Novela katastrálního zákona
Parlament přijal 12. prosince 2008 s účinností od 1. března 2009 dlouho očekávanou novelu zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, (katastrálního zákona). Charakterizuje ji především zpřísnění a zformalizování podmínek přístupu veřejnosti k údajům z evidence katastru nemovitostí. Dalšími novinkami jsou například získání těchto údajů na kterémkoli katastrálním pracovišti v ČR bez ohledu na území, kterého se požadované informace týkají, zavedení elektronické formy podání návrhu na vklad a vyřešení otázky zapsané osoby vlastníka nově evidované stavby.
Kontrolní mechanismus
S rozvojem informačních systémů veřejné správy v posledních letech se souběžně řešila i otázka, jak zajistit účinnou ochranu osobních údajů, k nimž digitalizace umožňuje snadný přístup, který však znamená vyšší riziko jejich zneužití. Z podnětu Úřadu pro ochranu osobních údajů byla do novelizovaného znění zákona prosazena úprava postupu při poskytování údajů z evidence katastru nemovitostí.
S účinností od 1. března 2009 není možné anonymně získávat informace o nemovitém majetku evidovaném v katastru nemovitostí a jeho vlastnících. Rovněž nelze anonymně nahlížet do sbírky listin, která je pro příslušná katastrální území vedená u každého takového pracoviště. Informace o evidovaných nemovitostech a jejich vlastnících i kopie listin ze sbírky jsou nově poskytované pouze na základě předložení vyplněné žádosti, jejíž tiskopisy jsou na katastrálních pracovištích k dispozici. Na této žádosti žadatel uvede své identifikační údaje a účel, kvůli němuž žádá o poskytnutí příslušných údajů, respektive kopií listin. Katastrální úřady proto mají přesný přehled, kdo, kdy a z jakého důvodu žádal o poskytnutí konkrétní informace.
S výjimkou zrušení možnosti nahlížet do sbírky listin nelze uvedenou novelizaci považovat za omezení přístupu veřejnosti k údajům z evidence katastru nemovitostí. Cílem novely není snížit objem poskytovaných informací, ale vytvořit účinný kontrolní mechanismus a současně zachovat zásadu veřejnosti údajů katastru. Informace v digitalizované formě o kterémkoli katastrálním území v ČR je možné získat na každém takovém pracovišti, a proto lze z určitého hlediska hovořit o zkvalitnění přístupu veřejnosti k údajům z katastru nemovitostí. Vedle přehledu vlastnictví bude nově k dispozici i přehled veškerých dalších k nemovitostem zapsaných věcných práv, tedy například předkupních či oprávnění odpovídající věcnému břemeni.
Nové úpravy
Současný postup při podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí bude rozšířen o možnost podat návrh na zápis prostřednictvím elektronického formuláře opatřeného elektronickým podpisem. Dosavadní úprava přitom zůstává beze změny.
Zápis vlastníka stavby nově evidované v katastru nemovitostí byl dosud řešen tak, že jako její majitel se zapisoval držitel pozemku, na kterém byla postavena, nebo její stavebník. Otázku, kdo z nich má přednost, však současné znění katastrálního zákona neřeší. To v praxi působí mnoho problémů nejen vlastníkům nových staveb, ale i katastrálním úřadům. Novelou byla proto tato nejednoznačnost odstraněna a jako vlastník nově evidované stavby bude do katastru zapisován majitel pozemku, na kterém je postavena, pokud nebude listinou (například smlouvou o dílo) prokázáno, že jejím držitelem je jiná osoba.
Komplikace
Stejně jako v případě jiných novelizací i tato úprava má svá úskalí. Konkrétně jde například o otázku postupu, pokud žadatel nezná přesný název listiny, jejíž kopii si potřebuje opatřit. A tuto informaci si vzhledem ke zrušení možnosti anonymně nahlédnout do sbírky listin nemá možnost obstarat. Jak se katastrální úřady vypořádají s řešením takových, určitě nikoli ojedinělých situací, zřejmě ukáže až budoucí praxe.
