Pro Rusy, kteří měli své peníze uložené v bankách kyperského daňového ráje, byla poslední opatření kyperské vlády skutečným šokem. Ten se neustále prohlubuje úměrně tomu, jak stoupá procento, které by mohlo být jednoduše zabaveno z účtů, na nichž leží více než sto tisíc eur.
Ani ruský establishment se nemůže shodnout v názoru na to, jak opatření na záchranu kyperských bank hodnotit. Zatímco premiér Dmitrij Medveděv označil plán, na němž se dohodly EU, Mezinárodní měnový fond a Kypr, za „loupež naloupeného“, prezident Putin vládu pověřil rekonstrukcí dosavadního dluhu Nikósie vůči Moskvě.
Kyperští finanční poradci však tvrdí, že žádnou lavinu telefonátů od ruských klientů, kteří by se domáhali vybrání svých tučných úložek, nezaznamenali. Bohatí Rusové s kyperskými bankovními konty si totiž přece jen byli už dlouho dobře vědomi toho, že mraky nad Kyprem se stahují, i když asi nečekali tvrdost posledních opatření. Ředitel moskevské kanceláře poradenské firmy TaxConsulting UK Eduard Savuljak dokonce říká, že neviděl jediného člověka, který by prohlásil: „Na Kypru všechno balím, protože tohle mi nevyhovuje.“ Pro Rusy je samozřejmě nepříjemné, že měřítko ztrát, jež kyperské bankovnictví a zároveň i celý stát utrpí, neumějí v tuto chvíli odhadnout ani sami Kypřané. Ruští finanční odborníci se proto do žádných propočtů zatím nepouštějí. Jak řekl ruský první vicepremiér Šuvalov, úřady „zatím nemají v ruce žádná přesnější čísla, která by alespoň napovídala, o jaké peníze ruští investoři na Kypru přijdou“.
Putin přesto ministerstvu financí i celé vládě uložil, aby kyperský dluh ve výši 2,5 miliardy eur byl rekonstruován – aby splatnost byla prodloužena a úroková sazba snížena. To vše těsně poté, co kyperský ministr financí Michalis Sarris právě těchto věcí během své návštěvy Moskvy minulý týden nedosáhl. Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov novinářům vysvětlil, že jeho šéf je „veden snahou podpořit úsilí kyperského vedení současnou krizi přemoci“.
Bohatí ruští investoři, kteří v kyperských bankách mohou mít dohromady něco přes třicet miliard dolarů, samozřejmě pokukují po jiných adresách, kam by se mohli se svým kapitálem přestěhovat. V žádném případě to ale nebude Rusko, jak by si přál jejich prezident Putin.
Zajímavé příležitosti podle ruských finančníků skýtá zejména ostrov Man, Švýcarsko či Lichtenštejnsko, ale ani tam Rusové se svými vklady zřejmě nijak zvlášť spěchat nebudou. Každý z těchto regionů má svá pravidla, která jsou na jedné straně o dost tvrdší, než byla doposud ta kyperská, ale stále o mnoho přívětivější než ta ruská. Nová adresa pro velkou část ruských vkladů se tedy zřejmě teprve hledá.
Autor je komentátorem Českého rozhlasu
Čtěte také: