ZRUŠENÍ SPOLEČNOSTI Zánik obchodní společnosti nemusí být jen smutným koncem neúspěšného podnikání. Likvidovat lze i prosperující firmu, která již splnila svůj účel. Výsledkem tak může být i značné zhodnocení majetku.
ZRUŠENÍ SPOLEČNOSTI Zánik obchodní společnosti nemusí být jen smutným koncem neúspěšného podnikání. Likvidovat lze i prosperující firmu, která již splnila svůj účel. Výsledkem tak může být i značné zhodnocení majetku. Podle českého práva zaniká obchodní společnost ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Tomuto jejímu zániku předchází její zrušení, a to buď s likvidací, anebo bez likvidace. Likvidací rozumíme takové aktivity společnosti, které následují po rozhodnutí o ukončení její podnikatelské činnosti (viz níže). Rozhodnutí o zrušení firmy může být dobrovolné, nebo vynucené. Důvody pro obě varianty jsou uvedeny v § 68 odst. 3 obchodního zákoníku. DOBROVOLNÝ KONEC Zrušení obchodní společnosti (písmena a, b, c, e výše zmíněného odstavce) jsou: a) uplynutí doby, na kterou byla společnost založena, b) dosažení účelu, pro který byla společnost založena, c) rozhodnutí společníků nebo příslušného orgánu společnosti o jejím zrušení, e) rozhodnutí společníků nebo příslušného orgánu o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení společnosti či její přeměně v jinou formu obchodní společnosti nebo družstvo. ZÁNIK Z DONUCENÍ Zrušení obchodní společnosti lze rozdělit do dvou skupin. První z nich je vyjmenována pod písmenem d) § 68 odst. 3 obchodního zákoníku. Jde o rozhodnutí rejstříkového soudu o zrušení společnosti (na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní zájem). Zákon uvádí následující případy: * v uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada nebo nebyly v uplynulém roce zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo funkční období před více než jedním rokem (nestanoví-li obchodní zákoník jinak) anebo společnost po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost, * společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti, * zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti anebo jestliže společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, * společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond, * společnost porušuje ustanovení § 56 odst. 3 obchodního zákoníku (tj. jestliže činnost, kterou podle zvláštních předpisů mohou vykonávat pouze fyzické osoby a je zapsána jako předmět podnikání obchodní společnosti nebo družstva, není zákonem stanoveným způsobem vykonávána), * společnost neplní povinnost uloženou rozhodnutím Úřadu pro hospodářskou soutěž podle § 11 odst. 2 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. Druhá skupina nucených důvodů pro zrušení obchodní společnosti se týká konkurzu a uvádí ji písmeno f) § 68 odst. 3 obchodního zákoníku: * zrušení konkurzu po splnění rozvrhového usnesení, nebo * zrušení konkurzu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu, nebo * zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku. LIQUERE!
Jak už jsme uvedli, ke zrušení společnosti dochází buď s likvidací, nebo bez likvidace. Pojem likvidace může vyvolávat zdání neúspěchu v podnikání. Ne vždy však tomu tak je - neboť i dobře prosperující společnost (například když splnila účel, pro který byla založena) může být zlikvidována a výsledkem se může stát i značné zhodnocení majetku. Obecným účelem likvidace je vyjasnit majetkové vztahy zrušené právnické osoby a vypořádat je. Liquere v latině znamená „být čistý, jasný, průhledný.“ Bez likvidace může být společnost zrušena pouze v následujících případech:
1) pokud má zrušovaná společnost právního nástupce, konkrétně tedy dochází k jedné z těchto variant:
* přeměna společností fúzí,
* převod jmění na společníka,
* rozdělení společnosti,
* změna právní formy společnosti.
2) je-li zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, anebo nezbude-li po ukončení konkurzního řízení společnosti žádný majetek.
