Zamrazilo mne, když jsem při četbě Johna Stuarta Milla narazil na odstavec starý málem dvě století: „V okamžiku, kdy člověk nebo třída lidí vidí, že je moc zajištěna v jejich rukou, nabývá osobní zájem člověka nebo zvláštní zájem třídy v jejich očích zcela nového stupně důležitosti. Když vidí, že je druzí uctívají, začínají uctívat sami sebe a domnívají se, že mají nárok, aby se jim přikládala cena mnohokrát vyšší než jiným lidem.“
Jako by Mill hluboko v 19. století psal o dnešním Pražském hradu. Naší zastupitelské demokracii hrozí nebezpečí dvojího typu. Jednak je to nízký stupeň rozhledu v zastupitelském sboru a v mínění lidu, který jej má kontrolovat. Druhé nebezpečí tkví v třídním zákonodárství většiny, čemuž nasvědčuje například populistický, bez značného zadlužení státu nezvládnutelný volební program ČSSD i KSČM. Obecně pak představuje hrozbu způsob výběru kandidátů do sněmovny, který často sleduje vše jiné než odbornost a dostatek ověřených zkušeností. Zbývá dodat, že pod pojmem demokracie se obyčejně směšují dvě různé ideje. Čistá demokracie jako vláda nad veškerým lidem skrze veškerý rovnoměrně zastoupený lid. A na druhé straně dosud praktikovaná demokracie jako vláda nad vším lidem prostřednictvím většiny. První je odrazem původních ideálů Thomase Jeffersona a Francouzské revoluce, druhá je spíše jejich deformací. Předčasné volby mohou být posledním prubířským kamenem, který ukáže, jakou cestou se naše společnost na dlouhá léta vydá.
Autor je ekonom
Čtěte také:
Sobotka chce menšinovou vládu ČSSD, voličům slibuje pracovní místa
Sobotka je opět blíže premiérskému křeslu. ČSSD ho potvrdila jako volebního lídra
