Lhůty pro revize domácích kotlů se prodlouží ze dvou na tři roky, cenové rozpětí za revizi bude vymezeno vyhláškou ministerstva životního prostředí. Schválila to dnes Sněmovna v rámci novely o ochraně ovzduší, která zvýhodní přimíchávání některých biopaliv do benzinu a do nafty.
Novela, kterou nyní dostane k projednání Senát, má dát obcím také pravomoc zakázat vyhláškou spalování určitých paliv v zastaralých domácích kotlích, a to už dřív než v září 2022, kdy začne ze zákona platit zákaz provozu těchto neekologických kotlů. Zákaz by se podle poslankyně ANO Evy Fialové mohl vztahovat například i na hnědé uhlí; spalování uhelných kalů či lignitu je zakázáno už nyní. Zákaz se podle ministerstva životního prostředí týká jen kotlů 1. a 2. emisní třídy, nikoli kotlů vyšších tříd. Nevztahoval by se na kotle pro teplovodní ústřední topení, které splňují zákonem požadované emisní požadavky.
Prodloužení lhůty pro revize kotlů souvisí se snahou stanovit horní limit ceny těchto kontrol, které se nyní liší podle regionů a pohybují se až do několika tisíc korun. Lidé si budou moci vyhledat školeného odborníka v databázi ministerstva životního prostředí, kam informace budou dodávat výrobci kotlů.
Poslanci naopak odmítli schválit návrh Jana Zahradníka (ODS), který měl zpřísnit podmínky pro úřední kontrolu kotlů přímo v domácnostech. Zahradník chtěl, aby úřad musel majitele domu na prověrku předem písemně upozornit. Nyní vlastníkovi hrozí postih za to, že kontrolujícímu úředníkovi přístup ke kotli neumožní.
Příběh kotelníka 2.0: jak se elektrokotle využívají ke stabilizaci přenosové soustavy
Neúspěšná byla také Dana Balcarová (Piráti) s návrhem, aby výjimky z vypouštění emisních limitů pro velké znečišťovatele skončily nejpozději do konce roku 2025. Podle kritiků by to mohlo ohrozit energetickou soběstačnost země. „Z hlasování Poslanecké sněmovny je jasně vidět, komu jde o zdraví obyvatel a kvalitu života a kdo plní své předvolební sliby a kdo následuje zájmy průmyslníků,“ uvedla po hlasování Balcarová.
Zamítnutí jejího návrhu kritizovaly také ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace. Uvedly, že téměř dvě třetiny lidí v Česku žijí v oblastech s překračovanými limity, ročně kvůli tomu zemře předčasně 11.000 lidí. Zákaz výjimek nebo jejich časové omezení by proto podle nich pomohly nejen ke snižování závislosti na uhlí, ale i k ochraně zdraví.
Novela v návaznosti na předpisy EU předpokládá, že dodavatelé benzinu a nafty by mohli započítávat do povinného minimálního podílu biopaliv dvojnásobně biopaliva, která byla vyrobena z použitých kuchyňských olejů a kafilerních tuků. Platilo by to i pro biopaliva, která se vyrábějí z odpadů a nepotravinářské biomasy, například z řas, slámy nebo glycerolu. Pokud však dodavatelé minimální podíl biopaliv ve své produkci nesplní, bude jim hrozit přísnější pokuta. V benzinu nyní musí být nejméně 4,1 procenta biopaliv, v naftě šest procent. Podíly předloha nemění.
Novinka by měla snížit náklady dodavatelů benzinu na splnění povinného minimálního podílu biopaliv. Dodavatelé si podle novely navíc budou moci započíst do snížení emisí skleníkových plynů zemní plyn nebo zkapalněný ropný plyn, vysokoprocentní biopaliva, elektřinu či vodík, které pro dopravní účely dodali.
Čtěte dále:
Snižování emisí v dopravě. Vláda a plynaři podepsali memorandum o nižší dani na CNG
Česká peleta: výroba paliva z pilin prudce roste
Evropská komise pošle šest zemí k soudu kvůli špinavému ovzduší. Česko žalobě uniklo
Rouška jako móda. Poláci vydělávají na nejšpinavějším vzduchu v EU
Komentář: Čerstvý vzduch