VYPOŘÁDÁNÍ MAJETKU
V ostatních případech tedy dochází ke zrušení s likvidací. Postupuje se při ní podle obchodního zákoníku, pokud ze zvláštního právního předpisu nevyplývá jiný způsob vypořádání jmění. Likvidací se konkrétně rozumí zákonem stanovený mimosoudní postup, spočívající v procesu rozprodeje majetku společnosti, jeho převodu na peněžní prostředky, vypořádání závazků a pohledávek společnosti a rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky nebo akcionáře. Jde o soubor právních, administrativních a ekonomických úkonů směřujících k vypořádání majetkových a jiných poměrů zanikajícího podnikatelského subjektu, kdy celé jmění zrušené společnosti nepřechází na právního nástupce. Cílem likvidace je řádné a úplné vypořádání majetkových poměrů společnosti, tj. zejména uspokojení práv všech věřitelů společnosti a rozdělení eventuálního výtěžku mezi společníky. V případě předlužení společnosti není možné likvidaci realizovat a pokračovat v ní. Likvidátorovi tak vzniká (podle § 3 odst. 1 zákona 328/1991 Sb. o konkurzu a vyrovnání) povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu společnosti v likvidaci.
ŽÁDNÉ NOVÉ ZAKÁZKY
Vstup do likvidace je třeba oznámit nejen všem známým věřitelům, ale je nutné zároveň učinit návrh na zapsání této skutečnosti do obchodního rejstříku. Likvidátor totiž přejímá funkci statutárního orgánu. Společnost musí užívat své původní obchodní jméno s dodatkem“v likvidaci“. V průběhu likvidace může společnost činit pouze úkony směřující k ukončení své činnosti. Nemůže tedy uzavírat zcela nové zakázky. V praxi se může stát, že prohlášený konkurz předběhne likvidaci - zejména je-li konkurz navržen věřiteli nebo dlužníkem samotným. V tom případě může likvidace proběhnout teprve po pravomocném skončení konkurzu a samozřejmě jen v případě, že zbude vůbec co k likvidování.
JEDNOTNÁ ÚPRAV A PRO VĚTŠINU SPOLEČNOSTÍ
České obchodní právo se vyznačuje konstrukcí relativně unifikované právní úpravy zániku a likvidace společnosti. Zdá se to být racionálnější a účelnější než například německé nebo rakouské právo, které upravuje odděleně jak likvidaci osobních společností, tak likvidaci společností s ručením omezeným ispolečností akciových. Také švýcarské nebo polské právo upravují likvidaci každé právní formy obchodní společnosti samostatně. Obecná právní úprava likvidace obchodních společností, družstev a i likvidace ostatních právnických osob (včetně státních podniků) je obsažena v ustanoveních paragrafů 70-75b obchodního zákoníku. Tato ustanovení jsou doplněna podle „specifik“ jednotlivých forem obchodních společností v dalších dílech Hlavy I. obchodního zákoníku, pojednávajících o zrušení a likvidaci těchto jednotlivých forem společností. Pro určité kapitálové společnosti (banky, investiční fondy, penzijní fondy, pojišťovny) platí ohledně likvidace speciální odchylky od obecné úpravy. Pro likvidaci družstev platí odchylky upravené v ustanoveních paragrafů 254-259 obchodního zákoníku. Z ustanovení § 20a občanského zákoníku a taktéž z § 761 odst. 2 obchodního zákoníku vyplývá, že příslušná ustanovení obchodního zákoníku o likvidaci obchodních společností se použijí přiměřeně také pro likvidaci jiných právnických osob, pokud však z ustanovení upravujících t
yto právnické osoby nevyplývá něco jiného. S odlišnou (dílčí) úpravou je třeba počítat zejména u následujících právnických osob:
* nadace a nadační fondy (úprava v zák. č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech),
* obecně prospěšné společnosti (úprava v zák. č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech),
* státní podniky (na likvidaci státních podniků založených do 1. 7. 1997 se vztahuje úprava v zák. č. 111/1990 Sb., o státním podniku, zatímco na podniky založené po 1. 7. 1997 se vztahují ustanovení paragrafů 6-10 novely č. 77/1997 Sb.).
POSTUP PŘI ZÁNIKU SPOLEČNOSTI
1. Rozhodnutí o zrušení společnosti.
2. Zahájení likvidace.
3. Zjištění, zda není společnost předlužená. Pokud ano, pak podání návrhu na prohlášení konkurzu a následné konkurzní řízení.
4. Vypořádání pohledávek a závazků společnosti, zpeněžení majetku (nebyl-li tento bod součástí konkurzu).
5. Ukončení likvidace.
6. Výmaz společnosti z obchodního rejstříku = zánik společnosti.
