Projednávání s městskými částmi by mělo skončit v červnu
Nové stanice metra, jednodušší revitalizace brownfieldů, městský okruh, nová letištní dráha… To vše má podpořit nový územní plán Prahy, který mají nyní na stole jednotlivé městské části. Vyjádřit se k němu mohou do června. Poté bude následovat veřejné projednávání. Jak dlouho bude trvat tato procedura, je dnes těžké odhadnout.
Sedmnáct tisíc změn
Současný územní plán platí až do roku 2015. Vedení metropole si ale v programovém prohlášení dalo závazek, že do roku 2010 schválí plán nový. Ten nynější totiž nekoresponduje se všemi změnami, které se v Praze v posledních letech udály. „Do dnešního dne bylo podáno asi 17 tisíc návrhů na změnu územního plánu. Z toho je vidět, že plán neodpovídá potřebám města,“ říká Martin Langmajer, pražský radní, jenž má přípravu nového územního plánu na starost. Dnes je například patrné, že se zastavilo vylidňování centra Prahy, kam lidé dříve dojížděli hlavně za prací. Nyní již v tak hojném počtu nevyhledávají bydlení v satelitních městečkách. To se samozřejmě odráží v dopravě. „Dříve jsme nastavili určité podmínky. Dnes ale roste počet lidí, kteří bydlí v centru. Už neplatí, že Jižní město slouží jako noclehárna a lidé se přesunují do centra jen za prací,“ vysvětluje jeden z důvodů přípravy nového plánu Bořek Votava, šéf Útvaru rozvoje hlavního města Prahy.
O současném plánu lze říci, že je velmi direktivní a předurčuje funkce ploch od malých rozměrů. „Pracuje s minimální plochou 0,25 hektaru. Nový plán ji rozšiřuje na půl hektaru,“ upřesňuje Votava. Ubude také zbytečné funkční rozlišení prostor. Současný územní plán například rozděluje sportovní prostory podle typů sportů na šest skupin. Rozpracovaný koncept počítá se dvěma. „Sportoviště budou rozdělena na haly a přírodní sportoviště,“ doplňuje Votava.
Byty místo brownfieldů
Zřejmě nejpodstatnější změny v novém územním plánu se týkají revitalizace brownfieldů. V současné době, když developer koupí bývalý průmyslový areál a chce ho přeměnit na rezidenční komplex, musí čekat na změnu územního plánu. To trvá přibližně dva roky. Teprve potom může areál vyčistit, nepotřebné objekty zbourat a začít stavět. „Nový územní plán za určitých podmínek umožní majiteli brownfieldu stavět beze změny územního plánu, tedy daleko rychleji, než kdyby si pořídil louku a čekal na změnu územního plánu,“ vysvětluje Votava. V současné době je pro developera daleko výhodnější koupit nezastavěný zemědělský pozemek, který je levný, a čekat na změnu územního plánu než plánovat projekt v brownfieldu. „Chceme, aby se v již zastavěných územích pohybovalo lépe. A naopak v těch nezastavěných budou podmínky pro developery striktnější, než stanovuje současný územní plán,“ dodává šéf útvaru rozvoje.
Nový územní plán usnadní život i městským čtvrtím. Ty se potýkají například s tím, že v rezidenčních lokalitách často chybí občanská vybavenost. „Chceme umožnit bez komplikací stavět objekty na místě těch, které znamenaly vyšší zátěž,“ říká Votava. Například tam, kde byla továrna, by bylo možné beze změny územního plánu postavit všechny objekty, jež představují pro okolí menší zátěž než průmyslová výroba. „Vždy to ale bude posuzovat samospráva,“ dodává Votava. Bude stále potřeba územní rozhodnutí a stavební povolení. Nový územní plán zaručuje spoustu zjednodušení pro město, investory i developery. Jeho tvůrci ale zdůrazňují, že bude nutné splnit řadu podmínek. Není to prý tak, že když si někdo koupí zastavěnou plochu, bude si tam moci postavit cokoliv.
