Podle Liběny Markové, šéfky platformy Byznys pro společnost, jde českým firmám stále více nejen o zisk, ale také o vytváření pozitivních hodnot.
Foto: Byznys pro společnost
Ekonomická krize dopadla na všechny oblasti života, jak se v Česku odrazila na tom, jak firmy přistupují k dárcovství a společenské odpovědnosti?
Naštěstí musím říci, že na postoje firem a jejich podporu veřejně prospěšným aktivitám krize zásadní dopad neměla. Naopak v důsledku nové ekonomické i společenské situace dochází k tomu, že firmy se orientují více na hodnoty a zohledňují je i ve své dlouhodobější strategii. Vedle ekonomického úspěchu, který je samozřejmě klíčový se tak objevuje téma udržitelnosti, partnerství, transparentnosti, podpory potřebných a mnohé další.
Řada firem kvůli úsporným opatřením příspěvky na charitu výrazně omezila. Neobáváte se, že se z toho v některých případech může stát trvalý jev a firmy se nevrátí ke štědřejším příspěvkům ani po oživení ekonomiky?
Myslím si, že v současné době firmy hlavně zefektivnily své příspěvky na veřejně prospěšné projekty. Pracují mnohem systematičtěji a mají přísnější požadavky na své partnery, ale i když se u některých firem mohly posunout objemy peněz, zároveň firmy rozšířily způsoby podpory, ať již jde o zapojení zaměstnanců formou dobrovolnictví nebo pro bono služeb, společné projekty firem a škol, zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
V dubnu vznikla nová platforma Byznys pro společnost, co by mělo její fungování přinést?
Nový pohled na roli podniku ve společnosti. Záměrem platformy je mobilizovat a motivovat firmy a další klíčové instituce pro společenské otázky, odpovědné podnikání a rozvoj kvality života ve společnosti. Začíná se nám dařit angažovat i menší a střední podniky, ryze české, do otázek společenské odpovědnosti. Tedy, stejně jako v zahraničí, cílem je kultivace problematiky společenské odpovědnosti, nastavování a prosazování standardů, komunikace dobrých příkladů i mezinárodní networking.
Byznys pro společnost navazuje na činnost Klubu firemních dárců. Čím se od něj bude odlišovat?
Klub firemních dárců Donator byl více zaměřen na firemní dárcovství a na prosazování odpovědného a transparentního dárcovství. Platforma se věnuje celé škále témat společenské odpovědnosti jako je například odpovědný přístup k životnímu prostředí, práce se zaměstnanci a vytvoření podmínek pro kvalitní pracovní život, slaďování profesního i osobního rozvoj zaměstnaných lidí a dárcovství je jedna z těchto strategických oblastí.
V čele britské organizace Business in the Community stojí dlouhá léta princ Charles. Postaví se do čela její české obdoby podobně výrazná osobnost?
Mít v čele organizace tak výraznou osobnost jako je princ Charles může být pro organizaci nepochybně velký přínos. Na druhou stranu i v rámci Business in the Community musejí v čele stát hlavně firmy a byznys lídři, a to je i model, který jsme zvolili pro českou verzi platformy. V čele českého Byznys pro společnost tak najdete generální ředitele a majitele firem a další výrazné osobnosti.
Snad žádná země Evropy nemá kvůli nešetrnému rozvoji hospodářství v předchozích desetiletích tak zničené životní prostředí jako Česko. I po roce 1989 řešil tuto problematiku hlavně stát, a i přes mnohá zlepšení zůstáváme nejšpinavější částí Evropy. Zapojí se do této oblasti více i velké firmy?
Snad každá firma má ve své koncepci programy pro odpovědnější přístup k životnímu prostředí a snižování své uhlíkové stopy a skutečně některé společnosti mohou jít v této oblasti ostatním příkladem. Na druhou stranu, ve Velké Británii iniciovala naše partnerská platforma několik společných závazků firem pro snižování jejich dopadu na životní prostředí. Protože společný postup je v této oblasti klíčový. A tam ještě zdaleka nejsme, protože u nás se v této oblasti přistupuje spíše na úrovni legislativní regulace.
V západní Evropě firmy zjišťují, že programy zaměřené na ohleduplný přístup k životnímu prostředí přinášejí o finanční efekt. Například společnost Marks & Spencer díky nim ušetřila 50 milionů liber. Prosazují se podle vás podobná chytrá řešení dostatečně i v Česku?
Určitě firmy, které mají odpovědný přístup k životnímu prostředí v rámci své strategie společenské odpovědnosti, mají přístup nastaven tak, že měří ekonomickou efektivitu těchto programů. Uveďme si Plzeňský prazdroj a jeho aktivity v oblasti snižování energie, emisí a spotřeby vody, ČSOB a jejich šetrnou administrativní budovu nebo nově se rozvíjející pasivní stavby u stavebních firem.
Oblast společenské odpovědnosti je u nás „prošpikována“ pro laiky záhadnými pojmy a zkratkami jako CSR, cause marketing, Engage day… Nevyznívá pak příliš nesrozumitelně a elitářsky, především pro zástupce malých a středních firem? Nepřemýšlíte o „zlidštění“ alespoň některých pojmů?
Máte pravdu, příliš komplikovaný koncept založený na regulaci, komplikovaném reportingu a neznámých pojmech není naše cesta. Naším cílem je to, aby firmy pochopily, že společenská odpovědnost je jejich cesta, jak podnikat korektně, s dlouhodobým úspěchem a dobrou reputací. I proto cesta platformy Byznys pro společnost je zapojovat firmy do společenských otázek, do vzdělávání, životního prostředí, sociální ekonomiky, hledání a udržení talentů a dobrých zaměstnanců způsobem, který je firmám blízký a vlastně jej každodenně potřebují a řeší. Podle názvu platformy i vidíte, že nám jde o podstatu a o to pomoci firmám tam, kde to potřebují.
Společenská odpovědnost obecně funguje dobře tam, kde má firma dlouhou tradici, pokud v zemi sídlí její vedení… Jak se jí podle Vás daří rozvíjet v Česku, kde relativně krátkou dobu působí poměrně malé pobočky velkých nadnárodních firem a místní manažeři si musí nechávat v korporátních centrálách schvalovat i nakládání s relativně malými částkami?
Na jednu stranu výhodou je, že pobočky velkých nadnárodních firem mají již společenskou odpovědnost zahrnutou ve svých strategiích a aktivitách a do ČR tak přinášejí vlastní globální projekty, které celosvětově firma podporuje. A z naší zkušenosti, když je v české pobočce zapálený člověk, tak si projekt a rozpočet na centrále prosadí. Na druhou stranu je našim cílem zapojit české firmy, protože ty se musejí podílet na dlouhodobé prosperitě této společnosti.
