V OBLASTI LIDSKÝCH ZDROJŮ SE DOMÁCÍ PODNIKY POTÝKAJÍ SE ZÁVAŽNÝMI PROBLÉMY. STĚŽUJÍ SI NA NÍZKOU LOAJALITU ZAMĚSTNANCŮ, JEJICH VYSOKOU FLUKTUACI A NEMOCNOST. OBTÍŽNĚ HLEDAJÍ STROJNÍ, CHEMICKÉ A ELEKTRO INŽENÝRY NEBO I KVALIFIKOVANÉ DĚLNÍKY. JAZYKOVÉ ZNALOSTI PRACOVNÍKŮ POVAŽUJÍ ZA NEDOSTATEČNÉ.
V yplývá to z výsledků ankety agentury CzechInvest v prvních desítkách vybraných průmyslových podniků. Situaci v oblasti lidských zdrojů začala agentura mapovat loni. Chce kromě jiného získat podrobný přehled, co firmy v oblasti rozvoje lidských zdrojů trápí a na které oblasti by bylo vhodné se v budoucnosti zaměřit, aby česká společnost nezůstala pozadu. Dotazy se týkaly nedostatkových profesí, přibližného odhadu poptávky po zaměstnancích v horizontu 5 let, spolupráce s vysokými školami, slabých a silných stránek absolventů-vysokoškoláků a obecně největších problémů firem v oblasti rozvoje lidských zdrojů.
ZÁJEM O TECHNIKY
Co se týče problematických profesí, podniky často zmiňují odborné technické profese se znalostí anglického či německého jazyka. Zájem je o strojní, chemické a elektro inženýry. Stejně vysoká je i poptávka po kvalifikovaných dělnících, operátorech pro NC stroje a obráběče kovů. Často se mezi žádanými pozicemi objevují i zástupci středního či vyššího managementu a obchodníci. N ároky na specifické profese či vzdělání zaměstnanců ve výhledu pěti let jsou různorodé. Zdá se, že poptávka bude po různých kategoriích. Podniky budou hledat nekvalifikované operátory, vyučené strojaře, stejně tak jako technicky vzdělané vysokoškoláky. Také se objevují požadavky na systémové inženýry a odborníky v oblasti logistiky. Společnosti opakovaně zdůrazňují zvýšené nároky na odbornost a jazykové vybavení. Přibližně polovina dotázaných podniků uvedla, že spolupracuje s vysokými školami. A to nejen v oborech technických, ale také v oblasti managementu, psychologie a personalistiky. Firmy se podílejí na diplomových pracích, poskytují studentům prostor pro vykonání odborné praxe. V menší míře jsou zastoupeny společné projekty ve výzkumu a vývoji. Povzbudivé je to, že až na výjimky všechny dotázané podniky vyjádřily o spolupráci s vysokými školami velký zájem. Specifický dotaz se týkal silných a slabých stránek zaměstnanců-vysokoškolských absolventů. Vysokoškoláci mají dobrou schopnost analytické práce, odborné znalosti, ochotu učit se, vysokou flexibilitu a vysokou motivaci. Na druhou stranu mají mnohdy příliš teoretické znalosti na úkor praktických dovedností, málo zkušeností z ciziny, jsou netrpěliví a často mají neúměrné představy o budoucí kariéře. Stejně tak zaměstnavatelé kritizovali jejich nedostatky v oblasti prezentačních a komunikačních dovedností a práce v týmu. V porovnání s ostatními zaměstnanci je znalost cizích jazyků považována za jejich silnou stránku. Avšak obecně, vzhledem k rostoucím nárokům, je znalost jazyků stále považována za nedostatečnou.
**PODNIKY SI STĚŽUJÍ NA NÍZKOU LOAJALITU
A jaké mají firmy největší problémy v oblasti lidských zdrojů? V první řadě je to problém motivace a stabilizace vysoce kvalifikovaných lidí. Podniky si stěžují na nízkou loajalitu zaměstnanců a jejich vysokou fluktuaci. Stejně tak je čím dál tím větším problémem vysoká nemocnost, obecně nízká mobilita pracovní síly a neochota, hlavně absolventů VŠ, pracovat v určitých regionech. Také se objevují námitky, že především učňovské školství často nereflektuje strukturou učebních oborů potřeby regionů. V neposlední řadě je zdůrazňována nízká jazyková vybavenost (opět hlavně absolventů VŠ) a nedostatek technicky vzdělaných pracovníků s dostatečnou jazykovou znalostí a manažerskými schopnostmi. Anketa ukázala, že v oblasti lidských zdrojů se podniky potýkají se závažnými problémy. Dvě priority se zdají být jasné: zvýšená jazyková vybavenost na všech vzdělanostních úrovních a produkce dostatečného počtu technicky vzdělaných vysokoškoláků s vysoce rozvinutými komunikačními (včetně jazykových) a manažerskými dovednostmi.
