IVO FOLTÝN: V penzijních fondech dnes v Česku spoří přes 3,1 milionu lidí, což je v rámci zemí Evropské unie unikátní stav. Říká to Ivo Foltýn, generální ředitel Penzijního fondu ČP, který je největší v zemi.
IVO FOLTÝN: V penzijních fondech dnes v Česku spoří přes 3,1 milionu lidí, což je v rámci zemí Evropské unie unikátní stav. Říká to Ivo Foltýn, generální ředitel Penzijního fondu ČP, který je největší v zemi. * Kam se dnes ubírá penzijní připojištění? Je situace jiná než na začátku této dekády?
Penzijní připojištění se dnes u nás těší oblibě široké veřejnosti. Oproti začátku dekády výrazně stoupla jeho penetrace. V penzijních fondech si v Česku nyní spoří přes 3,1 milionu lidí, což je více než 60 procent ekonomicky aktivních obyvatel. To je v rámci zemí Unie unikátní stav. Došlo rovněž k masovému zapojení zaměstnavatelů. Objem klientských prostředků, které penzijní fondy spravují, se během několika málo posledních let více než zdvojnásobil na současných více než 100 miliard korun. Fondy se tak staly významnými hráči na kapitálovém trhu. Je také třeba zmínit vlnu fúzí, díky které je dnes trh přiměřeně koncentrovaný a došlo tak k nákladovým úsporám a dalšímu zefektivnění celého systému penzijního připojištění.
* Hlavně mladí lidé si stěžují na nízké výnosy penzijních fondů. Co s tím?
Investiční strategie penzijních fondů je v současnosti legislativně limitována. V každém okamžiku musíme klientům garantovat jistinu. Jinak řečeno - hodnota do fondů vložených prostředků (tedy úložek klienta a státního příspěvku) se v žádném případě nesmí snížit. To znamená, že nemůžeme příliš riskovat. Investovat do finančních instrumentů s vyšším očekávaným výnosem, ovšem s vyšším rizikem, můžeme pouze v omezeném rozsahu. A tomu také odpovídá úroveň zhodnocení našich aktiv. Jiná věc by byla, kdybychom mohli našim klientům nabídnout více investičních profilů -podobně jako třeba podílové fondy. Akceptování většího rizika by přineslo možnost větších výnosů. Takto fungují například penzijní fondy v anglosaských zemích či na Slovensku.
* Jakým způsobem Penzijní fond ČP zápolí s jedním z hlavních problémů penzijního připojištění, tedy s nízkými příspěvky?
Podle našich zkušeností je v průběhu spoření důležité s klientem aktivně komunikovat, tedy vysvětlovat mu smysl, výhody a skutečnou potřebu spoření vyšších částek. Vhodnou příležitostí je například pravidelné roční rozesílání výpisů, kdy vybraným klientům kromě informací o stavu účtu zasíláme nabídku na korespondenční navýšení příspěvku. S klienty také komunikujeme prostřednictvím přepážek ČP a našich obchodníků. Ve většině případů si lidé své měsíční příspěvky postupem času navyšují, protože nechtějí zbytečně přicházet o státní příspěvek a daňové úlevy, které zhodnocení vkladů dále zvyšují.
*** V poslední době se hovoří o možnosti zvýšení daňových úlev spjatých s penzijním připojištěním. Domníváte se, že by větší úlevy na daních mohly motivovat klienty ke zvýšení příspěvků?
Úprava daňových limitů pro penzijní připojištění a životní pojištění je samozřejmě jedním ze způsobů jak spoření na penzi zatraktivnit. Jako efektivnější způsob motivace lidí ke spoření vyšších částek spíše vidím navýšení přímé státní podpory, tedy valorizaci státního příspěvku a jeho provázanost i na úložky, které převyšují 500 korun měsíčně. Více než desetileté zkušenosti s penzijním připojištěním ukazují, že lidé mají tendenci spořit racionálně. Klienti penzijních fondů dnes vesměs ukládají nanejvýš právě 500 korun měsíčně, čímž maximalizují svůj výnos. Daňové úlevy přitom stále nejsou pro většinu z nich tak ekonomicky zajímavé a hmatatelné, jako by tomu bylo s případným zvýšením státního příspěvku.
