Petrochemický holding lobbuje za snížení přepravních tarifů Mera a Čepra
Společnost Unipetrol se snaží přesvědčit ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, aby „zlepšil tržní podmínky v oblasti petrolejářského průmyslu a obchodu v České republice“, a to zejména na úkor státních firem Mero a Čepro. Generální ředitel Unipetrolu François Vleugels se obrátil na ministerstvo s návrhem na sadu opatření, mezi nimiž jsou i požadavky na dramatické snížení přepravního tarifu na ropovodech Mera a na produktovodech Čepra, či zpomalení tempa zavádění biosložek do pohonných hmot.
Ministr Říman týdeníku EURO minulý týden potvrdil, že tento návrh má na stole. „Pokud jde o biosložky v naftě a v benzínu, tak na to máme stejný názor, ale to nezávisí na rozhodnutí českého ministra průmyslu. Pokud jde o snižování přepravních tarifů na českých ropovodech a produktovodech, tak k tomu nevidím důvod. Navíc v obou případech Mera i Čepra jde o obchodní společnosti a ministr průmyslu jim nemůže říkat, jaké mají nastavit ceny,“ prohlásil Říman.
Ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv na ministerstvu průmyslu a obchodu Jan Zaplatílek se počátkem června obrátil na státem vlastněné společnosti Mero, Čepro a Správu státních hmotných rezerv, aby se k návrhům Unipetrolu vyjádřily. Přílohou dopisu, jehož kopii má týdeník EURO k dispozici, jsou právě návrhy Unipetrolu.
V nich je například uvedeno, že „současný přepravní tarif Čepro je třikrát až osmkrát vyšší, než je obvyklý tarif na zahraničních trzích“, že „výše přepravních tarifů společností Mero a Čepro neodpovídá vynaloženým nákladům na přepravu, ale vyplývá z nedostatku konkurenčního prostředí“, že by měla být zrušena výjimka pro Správu státních hmotných rezerv a Čepro na dodávání pohonných hmot bez biosložek, že by měla být vyhlašována výběrová řízení při obnovách ropných produktů ve státních rezervách (provádí Čepro), či že postup zavádění biopaliv by mohl být zpomalen.
UTOPICKÉ PŘEDSTAVY
Podle zdrojů týdeníku EURO v dotyčných společnostech je představa o snížení přepravních tarifů utopická. Společnost Čepro argumentuje, že v posledních letech intenzivně investuje do obnovy svých skladovacích kapacit i produktovodů a že není-li Unipetrol spokojen s jejími službami, může využívat alternativní způsob přepravy pohonných hmot po železnici nebo po silnici. Společnost Mero zase argumentuje, že důvodem vyšších tarifů je jednak potřeba splácet náklady na vybudování ropovodu IKL a také výrazně nižší vytíženost ropovodu IKL například ve srovnání s ropovodem TAL. Pro dopravu ropy do českých rafinerií máme dvě cesty – ropovod Družba a ropovod IKL. Přitom každá z nich by kapacitně zvládla pokrýt potřeby České republiky. Jde tedy o strategickou bezpečnostní pojistku pro případ, že by se někde objevil problém s dodávkami ropy či na ropovodech v jiných zemích, na něž naše ropovody navazují. Jistotu stabilních dodávek ale díky tomu nemá jen Česká republika, ale také zde podnikající petrochemické společnosti a za tuto jistotu stabilních dodávek musí platit prémiovou cenu. „Ropovod IKL se navíc stavěl právě na žádost zahraničních akcionářů České rafinérské, kteří tím podmínili svůj vstup do České rafinérské,“ připomíná zdroj týdeníku EURO ze společnosti Mero.
ODEJDE SHELL?
Současně s těmito aktivitami Unipetrolu (většinový akcionář České rafinérské) se na trhu objevily informace, že svůj podíl v České rafinérské hodlá prodat společnost Shell. Zda se Shell chce opravdu stáhnout z České republiky, či zda jde jen o spekulace, zatím nelze ověřit. Mluvčí společnosti Royal Dutch Shell Rainer Winzenried týdeníku EURO odpověděl: „Shell má a v dohledné budoucnosti hodlá nadále mít silnou pozici v rafinérském byznysu i v maloobchodní síti čerpacích stanic v České republice.“ Zůstává tedy jen otázka, co znamená „v dohledné budoucnosti“.
