Populární bývalý slovenský ministr spravedlnosti Daniel Lipšic se vrací do politiky. Se svým hnutím Nová většina chce pohltit roztříštěnou pravici a vytvořit premiéru Robertu Ficovi konečně důstojnou konkurenci.
Na mnoha pražských zahradách vonělo o prázdninách maso na grilu. U jednoho z grilů stál v zástěře i bývalý slovenský ministr spravedlnosti a jeden z tamních nejpopulárnějších politiků Daniel Lipšic a zapáleně vykládal o politice. Do Prahy ho přivedla akce „Lipšic na grilu“, kdy na pozvání nejméně tuctu lidí objížděl grilovačky se svou politickou spřízněnkyní Janou Žitňanskou. Exministr obracel maso, exministryně krájela salát.
A oba – mimo jiné právě i u Slováků v Praze – sondovali, zda se po svém květnovém odchodu z Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) mají vrátit do aktivní politiky. A nyní se rozhodli. S hnutím Nová většina sice ještě více rozbíjejí fragmentizovanou slovenskou pravici, která po výprasku v posledních volbách není schopná konkurovat levicovému premiérovi Robertu Ficovi a jeho Smeru.
Ale jeden z nejvýraznějších politiků slovenské pravice Lipšic nechce být jen další z mnoha předsedů pětiprocentních stran. Politik, který si vždy potrpěl na velké vize, se chce stát rovnou lídrem celé pravice a pak i premiérem: „Čas kosmetických změn se už vyčerpal. Slovenskou republiku je potřeba postavit znovu.“
Americký benjamínek slovenské pravice
Přestože má Daniel Lipšic za sebou už dvojité ministrování, stále je relativně benjamínkem slovenské politiky. Narodil se v roce 1973 do bratislavské rodiny lékařů. Lékařem je i jeho bratr. „Jako právník a politik jsem tak jediná černá ovce rodiny,“ říká. Vedle bratislavské právnické fakulty ale právo studoval i v Americe a ta ho zásadně ovlivnila. Jestli někdo ze slovenských politiků zvládá americké inscenování své politické kariéry, pak je právě Lipšic. „Lipšic na grilu“ nebyla zdaleka první akce tohoto typu. Už předtím si mladého ministra mohli Slováci například pozvat až do obýváku.
V devadesátých letech Lipšic začínal jako předseda Občansko-demokratické mládeže, juniorské přípravky pro pravicové politiky. V roce 1998 se po nástupu pravice dostal na ministerstvo spravedlnosti a v pouhých 24 letech už byl vedoucím úřadu. Raketová kariéra pokračovala přes místopředsednictví v KDH. V 29 letech se stal místopředsedou první vlády Mikuláše Dzurindy. Pod Ivetou Radičovou pak šéfoval vnitru.
Usměvavý a profesionálně optimistický Lipšic vždy vybočoval z poněkud šedivého konzervativního KDH. Když prohrál boj o moc s Jánem Figeľem, rozhodl se letos v květnu odejít. „Slovenská pravice je v troskách,“ loučil se. Jeho odchodu z politiky nikdo ale příliš nevěřil. Stejně jako jeho někdejšímu slibu, že z KDH se nechystá odejít. Lipšice politika zjevně bavila.
Měl za sebou i politický kapitál, který nashromáždil jako ministr vnitra během vyšetřování kauzy odposlechů Slovenské informační služby známé jako spis Gorila. Tehdy v americkém stylu zcela bez důkazů okamžitě po zveřejnění prohlásil, že spis má reálný základ. Navíc otevřeně spekuloval, jak se mohly proprat stamilionové úplatky přes nastrčené bílé koně. Když ho aktéři kauzy obvinili z ovlivňování, ministr vnitra se hájil, že jen čerpal informace z veřejných zdrojů.
Populární a mediálně zdatný ministr po boku s bývalou televizní moderátorkou zúročil svoji popularitu i v posledních volbách, kdy ho Slováci na kandidátce KDH vykroužkovali i nad nevýrazného předsedu strany Jána Figeľa.
Věci veřejné na slovenský způsob
V květnu se sice s KDH rozloučil, ale prakticky hned rozjel svoji další „americkou“ kampaň Sen pro Slovensko. Kritizoval pravici, že před dekádou udávala rytmus slovenské politice: „Levice na naše témata jen reagovala. Obrazně řečeno, z hlediska vize a programu byla dvě třídy pod námi. Dnes se situace otočila.“ Vybídl Slováky, aby mu pomohli formulovat nová témata.
Čtěte také:
Lipšic chce oživit slovenskou pravici s Novou většinou
Exministr Lipšic opouští KDH, možná založí stranu
Konec beztrestnosti. Slovenští poslanci si zrušili imunitu
Na začátku září nyní výsledky tohoto „brainstormingu“ představil. Lidé mají v referendu schválit novou ústavu. Změní se volební systém. Přímo se budou volit soudci. Místo daní budou drobní živnostníci platit paušál. V týmu kromě Žitňanské má i jejího manžela, známého novináře Roberta či třeba bývalého viceguvernéra centrální banky Martina Bartu. Podle prvních průzkumů by ho mohlo volit už asi osm procent Slováků.
Ostatní pravicoví politici jsou ale k Lipšicovu idealistickému projektu skeptičtí. Expremiérka Radičová mu vzkázala, že by se politik neměl zbavovat zodpovědnosti za rozhodování neustálými referendy. Skepsi k Lipšicově obrátce od konzervativního vyznavače zastupitelské politiky k liberálnímu propagátorovi přímé demokracie dobře vyjádřil ve zkratce i známý slovenský kreslíř Shooty v jedné karikatuře: Nejprve nad grilem Lipšic šťastně říká, že by si lidé měli sami volit soudce. Ale pak smutně dodává: „…že si dovedou dobře zvolit, vidíme na těch nejvyšších místech.“
Daniel Lipšic
» narodil se 8. července 1973 v Bratislavě do lékařské rodiny
» vystudoval práva v Bratislavě i v USA na Harvardu
» pracoval na vojenské prokuratuře, pak jako advokát
» v letech 1991 až 1995 vedl sdružení Občansko-demokratická mládež
» od roku 1998 pracoval na ministerstvu spravedlnosti, mezi lety 2002 až 2006 mu šéfoval
» v letech 2010 až 2012 byl ministrem vnitra
» od roku 2000 až do letošního odchod byl místopředsedou Křesťanskodemokratického hnutí
» nyní založil hnutí Nová většina
» s manželkou Beatou, bývalou televizní moderátorkou, má dvě děti
