Řešení problému s nevyplácením mezd žádaly odbory. Podle nich se ke svým penězům nemohou dostat ani zaměstnanci podniků, které do úpadku mířily už dřív. Ministerstvo práce má na výdaje na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů letos 300 milionů korun. Nepředpokládá podle podkladů k zákonu, že by suma kvůli úpravě zákona nestačila.
Zaměstnanec má podle platných pravidel právo za určitých podmínek na uspokojení splatných mzdových nároků, které mu firma v platební neschopnosti neuhradila. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti zaměstnavatele dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou lidé o peníze požádat do pěti měsíců a 15 dnů. Získat mohou dlužnou mzdu za tři měsíce. Za měsíc částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku.
Sněmovna do vládního návrhu zákona doplnila ustanovení, podle něhož by zaměstnavatelé nemuseli peníze za dlužné mzdy posílat úřadům práce hned v září. Dostali na to tři měsíce. Úřady práce by tak měly částku vymáhat až od konce listopadu.
Schválením zákona první letošní květnová schůze horní komory skončila. K dalšímu zasedání se senátoři sejdou pravděpodobně přesně za týden, aby probrali mimo jiné zákon o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení, který dnes schválila Sněmovna.
ČLÁNKY DO MAILU