Technologickými akciemi zatřásl rozsudek nad Microsoftem
Americké akciové trhy zažily minulé úterý pořádný otřes. Index Dow Jones během dopoledne klesl o více než pět set bodů (4,5 procenta), ale po obědě získal téměř celou ztrátu zpět. Ve čtyři hodiny odpoledne, kdy obchodování končí, zůstal jen 57 bodů za svou ranní hodnotou. Podobně se zachoval i elektronický trh Nasdaq. Jeho index ráno spadl o 574,57 bodu, avšak během dne se vrátil o pět set bodů zpět, což nakonec znamenalo pokles jen o 1,77 procenta na hodnotu 4148,89 bodu. Trh technologických firem však zaznamenal největší ztrátu v historii už o den dříve, kdy jeho index klesl o 349 bodů. Faktor číslo 1. Primární příčinu zemětřeení na amerických trzích vidí analytici v odsouzení společnosti Microsoft. Washingtonský soudce Thomas Penfield Jackson totiž tentokrát vynesl finální rozsudek, potvrzující, že podle názoru soudu největší softwarová firma na světě zneužila svého dominantního postavení k diskriminačním opatřením namířeným proti konkurenci. Nález ve stejném duchu zveřejnil soudce už loni 5. listopadu, ještě však nebylo jasné, zda se nakonec Microsoft se žalobci nedomluví na smírčím řešení (EURO 46/1999). „Rozsudek nad Microsoftem urychlil výprodej akcií technologických firem, který začal už v březnu, napsal ve středu britský list Financial Times. Akcie Microsoftu minulé pondělí po oznámení rozsudku oslabily o více než čtrnáct procent pod devadesát dolarů. Ještě v druhé polovině března se s nimi obchodovalo asi za 110 dolarů. Microsoft však nebyl jedinou příčinou burzovní turbulence. Druhým významným faktorem byla panika způsobená vyčerpáním jistiny obchodů. Investoři si totiž mohou půjčit na nákup akcií až do výše padesáti procent hodnoty jejich osobního portfolia. Když se nákup uskuteční, pak hodnota nového portfolia sníženého o nákupní půjčku musí dosahovat alespoň 25 procent aktuální tržní ceny portfolia. Někteří brokeři jsou však ještě přísnější. Nakupují–li investoři akcie za vypůjčené peníze, jsou pak nuceni prodávat v momentu, kdy cena papírů prudce klesá. „Tento faktor významně ovlivnil úterní pokles, potvrdil v rozhovoru pro The New York Times Tom Galvin, hlavní analytik akciového trhu ve společnosti Donaldson, Lufkin & Jenrette. Nejmenovaný zdroj z velké onlineové brokerské firmy stejnému listu potvrdil, že společnost v úterý uskutečnila zhruba čtyřikrát více telefonátů, než je běžné, v nichž investory upozornila, že došlo k vyčerpání jistiny obchodu. „Téměř nikdo nepřidal další peníze, uvedl tento zdroj. Na dluh. „Vůbec se mi to nelíbí, komentovala vývoj na Nasdaqu z počátku minulého týdne Paula Stringhamová, žena v domácnosti z kalifornského San Antonia. Stringhamovou citoval minulé pondělí americký ekonomický deník The Wall Street Journal, protože tato matka investuje do technologických akcií, a doma tedy sleduje televizní stanici CNBS, která průběžně informuje o dění na trzích v celém světě. V pondělí ovšem televizi raději vypnula, aby nemusela sledovat, jak klesá hodnota jejího portfolia. „Radši jsem šla mýt okna, aby se mi z toho neudělalo špatně, uvedla dále Stringhamová. Dluh na jistinách u všech amerických brokerských firem vyšplhal od loňského října o 48 procent na celkovou částku ve výši 265,2 miliardy dolarů. Většina je přitom vedena u internetových brokerů, jejichž klienty jsou především běžní Američané. Regulátoři trhu se podle The Wall Street Journal obávají, že prudký propad akciových trhů by mohl být umocněn tím, jak budou investoři muset udržovat výši jistiny obchodu nad stanovenou minimální hladinou. Pokud nebudou ochotni složit další peníze – a zkušenost z počátku minulého týdne dokazuje, že nebudou – začnou vyprodávat portfolio, byť akciím věří. Deník The New York Times přinesl minulý pátek příběh Aarona Talskyho (35), kterému se obchodování s akciemi po internetu zalíbilo natolik, že se vzdal své advokátní praxe v Beverly Hills a začal se obchodování věnovat naplno. Také Talsky nakupoval akcie na dluh a minulé úterý byl donucen prodávat. „Viděl jsem své peníze, jak mizí v nenávratnu, tak jsem začal prodávat. Další peníze už jsem skládat nemohl, uvedl Aaron Talsky. Kde je dno? Úterní dopolední výprodej může být první výraznou hrozbou pro technologické akcie, které v uplynulých letech zcela ovládly mysl investorů a přinesly velké zisky lidem, kteří se nebáli nakupovat bez ohledu na nejistou budoucnost těchto podniků. Výsledkem bylo zcela nevídané zvýšení cen akcií jak začínajících firmiček, které zatím negenerují žádný zisk, tak renomovaných podniků, které už zisky přinášejí. „Obchodování s těmito akciemi je čistě psychologickou záležitostí. Podle našeho názoru se už přehnaná cena technologických titulů zčásti srovnala, ale ještě ne úplně, tvrdí Edward Kerschner, hlavní stratég ve společnosti PaineWebber. Kerschner se dále domnívá, že cena dvaceti nejpopulárnějších technologických akcií, jako Amazon.com či Juniper Networks, které zatím nepřinášejí žádné dividendy, musí ještě poklesnout o dalších čtyřicet procent, než bude rozumné uvažovat o jejich nákupu pro delší držení. Další analytici se domnívají, že úterní změny nálady mezi investory ani po středečním uklidnění nezmizí. „Mezi lidmi, jejichž akcie zaznamenaly obrovský růst, vzniká panika. Když jde cena akcií dolů, investoři nejprve moc nereagují. Pak ale začnou přemýšlet, zda nemohou přijít o vše, co vydělali, říká David Eidelman z americké brokerské firmy Eidelman, Finger & Harris. Podle jeho slov je to případ všech akcií, kde je poměr mezi cenou a výnosem příliš vysoký. „Nikdy si nemůžete být jisti, kdy se cena takových akcií ocitne na dně, dodává Eidelman. Pořád vysoko. Za vysoce nadhodnocené považuje technologické akcie i přední světový ekonom Milton Friedman. „Z dlouhodobého hlediska jsou trhy výnosné. Z hlediska krátkodobého však mohou být výkonnosti na hony vzdálené. Nákupy těchto akcií považuji za hazardní hru, řekl Friedman letos v lednu týdeníku Fortune, který analyzoval technologické akcie v článku nazvaném „Trh zešílel? . Nadhodnocenou cenu akcií týdeník ukázal na případu společnosti America Online (ještě před jejím oznámeným sloučením s Time Warner). „Její výnosy by musely růst ročně nejméně o 39,6 procenta, a to až do roku 2020, aby naplnily očekávání investorů, napsal Fortune. V případě Cisco Systems je minimální hranicí roční růst zisků o 32 procenta.
