Podle některých právníků magistrátu je pozice Prahy nejistá
Přestože Praha měla již několik let patřit k evropským veletržním metropolím, na letňanských parcelách se stále skví provizorní stanové městečko. Město se navíc zřejmě bude o pozemky, které zapůjčila pro plánovanou výstavbu kamenného veletržního komplexu, soudit se společností ABF majoritně vlastněnou firmou SPGroup Pavla Sehnala. Šance Prahy na výhru přitom nevidí růžově ani někteří právníci najatí magistrátem. Kancelář Squire, Sanders & Dempsey konstatuje, že nejvhodnějším řešením by bylo uzavření dohody o narovnávání s tím, že výsledek a dobu trvání soudních či arbitrážních řízení nelze vzhledem ke složitosti sporných vztahů odhadnout. Patová situace, z níž mohou mít radost jen Veletrhy Brno nebo slovenská Incheba úřadující na holešovickém výstavišti, nemá ani jasný důvod a některé kroky pražské radnice se jeví minimálně jako nelogické.
Tajemný trezor.
„Dva právní posudky ze čtyř konstatují, že pozice města je slabá a mělo by se pokusit dohodnout. Radnice volí nešťastnou politiku ve chvíli, kdy se konečně našel partner, který by byl ochoten do veletržního areálu investovat,“ říká pražský zastupitel Jiří Witzany (SNK ED). Načasování opravdu zvláštní je. S výpovědí zapůjčených pozemků město vyrukovalo letos v dubnu, přičemž loni vstoupila do PVA (Pražský veletržní areál) – společného podniku města Prahy a firmy ABF - společnost SPGroup bývalého pojišťovacího magnáta Pavla Sehnala. Ten prezentoval záměr postavit v Letňanech veletržní areál za 2,5 miliardy korun. Radní ovšem z trezoru vytáhli dokument, na jehož základě mělo město před třemi lety od společného podniku PVA odstoupit. Právě na toto odstoupení jsou navázány výpovědi výpůjček pozemků. Sehnal reagoval na kroky města určovací žalobou k Městskému soudu pro Prahu 1, město Praha prý oficiálně o žalobě neví. Sehnal se domnívá, že odstoupení od smlouvy není platné - v opačném případě by byla jeho investice do nákupu 66,5 procenta společnosti ABF, která vlastní v PVA 89 procent (jedenáct procent drží město Praha), znehodnocena. Kolem odstoupení od smlouvy o společném podniku PVA se bude spor točit.
Právní akt, nebo bouda?
Pražská radnice plánuje výstavbu veletržního areálu už více než deset let. V roce 1997 založila se společností ABF společný podnik PVA, který měl mnohamiliardovou investici zajistit. Následně město uzavřelo s ABF smlouvy o bezplatných výpůjčkách letňanských parcel na 99 let. Závěrečný balík pozemků měl obsáhnout více než 250 hektarů, podařilo se však vykoupit a vypůjčit pouze 26 hektarů, další měly následovat. Jenže to se nestalo. V Letňanech vyrůstalo provizorní výstaviště a občas se objevila zpráva o tom, že se blíží výstavba toho opravdového. Jinak se ale nic nedělo, a to až do roku 2004. Tehdy si podle verze bývalého náměstka primátora Jana Bürgermeistra město uvědomilo, že natolik klíčový projekt, jakým je pražské výstaviště, není možné stavět na smlouvách o výpůjčce pozemků. A začalo na poslední chvíli konat. Do 9. září 2004 mělo město právo jednostranně odstoupit od smlouvy o společném podniku PVA, pokud firma ABF nesplní některá ujednání kontraktu. Potud je věc jasná. Na další vývoj má již každá ze znepřátelených stran jiný názor. Jisté je, že se v tento poslední den sešla mimořádná rada města, která schválila odstoupení od smlouvy o PVA z roku 1997, pokud nedojde k dohodě