Favorit tendru VOP Šternberk má exkluzivního partnera
Že by se rodil další z pozoruhodných českých tendrů? Některé informace, které týdeník EURO získal o soutěži na dosávku obrněných transportérů, jsou přinejmenším zneklidňující.
Česko se rozhodlo pořídit si nové obrněné kolové transportéry za 25 miliard korun, konkrétně by se mělo jednat o 243 kolových vozidel v osmnácti verzích, a to do roku 2012. S vyhlášením českého tendru se počítá až v lednu, přesto některé podmínky a souvislosti jsou zřejmé již nyní. Zajímavá je zejména skutečnost, že součástí výběrového řízení nutně nemusejí být zkoušky nabízených transportérů. Týdeníku EURO to potvrdil i Jaroslav Kopřiva, náměstek ministra obrany pro vyzbrojování: „Zařazení testů zvažujeme.“ Nebyl však schopen zaručit, že výběrové řízení nějaký typ prozkoušení vůbec obsáhne. Opominutí testů může mít však fatální důsledky, varovným příkladem pro Česko může být polský tendr, o kterém týdeník EURO informoval v čísle 48/2003.
Papírová válka.
Proběhne-li soutěž bez testování, bude možné porovnávat jednotlivé typy vozidel pouze podle údajů předložených výrobci, které uvedou v dokumentaci. Nemusí to samozřejmě znamenat, že nabízené transportéry proklamovanými vlastnostmi disponují, což platí především o provozních a bojových charakteristikách. Významný problém může představovat, jak ukazuje polská zkušenost, zejména integrace takzvaného strojového spodku a věžového kompletu.
Takový postup však může do jisté míry diskriminovat některé účastníky tendru a vést k jejich odstoupení, respektive neúčasti. Týdeníku EURO to potvrdil důvěryhodný zdroj blízký jednomu z potenciálních zahraničních dodavatelů. Ti jsou celkem tři: švýcarský Mowag, rakouský Steyr-Daimler-Puch Spezialfahrzeug (SDPS) a finská Patria. „Po nadzvukových stíhačkách by to byl další zajíc v pytli. Leccos nenasvědčuje transparentnosti soutěže - případné odstoupení některých účastníků, které určitě nelze vyloučit, by bylo možné považovat za další ze skandálů této vlády,“ komentuje situaci stínový ministr obrany ODS Petr Nečas.
Pro pořádek je třeba poznamenat, že ve vyškovském Vojenském technickém ústavu pozemního vojska (VTÚ) určité zkoušky proběhly. Toto testování však mělo převážně charakter podnikových zkoušek spočívající především v prověření technických vlastností transportérů. Srovnání jednotlivých vozidel v terénu proběhlo jen velmi omezeně letos v květnu. Uveřejněný scénář tendru předpokládá, že by se vítězná vozidla měla testovat až po dodávce prvních 18 kusů v roce 2006 v rámci takzvaných kontrolních a schvalovacích zkoušek a následně vojskových zkoušek. Smlouva s vítězem tendru však má být uzavřena již příští rok.
Kontroverzní je, že bývalý VTÚ Vyškov je dnes součástí VOP-026 Šternberk, jednoho z potenciálních účastníků tendru. VTÚ se také podílel na přípravě odborných podkladů pro resort obrany. Kopřiva takové angažmá VTÚ nepopírá a sdělil týdeníku EURO, že tyto podklady by měly sloužit pro stanovení technických parametrů transportérů. „Od okamžiku spojení s VOP-026 se ale vyškovský VTÚ na přípravě soutěže nepodílí,“ tvrdí Kopřiva. Ke spojení se šternberskými ale došlo teprve v druhé polovině tohoto roku, zatímco úvahy o tendru a tedy i jeho příprava probíhají podstatně déle.
Zahraničně domácí.
Další zajímavostí je základní podmínka tendru: Finálním dodavatelem musí být domácí firma. Přitom dnes v Česku neexistuje výrobce schopný nabídnout funkční transportér. Na tom se shodují zástupci vlády i opozice. „Poslední pokus postavit domácí verzi bojového vozidla pěchoty pod názvem Zubr skončil s konkursem Přerovských strojíren,“ připomíná Nečas. Přesto je zřejmé, že zapojení domácího průmyslu je žádoucí. Znamená totiž zajímavou příležitost zapojit se do offsetových programů a případně i získat nové technologie. „Preferujeme maximální možnou účast národních výrobců,“ říká Kopřiva. „Uplatnění tuzemského vědeckovýzkumného potenciálu je v každém případě žádoucí. Nerad bych, aby se v Česku svařovalo jen několik agregátů,“ dodává Nečas.
Finální český dodavatel ovšem musí splnit řadu podmínek: musí disponovat dostatečnou výrobní i vývojovou základnou strojírenského zaměření, prokázat zkušenosti s výrobou a montáží podobné techniky, schopnost zajistit profinancování projektu a také garantovat záruční i pozáruční servis a školení příslušných armádních specialistů.
