Čistý zisk společnosti loni zhruba o 16 procent překonal původní plán hospodaření. K výsledkům podle letiště přispěl rostoucí provoz, otevření nových linek a vyšší výnosy z neleteckých aktivit. Během hlavní letní sezony se z letiště loni létalo do 162 míst, přibylo tehdy 14 nových destinací. Provoz vzrostl i v zimě.
Přesné výsledky v neleteckých službách, kam patří příjmy z parkování, provozu a pronájmu komerčních zón a prémiových služeb letiště neuvedlo. Tvoří však přibližně třetinu celkových tržeb letiště. Jejich růst loni podpořilo především rozšíření komerční zóny na druhém terminálu, kde na začátku roku bylo otevřeno šest nových obchodů a restaurací. Podle letiště byl i větší zájem o pronájem prostor a využívání restaurací a salónků.
Pro letošní rok letiště původně očekávalo další růst, ten byl však zastaven koronavirovou krizí, kvůli níž byla zrušena drtivá většina linek. V dubnu tak letiště odbavilo 5 tisíc cestujících, což bylo meziročně o 99,6 procenta méně. Od května provoz mírně oživuje, na úroveň před krizí se však vrátí nejspíš až za několik let. V současnosti na letišti funguje 12 pravidelných linek, další budou přibývat během následujících týdnů.
Letiště se kvůli rostoucímu provozu loni ocitlo na hraně své kapacity. Pro letošní rok proto naplánovalo kolem 200 projektů pro rozšíření kapacity. Největší z nich je rekonstrukce třídírny zavazadel. Letiště zároveň loni představilo plány na rozšíření druhého terminálu do roku 2028 za 16 miliard korun. Dalším plánovaným projektem je také výstavba paralelní dráhy, která by měla začít v roce 2025. I přes současnou krizi zatím letiště od těchto velkých projektů neupustilo.