USA
Masové demonstrace, které už několik dní probíhají před Wall Street, začínají nabírat dosud nevídaných rozměrů. Z New Yorku, kde celá akce namířená proti americkým bankéřům a spekulantům začala, se protesty postupně rozšiřují do dalších měst po celém kontinentu. Podle údajů samotné organizace Occupy Wall Street jde již o 147 měst ve 45 státech, přičemž poslední metou je až na opačném pobřeží Spojených států San Francisco.
„Z veřejných peněz by se měla zachraňovat americká veřejnost, žádné korporace, jako se to děje dnes. Měly by se zvyšovat minimální mzdy, navracet pracovní místa ze zámoří zpátky a zlepšovat pracovní podmínky,“ řekl Henry Liedtka, sedmadvacetiletý farmaceut a jeden z protestujících agentuře Bloomberg. V davech lze na první pohled rozeznat nejen nezaměstnané Američany, ale také příslušníky střední třídy, a v posledních dnech dokonce i slavné osobnosti, jako je laureát Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz nebo dokumentarista Michael Moore (jehož přítomnost může ovšem překvapit jen málokoho).
Hlavním motivem protestů, který v davu nejčastěji zaznívá, je nesouhlas se záchranou firem, jako Citigroup nebo Bank of America, ke které došlo v roce 2008 za 700 miliard dolarů z veřejných financí. Přestože vládě se podařilo ochránit tyto korporace před bankrotem, velké banky stále neposkytují půjčky v takové míře, v jaké by si veřejnost představovala. Nad událostmi je zároveň cítit tlak obecné nespokojenosti s ekonomickou situací a bezpochyby také politická motivace. Ne náhodou celou akci podporují odbory a hovoří se o tom, že by se jádro protestujících mohlo přetransformovat v levicovou obdobu Tea Party (hnutí podporující republikánskou politiku).
„Takovou možnost v dohledné době skutečně vidím, ale nejprve si ti lidé musejí uvědomit, za co vlastně bojují a co přesně chtějí. Teprve potom se budou moci stát silou, která by mohla změnit demokratickou stranu, tak jako se to Tea Party podařilo s republikány,“ myslí si profesor Brayden King z univerzity Kellogg School, který napsal několik publikací o studentských nepokojích.
Zajímavá je rovněž reakce těch, jichž se demonstrace nejvíc týkají, totiž samotných bankéřů obležených v sídlech svých bankovních domů. Zatímco většina pokorně mlčí a někteří protestují, jiní nacházejí i pochopení, například jeden z nejrespektovanějších byznysmanů současnosti Larry Fink z finanční skupiny BlackRock. „Tohle nejsou žádní líní lidé, co se zrovna nudí. Naši občané ztrácí naději, a kvůli tomu vyrážejí do ulic, ať už je to ospravedlnitelné či nikoliv,“ uvedl v prohlášení pro média.