Takových společností v Česku není příliš mnoho, jedná se především o takzvané vojenské opravárenské podniky (VOP). Za výrazného favorita je považován VOP-026 Šternberk, jehož zakladatelem je resort obrany. Šternberský závod se jako jediný v Česku od roku 1951 věnuje opravám, rekonstrukci a modernizaci obrněných kolových a pásových transportérů. Výhodnou startovní pozici firmy potvrzuje i Petr Nečas: „S VOP-026 se od počátku počítalo jako se strategickým podnikem, který se opravám transportérů věnuje.“
Švýcarská exkluzivita.
Přirozeně ani Šternberk není s to nabídnout transportér samostatně. Proto do severomoravského městečka postupně zamířili představitelé zmíněných zahraničních zbrojovek, jak týdeníku EURO potvrdil zástupce ředitele společnosti Antonín Kratochvíl. Výsledky jednání však odmítl komentovat. Přesto vše nasvědčuje, že o partnerovi pro VOP-026 je rozhodnuto. „S VOP-026 jsme jednali, ale management podniku nám sdělil, že jsou v současnosti smluvně vázáni na jednoho z našich konkurentů,“ řekl vedoucí offsetových programů SDPS Herwig Jedlaucnik. Tuzemský zástupce finské Patrie Stanislav Mareš byl konkrétnější a prozradil, že se jedná o Mowag. „Představitelé VOP-026 nám řekli, že se švýcarskou firmou mají vazby minimálně pět let, a proto s námi nemohou v připravovaném tendru spolupracovat. Předpokládáme, že se spojí právě s Mowagem,” uvedl Mareš.
Kratochvíl stejně jako Urs Engeli, prodejní manažer Mowagu příslušný pro Česko, se nechtěli k vazbě mezi oběma společnostmi vyjadřovat. Potvrdili však, že Mowag a VOP-026 Šternberk měli na letošním brněnském veletrhu vojenské techniky IDET společný stánek.
Spojení mezi Mowagem a VOP-026 je o to pikantnější, že původní scénář tendru počítal s uzavřením smlouvy mezi ministerstvem obrany a VOP-026 Šternberk. Poté by VOP-026 Šternberk oslovil a formou tendru vybíral zahraničního dodavatele. Týdeníku EURO to sdělily zdroje blízké Patrii i SDPS.
Ze Šternberka do Jičína.
Náměstek Kopřiva odmítá vztah mezi VOP-026 a Mowagem komentovat, zásadní problém v něm však nespatřuje. „Do tendru se přihlásí minimálně další čtyři uchazeči. Jejich jména teď sdělit nemohu,“ říká Kopřiva. Jeho přesvědčení, že Šternberk není jediným podnikem schopným zajistit výrobu transportérů, sdílí i zástupce SDPS Jedlaucnik. „Intenzivně jednáme s VOP-025 Nový Jičín, plzeňskou společností Škoda Holding a také s dalšími firmami. Jsme si jisti, že s těmito partnery dokážeme zajistit výrobu obrněných vozidel bez problémů,“ tvrdí Jedlaucnik. Pravěpodobné zapojení plzeňské Škodovky do výroby transportérů připustil i mluvčí společnosti Karel Samec. S dalšími českými podniky vyjednávají i zástupci Patrie. Zdroj týdeníku EURO mluví o Vítkovicích.
Přes odvahu opustit favorizovaného moravského výrobce si Rakušané i Finové nechávají otevřená zadní vrátka – stále jsou ochotni s VOP-026 kooperovat a v případě vítězství prý například SDPS nabídne Šternberku podíl na výrobě.
Třináct statečných.
O pravděpodobném vítězi tendru více napoví až soutěžní dokumentace, která má být publikována v lednu. O její detailnější podobě nyní náměstek ministra obrany Jaroslav Kopřiva odmítá hovořit. „Podmínky, kritéria hodnocení a jejich váhové znaky budou včas zveřejněny. Je to jediný transparentní a objektivní způsob pro všechny potencionální uchazeče. Z tohoto důvodu není vhodné tyto skutečnosti sdělovat před započetím procesu výběru dodavatele,“ řekl Kopřiva. Právě zmíněné váhy budou mít zásadní vliv. Například váha přiřazená kritériu „prokázání zkušeností s výrobou a montáží podobné techniky“. Pak se ukáže, nakolik jsou úvahy o silné pozici VOP-026 Šternberk oprávněné. Naopak zcela jisté je již nyní složení takzvané meziresortní komise pro otevírání, posouzení a hodnocení nabídek. Třináctičlenný orgán již česká vláda jmenovala a je tvořen zástupci ministerstva obrany, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva financí a ministerstva zahraničních věcí. Jeho složení je vyvěšeno na internetu a nesilové resorty mají v komisi pouze po jednom zástupci.