o navrácení zapůjčených pozemků, což nebylo nikdy zveřejněno. Současný radní Milan Richter nyní tvrdí, že odstoupení od smlouvy převzala ředitelka a spolumajitelka ABF Miloslava Veselá, která dokument o tom podepsala. Veselá ovšem popisuje akt trochu jinak. Na jednání 9. září prý zrušení smlouvy o výpůjčce pozemků, jak radní požadovali, striktně odmítla. „Před mým odchodem – de facto na chodbě - mi tehdejší námětek Petr Hulinský předložil jakýsi dopis, na který jsem v rychlosti udělala parafu, a prohlásila, že si ho v klidu prostuduji a po poradě s představenstvem písemně odpovím, což se pánům z radnice nelíbilo. Vyžádali si dokument zpět s tím, že jednání bude pokračovat v mé nepřítomnosti a bude mi odeslán záznam k odsouhlasení e-mailem. Poté prý byl mnou podepsaný dokument uložen v zapečetěné obálce údajně s pokynem náměstka Bürgermeistra, že tento dokument nemá být zástupci ABF vydán, nebude-li podepsán městem požadovaný zápis,“ vzpomíná Veselá. Ta záznam podepsat odmítla a požádala o okamžité vydání podepsané písemnosti, což se dodnes nestalo. Pochybnosti nad průběhem aktu vyjadřují i některé právní posudky, které si nechalo zpracovat město. Například závěr advokátní kanceláře Vyroubal Krajhanzl Školout zní, že nelze vyslovit jednoznačné stanovisko, zda odstoupení od smlouvy bylo provedeno platně, a problematika obsahuje několik slabých míst. Právníci zároveň upozorňují, že existují významné pochybnosti o tom, zda měla vůbec Praha právo od smlouvy odstoupit. Z dostupných informací vyplývá, že tak město mohlo učinit v případě, že ABF nezíská do září roku 2000 územní rozhodnutí. To se sice nestalo, ale na druhou stranu ani stát nemohlo, protože na pozemcích vázla stavební uzávěra (a mimochodem vázne dodnes), kterou může zrušit pouze město.
Další pokus.
Radní na svém dubnovém zasedání nerozhodli pouze o tom, že zruší výpůjčky pozemků, přičemž jako důvod uvádí radní Richter jen to, že ujednání nebyla pro město výhodná. Usnesli se také, že město opět začne vykupovat další pozemky - do nákupů už investovalo přes sto milionů korun. Dále se radní rozhodli, že připraví výběrové řízení na partnera pro letňanské výstaviště. Proč chce radnice hledat nového investora pro nikterak lukrativní projekt veletržního areálu, když se jeden solventní konečně našel, nikdo oficiálně nevysvětlil. Opozice spekuluje o zájmech kolem letňanských pozemků, které se vyřešením dopravní situace a dobudováním metra obrovsky zhodnocují. S „vyoutováním“ Sehnala nesouhlasí předseda hospodářského výboru zastupitelstva Karel Klíma (ČSSD) a spolu se zástupci výboru s ním plánuje schůzku. „Sehnal předložil koncepci, která by snad neměla ani kolidovat s olympiádou. Praha si důstojné výstaviště zaslouží, možná ne monstrózní, stačilo by 30 až 35 tisíc metrů čtverečních. Myslím si, že by dokázala přetáhnout klienty i Brnu, řada subjektů především z automobilového průmyslu dává najevo, že by se jim metropole zamlouvala více,“ říká. Plánovanému letňanskému areálu ovšem během posledních let vyrostla konkurence i doma. Z holešovického výstaviště, ze kterého se měl stát podle magistrátních deklarací spíše zábavní park, se postupně vyklubal ambiciózní výstavní podnikatel. Incheba dokonce plánuje výstavbu nové multifunkční haly určené pro výstavy a veletrhy, která prakticky zdvojnásobí prostorové možnosti Holešovic na celkových třicet tisíc metrů čtverečních.