V novém územním plánu jsou zakresleny i dopravní projekty, se kterými město dlouhodobě počítá. Praha chce vybudovat systém nadzemního metra na způsob německého S-Bahnu. Bude proto nutné rozšířit počet zastávek. V současné době ale každá nová železniční stanice vyžaduje změnu územního plánu. Tato procedura s novým plánem odpadne. Zastávku bude možné vybudovat kdekoliv po trase. Počítá se s prodloužením trasy metra A, a to o bezmála třináct kilometrů. První úsek přes Červený vrch, Veleslavín a Petřiny do Motola by měl být hotov v roce 2014. U stanice Veleslavín má navíc vzniknout nové záchytné parkoviště P+R a zároveň velký dopravní terminál pro pražskou i příměstskou dopravu. Až do Ruzyně by měl být tunel vyhlouben v roce 2018, dalšími stanicemi budou Bílá hora, Dědina a Dlouhá míle, kde vyroste další terminál pro Kladensko. Celkem by nový úsek metra měl stát více než 30 miliard korun. V plánu nadále zůstává i rychlodráha mezi Prahou a Kladnem, jež povede po trase Buštěhradské dráhy a bude mít odbočku na ruzyňské letiště. Dokončena by měla být podle současných představ do šesti let. Zaneseny jsou do nového územního plánu i změny související s výstavbou městského okruhu a další letištní dráhy v Ruzyni. „Ta je ale oproti původním představám posunutá, aby prošla řízením EIA,“ dodává Langmajer.
Přeměny nádraží Změnou územního plánu jsou podmíněny také některé rozsáhlé developerské projekty, například na Rohanském ostrově. Nový plán umožňuje projekt, který bude zahrnovat obytné plochy, komerční plochy a sportoviště. Na části prostor musí zůstat pouze zeleň. Návrh nového územního plánu počítá také s transformací území Nákladového nádraží Žižkov, Smíchovského nádraží a Masarykova nádraží. Velká rozvojová území, mezi něž patří mimo jiné Rohanský ostrov, Vysočany či okolí některých pražských nádraží, jsou v Praze dána historicky. Další plochy – Štěrboholy či Jihozápadní město – mohou být do této skupiny zařazeny, ale až po splnění určitých podmínek. „Například po dostavbě městského okruhu nebo po prodloužení metra,“ upřesňuje Votava. Město však spíše než zvyšování počtu rozvojových území chce podporovat rozvoj v těch oblastech, které jsou zastavěné, ale neplní již funkci, jakou měly dříve. Tedy například v bývalých průmyslových areálech.
Více pater, více zeleně
Součástí územního plánu, i toho dnes platného, je výšková regulace budov. I přesto, že jsou limity dány, probíhají dlouhodobé diskuse ohledně výstavby mrakodrapů na Pankrácké pláni. Radní Langmajer se domnívá, že co se týká výškových budov, je Praha v porovnání se západoevropskými velkoměsty hodně konzervativní. „Myslím, že současná regulace je dostatečně tvrdá,“ konstatuje Langmajer. Nový územní plán ale přinese některým developerům, kteří chtějí stavět vícepatrové objekty, komplikace. Mění totiž poměr mezi zastavěnou plochou a prostory, které musí developer osázet zelení. Doposud platí, že prostor zeleně byl určitým procentem zastavěné plochy. V případě schválení nového územního plánu se bude brát v úvahu hrubá podlahová plocha. To znamená, že čím více pater developer postaví, tím více ploch z jeho pozemku musí zůstat zelených. „Chtěli jsme tím vyřešit problém zahušťování urbanizované části Prahy. Mezi paneláky stále vyrůstají další,“ vysvětluje Langmajer.
Návrh nového územního plánu dostaly k posouzení městské části na konci minulého roku. Diskuse kolem současného územního plánu trvaly šest let, ten nynější chce radní Langmajer dojednat s městskými částmi do června letošního roku. Pak ale bude následovat veřejné projednávání, k němuž se může vyjádřit prakticky kdokoliv. Jak dlouho bude vyřizování připomínek trvat, si dnes nikdo netroufá odhadnout.
*
SITUACE
Co je v novém územním plánu**
- Zvětšení minimální plochy předurčené územním plánem
- Funkční zjednodušení ploch
- Jednodušší revitalizace brownfieldů
- Počítá s S-Bahnem, dostavbou metra, pražským okruhem i novou letištní dráhou
- Umožňuje developerské projekty na rozvojových územích Prahy
- Zpřísňuje podmínky pro výstavbu výškových budov