Speciální třída s přidanými hodinami angličtiny, matematiky, logiky a programování se od dalšího školního roku bude otevírat na Základní škole Dr. Horáka v Prostějově, napsal ve středu Prostějovský deník. Vyvolené děti čekají hned od první třídy tři hodiny angličtiny týdně nebo výuka matematiky Hejného metodou, „díky které si na principy matematiky přichází samy, a proto je lépe pochopí“.
Toto je věrný obraz současného českého základního vzdělávání. Na inovativní metody a více hodin cizího jazyka mají nárok jen děti, jejichž rodiče usoudí, že je to pro ně nejlepší. Ostatní děti, které měly tu smůlu, že se narodily do rodin, kde se vzdělání tolik necení, se přece mohou pohodlně učit postaru a nemusí se tolik namáhat s učením anglických slovíček.
České školy přecházejí na alternativní výuku počtů. Hejného metoda ale řadu lidí děsí
Prostějovská novinka je tím nejlepším příkladem, proč Česko
dle dat OECD patří mezi země, kde je úspěch dětí nejvíce závislý na
společenském postavení rodičů. Pokud mají vaši rodiče vysokou školu, máte právě
v Česku největší šanci, že ji také vystudujete. Ale pokud vaši předci nedosáhli
ani na maturitu, pravděpodobně skončíte i vy u lopaty. Čest všem výjimkám,
které se dokázaly prosadit tak trochu navzdory systému.
Čas od času se ve veřejném prostoru objeví myšlenky na
zrušení víceletých gymnázií, která podle některých ohlasů tak zásadně ovlivňují
rovnost šancí českých dětí tím, že si jejich životní cesty dovolí v 11
letech rozdělit. Tedy zhruba o čtyři roky dříve, než by se jejich cesty stejně
už navždy rozešly. Tato debata je přesto přínosná. Aspoň se
postupně dostaneme k jádru problému, který nespočívá tolik v gymnáziích, ale právě
na základních školách, jak je vidět na prostějovském případě.
Tam rozdělování dětí začíná už v šesti letech, stejně jako na mnoha jiných základních školách. V Česku už tradičně existují základky s rozšířenou výukou jazyků. A v situaci, kdy při volbě základní školy neexistuje teritorialita a pro své dítě si můžete vybrat tu nejlepší školu, která sídlí třeba na druhém konci města, bude mít systém vždy tendenci k tomu, aby v rámci něj existovaly určité výběrové základní školy.
Umělecká, speciální, montessori. V Praze se postaví školy za miliardy
Nemluvě o stále rozšířenějších školách soukromých, které často poskytují dětem i alternativní vzdělávací programy typu montessori či waldorf. Tam už na rozdíl od výběrových veřejných základek nebo víceletých gymnázií nehrají roli jen ambice rodičů, ale i jejich peníze. Mnohdy dokonce rozdělování začíná už na školách mateřských, z nichž některé jsou také placené. Děti vycházející z výběrových mateřinek už při nástupu do první třídy mnohdy mluví anglicky v celých větách, zatímco jiné ještě neumí ani pořádně česky.
A na tom případné zrušení víceletých gymnázií evidentně nic
nezmění. Ba naopak hrozí, že to situaci ještě zhorší. Ambiciózní a často i
bohatší rodiče totiž nebudou mít problém místo zrušeného víceletého gymnázia,
které bylo dosud zadarmo, zvolit placenou základní školu. Tam už se nesejdou ti
nejšikovnější a nejtalentovanější, ale pouze ti nejbohatší.
Tlak na oddělení bohatých a chudých dětí bude
přirozeně v Česku růst společně s akumulací kapitálu u nejbohatší třídy
obyvatel. Podobně jako je tomu ve Velké Británii nebo ve Francii. Pokud chceme
ještě větší sociální neprostupnosti společnosti zabránit, je třeba, aby se
zásadně změnil způsob vzdělávání na základních školách. Aby motivovaní a bohatí
rodiče pokud možno neměli vůbec důvod posílat děti za lepším do jiné veřejné
školy, nebo dokonce do té soukromé.
