní řemeslo, které mezi roky 1948 a 1989 utrpělo spoustu neuvěřitelných kopanců, je na tom dnes lépe než kdykoliv předtím. •
Počet pivovarů v Česku 1989 71 1999 96 2009 110 2019479
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
