Zkuste si představit život bez pečiva, těstovin, knedlíků, cereálií a sušenek. Nic příjemného? Bohužel pro mnoho lidí je život bez chleba každodenním chlebem.
Foto: Profimedia.cz
Naprostá většina obilovin obsahuje takzvaný lepek neboli gluten, látku skládající se ze směsi dvou bílkovin, gliadinu a gluteninu. Český název není náhodný, odkazuje k tomu, že gluten stojí za lepivostí mouky. Čím vyšší obsah lepku v mouce, tím pevnější a pružnější těsto z ní vytvoříte, více lepku také zajišťuje lepší kynutí.
Lepidlo na zažívání
Vlastnosti mouky, které se jeví jako prospěšné při jejím zpracování, se však nemusejí jevit stejně i v našem trávicím traktu. Některým lidem způsobuje lepek potíže. Tito lidé trpí takzvanou nesnášenlivostí lepku, v horším případě pak autoimunitním onemocněním zvaným celiakie. Problémem je, že počáteční fáze této nemoci nemá jednoduše rozpoznatelné a závažné příznaky. Naprostá většina celiaků tedy žije po dlouhá léta bez diagnózy až do doby, než se u nich nemoc plně rozvine.
Udává se, že v České republice bývá onemocnění celiakií včas rozpoznáno a léčeno jen u jednoho pacienta z 10, přičemž se odhaduje, že jím trpí přibližně každý 200. člověk. Celkově je tedy u nás asi 50 tisíc celiaků, to už je jedno větší okresní město.
V organismu člověka, který lepek špatně snáší, způsobuje tato látka chronický zánět tenkého střeva. To pak nedokáže správně plnit svou funkci, tedy vstřebávat živiny z potravy. Jídlo zůstává částečně nestrávené a nevyužité. Lidé trpící celiakií často hubnou, i když jedí dost, trpí průjmy a nechutenstvím, zvracejí, bývají unavení, rozmrzelí, trápí je nedostatek železa. Celiakické děti mají velká nafouklá bříška, ale hubené ruce a nohy a rostou pomaleji než jejich vrstevníci.
Další civilizační choroba?
Rozvoj celiakie bývá spojován se zemědělskou revolucí. Tehdejší populace, zvyklá jíst převážně bezlepkově – tedy maso a divoké rostliny, přešla na pěstování obilí, obsahujícího vysoký podíl lepku. Valná část těch, kteří lepek opravdu bytostně nesnášeli, tehdy pravděpodobně vymřela. Přesto se gen, jenž celiakii pravděpodobně způsobuje, předává v populaci dodnes.
Vědci však zatím nejsou schopni přesně určit příčinu onemocnění, zmíněný gen si totiž nese asi čtvrtina všech lidí a většina z nich lepek bez potíží snáší. Uvažuje se o vlivu infekcí a dalších genetických příčin, u miminek prý záleží i na délce kojení a zavádění příkrmů obsahujících lepek. Čím dříve dostane kojenec pšeničnou kašičku, tím spíše se u něj může objevit nesnášenlivost lepku.
V posledních letech se odborníci zaměřují i na hledání souvislostí mezi řadou dalších onemocnění a tradiční vysokou spotřebou lepku v některých kulturách. Často se celiakie pojí s cukrovkou, předčasnou osteoporózou a poruchami štítné žlázy. Neléčená celiakie pak způsobuje zvýšené riziko onemocnění agresivním typem rakoviny lymfatických žláz, takzvaným Hodginovým lymfomem, a pravděpodobně také rakovinou střeva.
Jak se žije bez lepku
Vědci zatím neznají přesnou příčinu celiakie a bohužel doposud neobjevili ani účinnou medikamentózní léčbu, v současné době se testuje takzvaná enzymatická terapie. Pacientům zatím nezbývá nic jiného než odstranit lepek ze svého života. Musí se tedy vzdát běžného pečiva, omáček zahuštěných moukou, ale také jídel, kde bychom lepek běžně nečekali. Lepek se totiž může skrývat i v kečupu, paštice, uzeninách či zmrzlině, celiaci tedy musejí pečlivě sledovat obaly všech potravin.
Některé obchodní řetězce, třeba Globus, Spar či dm drogerie, nabízejí vlastní řadu bezlepkových výrobků. Bezlepkové pečivo je však mnohonásobně dražší než to obyčejné. Mnoho lidí s nesnášenlivostí lepku tento problém řeší koupí domácí pekárny a pečou si doma z bezlepkové mouky. A které obiloviny tedy lepek neobsahují? Je to kukuřice, rýže, pohanka, sója, proso, quinoa a amarant. Těsto z bezlepkové mouky však z pochopitelných důvodů příliš nedrží pohromadě, pecen chleba z něj bez formy neuděláte.
Bezlepková dieta je sice na jednu stranu otrava, je problém najíst se třeba v restauraci, na druhou stranu však obvykle vede k zdravějšímu životnímu stylu. Nutí totiž pacienta konzumovat více luštěnin, ovoce, zeleniny a masa, které lepek neobsahují. Bezlepková dieta prý také přispívá ke zlepšení zdravotního stavu lidí trpících roztroušenou sklerózou, Downovým syndromem, depresí, schizofrenií, autismem, lupénkou, cukrovkou, šedým zákalem a dráždivým tračníkem.