Producenti plynových kotlů se chtějí vrátit na tuzemský trh Propad topenářské výroby využívající komfortní palivo musel v minulých letech nahradit export. Vytápění se vrací k zemnímu plynu. Tento trend způsobilo minulý týden další zlevnění zemního plynu.
Producenti plynových kotlů se chtějí vrátit na tuzemský trh
Propad topenářské výroby využívající komfortní palivo musel v minulých letech nahradit export.
Vytápění se vrací k zemnímu plynu. Tento trend způsobilo minulý týden další zlevnění zemního plynu. „Z paliv označovaných jako komfortní je zemní plyn nejlevnější,“ upozornil v této souvislosti Vladimír Outrata, obchodní ředitel Transgasu. „Cenová úprava se dotkne všech zákazníků plynárenských společností,“ dodal k tomu Dušan Jurečka, obchodní ředitel Západočeské plynárenské. Připomněl, že včetně dubnového poklesu cen se jedná za letošní rok o 15% snížení cen plynu. Podle mluvčí Energetického regulačního úřadu Jarmily Lehnerové domácnost, která topí a vaří na plynu, ušetří po zlevnění za rok v průměru asi dva tisíce korun. A to je jeden z hlavních motorů opětovného zájmu o plynofikaci objektů. V poslední době zůstávalo mnoho obytných domů i firem bez plynové přípojky, přestože byl do obce přiveden zemní plyn. Tím nebyly využity miliardy korun, které šly v minulosti z prostředků Státního fondu životního prostředí na podporu rozšíření ekologického paliva.
Výrobci kotlů nespí
Na vzestup zájmu o plynové vytápění reagují výrobci plynových kotlů. „Mělo by dojít ke zvýšení výroby plynových kotlů,“ potvrzuje reakci na snížení cen paliva Josef Žďárský za Asociaci podniků topenářské techniky. „Kotle na tuhá paliva jdou dolů,“ dodává k aktuálnímu vývoji. Podle Luboše Morávka ředitele pobočky firmy Junkers s tím, jak stoupaly ceny plynu, se spotřebitelé začali vracet k uhlí. Prodej kotlů na pevná paliva se zvýšil o 40 procent a naproti tomu prodej kotlů na plynu klesl o pětinu. To je již ale minulost a přední tuzemští výrobci předpokládají, že i na tuzemském trhu se jim po několika letech stagnace začnou zvyšovat tržby. V současnosti se jedná asi o jedenáct firem, z toho rozhodujícími producenty jsou firmy Protherm, Dakon, Thermona a Viadrus. V závěsu za nimi jsou firmy Mora-top Šternberk, Ope-ope Valašské Meziříčí a brněnská Destila. Domácím výrobcům konkurují i pobočky předních evropských výrobců kotlů, zejména společnosti Junkers a Vaillant.
České kotle pro zahraničí
Protherm, Dakon či Thermona musely propad v České republice řešit masivními exporty do zahraničí. Pro tuzemské firmy se otevřely trhy zejména ve východní Evropě, plynofikace razantně postupuje na Ukrajině, v Rusku. Export se zvýšil do Bulharska a Turecka. Společnosti Protherm, největšímu výrobci plynových kotlů, který plánuje v letošním roce překročit produkci 100 tisíc kotlů, se podařilo uplatnit export ve státech Evropské unie. Pronikl ale i do některých exotických zemí, například do severní Afriky. Perspektivní pro tuto tuzemskou firmu se zdá být i čínský trh, kam vloni poslala první kamiony kotlů a vyškolila i první servisní pracovníky. Celkově se export tuzemských firem zvýšil z 12 000 kusů kotlů v roce 1999 na 56 000 v loňském roce. Největší zájem v Evropě, ale i na tuzemském trhu, je o závěsné kotle, které nepotřebují komín.
Progresivní technologie
„Jsme připraveni reagovat na zájem trhu,“ vyjádřil se ředitel Dakonu Antonín Minařík, že přední tuzemské firmy jsou schopny nabízet zákazníkům nejprogresivnější technologie, včetně velice úsporných kondenzačních zařízení. Odborníci upozorňují, že přední výrobci v současnosti používají shodné komponenty, například hořáky, regulace nebo výměníky. Tato výroba se koncentrovala mezi dva až tři největší výrobce. V Evropě se ročně vyrobí 5,5 milionů plynových kotlů. „Nezabýváme se výrobou kotlů na tuhá pliva, neboť je nepovažujeme z hlediska ekologického ani z hlediska rostoucích požadavků na komfort bydlení za perspektivní. Naopak za perspektivní považujeme kondenzační kotle,“ uvedl k tomu obchodní ředitel Prothermu Jiří Hoffmann. Díky využití kondenzačního tepla vodních par ve spalinách je relativní účinnost kotle až 109 %. Cena je ale nejméně o polovinu vyšší než u standardních výrobků. Ta je největší brzdou pro rozšíření těchto progresivních zařízení.
Možné dotace
Podle některých odborníků snížení cen plynu ale povede opět k poklesu zájmu sice o úspornější, ale také dražší kondenzační kotle. Naproti tomu třeba v Nizozemí a dalších zemích EU tyto výrobky v celkovém prodeji kotlů převažují. „Je to dáno tím, že v západních zemích, například Německu, existují dotace na zakoupení kondenzačních kotlů,“ upozornil Žďárský. Asociace zatím nepředpokládá, že by v nejbližší době přišla s podobnou žádostí na české státní orgány. Mnohem nadějnější se proto zdá, že progresivní technologie začnou dotovat samy plynárenské firmy. O této možnosti hovořil na nedávné tiskové konferenci i Dušan Jurečka, aniž ale upřesnil časový rámec pro zahájení tohoto kroku.
Prodej kotlů v ČR v letech 1999 až 2001
Ocelové na tuhá paliva
1999 20 553
2000 22 500
2001 23 350
Litinové na tuhá paliva
1999 4 927
2000 7 955
2001 7 015
Speciální na dřevo
1999 3 336
2000 4 888
2001 13 400
Ocelové stacionární na plyn
1999 5 254
2000 3 426
2001 3 208
Litinové stacionární na plyn
1999 20 417
2000 18 484
2001 10 275
Plynové závěsné
1999 581 888
2000 65 562
2001 44 575
Pramen: Asociace podniků topenářské techniky
