Největším turistickým lákadlem v regionechje liberecké CentrumBabylon. Potom lidé nejčastěji vyrážejí do zoologických zahrad. Turistický ruch je pro obce vítaným zdrojem příjmů. V letošním roce ale i ten slábne.
Autor: Babylon Liberec
Zahraniční turisté nejčastěji přijíždějí do Česka obdivovat Prahu. Řada z nich se ale nebojí poohlédnout se i po dalších regionech. Zde ovšem dominují většinou domácí turisté. Podle pravidelného průzkumu vládní agentury na podporu cestovního ruchu CzechTourism se loni stalo nejnavštěvovanějším místem mimo metropoli liberecké multifunkční centrum Babylon. V loňském roce je navštívilo přes půl milionu lidí, což je víc, než čím se může chlubit třeba Staroměstská radnice.
Důvodů je několik. Liberec je „co by kamenem dohodil“ od Prahy, Drážďan nebo Wroclavi. Centrum Babylon s lunaparkem, obchody, bowlingem, IQ-parkem, hernami a především krytým akvaparkem se navíc nemusí ohlížet na rozmary počasí. Koho při návštěvě liberecké zoo nebo botanické zahrady přepadne špatné počasí, automaticky zamíří právě do Babylonu.
Holanďané začali šetřit, tvrdí liberečtí
I zde už ale letos registrují propad zájmu související s úbytkem turistů. Zmizeli hlavně Holanďané, kteří si Liberecko dříve velmi oblíbili. Méně podle místních podnikatelů ale utrácejí i Němci. A Poláci už jezdí pouze na víkendové výlety. „V prvním pololetí jsme zaznamenali propad zhruba o 15 procent,“ říká generální ředitel Centra Babylon Vlastimil Čadílek. Ještě větší je propad turistů ubytovaných ve stejnojmenném čtyřhvězdičkovém hotelu. „Turistů je zhruba stejně, výrazně ale kvůli krizi ubylo firemních akcí,“ dodává.
Ještě víc se podle něj projevila hospodářská krize na tržbách. „Návštěvníci utrácejí méně než v minulosti, volí kratší pobyty a méně chodí i do restaurací,“ popisuje situaci. Tento trend potvrzují i další rekreační střediska. Podle Marcely Dvořákové ze společnosti Regio Máchova kraje, která spravuje kempy a pláže kolem Máchova jezera, letos výrazně ubylo turistů, kteří přijíždějí na celý týden. „Plno je tu jen o víkendech, lidé jezdí hlavně na krátké pobyty, nebo se jen vykoupat,“ tvrdí Dvořáková. Podle statistiky tráví turisté v regionu v průměru jen tři noci.
Jistotou turistiky jsou zoo a zámky
Turistickou aktivitu v regionech tak v současnosti „táhnou“ Češi na dovolené nebo víkendových výletech. Nejčastějším cílem se logicky stávají zoologické zahrady a tradičně i hrady a zámky. Nejoblíbenější mimopražskou zoo je safari ve Dvoře Králové. „Samozřejmě nás výsledky těší, stále pracujeme na zlepšení nabídky a služeb pro turisty, nyní například budujeme africký kemp, který by návštěvníkům nabídl možnost zůstat v regionu delší čas,“ slibuje ředitelka královédvorské zoo Dana Holečková.
Na dalších příčkách v hradeckém kraji skončil například soukromý zámek Dětenice nedaleko Českého ráje. Celé prázdniny tu například probíhají Pohádkové neděle s programem pro celou rodinu. Do nedalekých Prachovských skal na Jičínsku zase zamířilo například mnoho cykloturistů a lidé stále nezapomínají navštívit i Babiččino údolí v Ratibořicích na Náchodsku.
Pro někoho překvapivě zůstává na vrcholných příčkách návštěvnosti terezínský památník. Vloni ho navštívilo přes 443 tisíc turistů. Nejvíce jich přišlo do Malé pevnosti, kde bývala věznice gestapa. Stabilní zájem je ale i o Magdeburská kasárna.
Ve středních Čechách lidé míří hlavně na hrady a zámky. Karlštejn, Konopiště, Český Šternberk – to jsou místní regionální jistoty pro výletníky. V počtu návštěvníků ale vede kutnohorská Kostnice, kde je uloženo na 40 tisíc obětí moru a husitských válek. Byla původně hřbitovní kaplí, nakonec zde skončila těla lidí, která hřbitov už nemohl pojmout. Zpočátku byly kosti srovnány do pyramid, nynější výzdoba je dílem řezbáře Františka Rinta. V kostnici má uložen erb z lidských kostí i rodina exministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Vznikl v 19. století jako poděkování prapradědečkovi současného ministra Karlu III., který se zasloužil o záchranu a opravu tohoto místa.
Severní Morava nabízí i strašidla
Svá oblíbená místa mají i návštěvníci Moravy. Kromě tradičních zoologických zahrad (nejoblíbenější je v Lešné) boduje také Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Na dalších místech se umístilo Slovácké muzeum z Uherského Hradiště, které překonalo i památku UNESCO – kroměřížský Arcibiskupský palác a jeho zahrady. „Uherské Hradiště je všeobecně kulturní město, akcí je tu přehršel a lidé jsou zvyklí za kulturou chodit,“ vysvětluje ředitel muzea Ivo Frolec. Návštěvnost muzea se podle něj zvyšuje i díky Letní filmové škole nebo třeba Slováckým slavnostem vína a otevřených památek, které do města každoročně přilákají desetitisíce turistů. Množství lidí ovšem zavítalo i na vodní cestu Baťova kanálu.
Nalákat turisty se snaží i na severní Moravě. Třeba Slezskoostravský hrad s areálem zmenšenin světových památek Miniuni a Sklepem strašidel loni přilákaly více než dvojnásobek lidí oproti předcházejícímu roku a staly se tak osmým nejnavštěvovanějším regionálním centrem. „Snažíme se návštěvníkům každoročně nabídnout novinky,“ vysvětluje ředitel Ostravských výstav Karel Burda. Loni hrad otevřel novou obřadní síň, hradní kovárnu i kapli. Tisíce lidí přilákal také divadelní festival Letní shakespearovské slavnosti, který se na hradě konal poprvé. „Expozici útrpného práva jsme rozšířili o mumii potulného rytíře, rakev s jeho pomyslnými ostatky jsme uložili do hradní mučírny,“ dodává Burda.
Praha má co dohánět**
Přes své výsadní postavení v turistice má i česká metropole co zlepšovat. Proti loňsku si například o jednu příčku pohoršila ve srovnání poměru kvality a ceny hotelových služeb. Přesto obsadila solidní čtvrté místo. Před Prahou se umístily Lisabon, Berlín a Tokio. Hlasovali přitom sami hosté na mezinárodním hotelovém portálu Hotel.info na dotaz: „Odpovídal váš pokoj ceně?“
Hodnocení má také českou sekci, které v pololetí vévodil Beroun. V těsném závěsu se umístila Čeladná v podhůří Beskyd a třetí je Harrachov. Českou desítku uzavírají Praha, Mariánské Lázně a Jihlava.
