Den daňové svobody připadá letos podle výpočtů Liberálního institutu na 15. červen, zatímco loni to bylo 18. června. Informoval o tom ve středu analytik Liberálního institutu Aleš Rod.
Foto: Profimedia.cz
Češi tak budou v letošním roce pracovat na stát 165 dní, tedy o tři dny méně než loni. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana, do té doby naopak veškerý příjem připadá státu.
Nejpozději oslaví den daňové svobody Dánové, a to až 2. srpna. Následují je Francouzi a Finové 23. července. Naopak nejdříve nastal den daňové svobody v Jižní Koreji, a to už 14. dubna. Například Slováci oslavili daňovou svobodu 22. května, USA ji oslaví 1. června. Průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) připadá na 10. června.
“Není překvapivé, že v souvislosti s fiskálními problémy, jež jsou způsobeny dlouhodobým schodkovým hospodařením vlád v jednotlivých zemích a jež byly v uplynulých dvou letech plně odhaleny nečekanou ekonomickou recesí, se den daňové svobody ve většině států - s výjimkou Nového Zélandu, Polska, Norska, Rakouska a Francie - posunul k lepšímu. Je to dáno tím, že vlády musí škrtat na výdajové straně veřejných financí,“ uvedl Rod.
Data podle něj ukazují, že škrty v jednom roce jsou pro upřímně míněný boj s neefektivními výdaji státu málo. „I když v roce 2011 v porovnání s rokem 2010 podle OECD sníží výdaje vlády 23 států z 28 analyzovaných, porovnání výdajů roku 2011 k roku 2009 už tak přesvědčivé není – k pozitivnímu vývoji došlo jen u 15 států,“ dodal Rod.
Nejaktivněji si podle něj v krácení výdajů vedly státy s největšími problémy. Například Island oslaví den daňové svobody o 22 dní dříve (19. června), Portugalsko o 20 dní dříve (17. června) a španělsko o 15 dní dříve (8. června). Řecko rovněž zkrátilo výdaje a den daňové svobody se mu posunul o čtyři dny na 29. června.
Liberální institut při svém výpočtu vychází z kalkulací Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tato metodika využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu a umožňuje tak porovnat vývoj českého dne daňové svobody s vývojem v dalších zemích.
