Otázky manažerů pro kandidáty Klause a Švejnara
s. 34:
Napínavá partie
Jak svého času odvážně, protože bez konzultace s vlastní stranou dohodl s Václavem Klausem sociálnědemokratický předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček, volba příští hlavy státu začne osmadvacet dní před vypršením pětiletého mandátu současného prezidenta. Jinak řečeno, bude to jen s dvoudenním zdržením oproti ústavou povolenému nanejvýše třicetidennímu předstihu. Parlament proto bude mít k dispozici nikoli pár dní, ale celé čtyři týdny na to, aby národu nadělil nového „mocnáře“. Na truc Davidu Rathovi a dalším humoristům si Václav Klaus patrně nebude muset za přítomnosti televizních kamer vyklízet prezidentské šuplíky a posléze se na Hrad zase stěhovat nazpátek, protože se včas nepodaří instalovat nového prezidenta.
Patrně však neznamená dozajista! Podle bleskového průzkumu STEM pro Lidový dům preferovalo po duelu Klaus - Švejnar už 55 procent občanů soupeře současné hlavy státu. I kdyby však bylo skóre devadesát ku deseti, hlasovat bude 281 členů Poslanecké sněmovny a Senátu téměř jistě v tajné volbě, takže jim veřejné mínění může být ukradené. Česká ústava sice nezná imperativní mandát, leč loajalita k vlastní straně a k výhodám z ní plynoucím se postará, že většina zákonodárců bude respektovat politický zájem své strany. V zájmu ODS a větší části lidovců je znovuzvolení Václava Klause. Topolánkově strana ho sice nezbožňuje absolutně, ale zadělala by si na rozkol, kdyby jej neudržela na Hradě. Míní jí při tom pomoci zhruba patnáct ze čtyřiadvaceti lidoveckých volitelů dílem z náklonnosti ke Klausovi a zčásti proto, že nechtějí rozladit ODS, bez níž neprojde na jaře Parlamentem zákon o majetkové restituci církví. Klaus má ovšem zaručený postup do druhého či třetího kola první volby i bez lidovců díky těsné převaze ODS v Senátu. Pokud by však pro něho měla ODS dojednanou ve sněmovně podporu sedmnácti sociálních demokratů, jako že je to nejspíše bluf odněkud z Dalíkovy dílny, při očekávané podpoře Miloše Melčáka, Michala Pohanky a osmi lidovců by Klaus mohl získat potřebných alespoň 101 hlasů ve sněmovně a 41 v Senátu a být zvolen prezidentem hned v prvním kole.
Pro prestižního Jiřího Paroubka, jemuž se nepodařilo přemluvit ke kandidatuře předsedu Ústavního soudu a někdejšího sociálnědemokratického vicepremiéra a ministra Pavla Rychetského, a proto se pragmaticky rozhodl s ČSSD podpořit liberálního ekonoma Jana Švejnara, by to byla potupa. Sociální demokracie pod jeho vedením by se tak jako za Vladimíra Špidly při prezidentské volbě v únoru 2003 ukázala být ve špatném světle. A kdoví, zda by si pak členové ČSSD zvolili příští rok na jaře poprvé v přímé volbě za svého předsedu opět Jiřího Paroubka? Politik s jeho fištrónem proto jistě najde způsob, jak 72 poslanců ČSSD ohlídat, aby hlasovali pro Švejnara v prvním kole a protáhli ho až do kola třetího, v němž se hlasy poslanců a senátorů sčítají, a převaha ODS v horní komoře je tím eliminovaná.
Pravděpodobně až v tomto okamžiku, tedy mezi druhým a třetím kolem první volby, což technicky vzato může být již odpoledne 8. února, dojde k lámání chleba. Bude-li do té doby Klausův a Švejnarův souboj vyrovnaný, komunisté podle svého místopředsedy Jiřího Dolejše požádají parlamentní strany o „akt respektu“. Měly by se KSČM omluvit, že s ní nekonzultovaly předem prezidentského kandidáta a slíbit, že propříště se to nebude opakovat. ODS s komunisty vyjednávat odmítá, ale kdoví, jestli by se i v napjaté atmosféře před třetím kolem volby ona předhůzka týkala jen Švejcara, a ne také Klause? Aby však příště nebylo kdovíkdy, 26 poslanců a tři senátoři KSČM prý v třetím kole stáhnou své hlasy. Pak by ani Klaus, ani Švejnar nemuseli získat nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů. Žádný z nich by nebyl zvolen a do čtrnácti dnů by musela následovat druhá volba s novými nominacemi kandidátů. Předseda komunistů Vojtěch Filip prý včas nabídne parlamentním stranám jména alespoň dvou obecně přijatelných kandidátů, o nichž by se společně poradili. Filip naznačil, že o tom již hovořil s Jiřím Paroubkem, který tuto informaci nepopřel.
Bude-li to záležet na komunistech, zajisté si lze podruhé představit třetí a třeba i čtvrtou volbu. K ní to tlačili před pěti lety, jenomže Vladimír Špidla odmítl spolupracovat. Co by učinil Jiří Paroubek, nevíme. Jisté však je, že jen s podporou KSČM může někdy příště sestavit skutečně levicovou vládu, a že naopak komunisté potřebují ČSSD k tomu, aby se prosadili také v krajských volbách a měli vliv v krajských zastupitelstvech. Jakkoli však budou komunisté během prezidentské volby velmi důrazní, střelný prach jim mohou pokropit lidovci. Bude-li vlast v nebezpečí, to by v tom byl s prominutím čert, aby všichni lidovci včetně dosavadních Švejnarových příznivců nezvedli státotvorně ruku pro Václava Klause! Zachovají-li se stejně Pohanka s Melčákem a pár sociálních demokratů dbalých Zemanovy nápovědy, že podpora Švejnara rovná se ideové impotenci, může Klaus slavně a důstojně zvítězit hned na první, a ne jako 28. února 2003 až na devátý pokus.
Petr Nováček, komentátor Českého rozhlasu 1-Radiožurnálu
Praporek: Václav Klaus má zaručený postup do druhého či třetího kola první volby díky těsné převaze ODS v Senátu
Text na s. 35:
Titulek jako celý název článku
Úvodem je třeba říci: oba prezidentští kandidáti se přímým odpovědím na otázky týdeníku EURO vyhnuli. Necháváme bez komentáře.
Z Jana Švejnara se prostřednictvím mluvčí po několika dnech podařilo vydolovat aspoň jednu odpověď. A to na otázku, proč v roce 1995 Jan Švejnar coby jeden ze tří členů hodnotící komise VŠE doporučil tehdejšího premiéra Václava Klause na profesuru. Nyní je totiž Švejnar k ekonomickým schopnostem svého protikandidáta kritický. Na naši otázku minulý čtvrtek odpověděl: „V roce 1995 byl Václav Klaus v lokálním kontextu přijatelný kandidát.“
Švejnar rozjel hru na kampaň po americku a zjevně přituhuje, snad i podle aktuální inspirace z Floridy a okolí. Od obarvených Švejnarových vlasů a komentářů módních expertů jsme pokročili do fáze štulců.
Škoda že nebyla příležitost k přímému rozhovoru. Otázky týdeníku EURO totiž připravila manažerská a podnikatelská elita v rámci našeho průzkumného panelu Manažerský barometr. I tak je ovšem poučné, co kapitáni české ekonomiky považují za podstatné. Vlastně by se na půdorysu jejich otázek dala sestavit část programových priorit politické strany.
Kdo chce uspět u manažerů, měl by mít jasno v těchto otázkách (řazeno dle četnosti výskytu v odpovědích):
Priorita číslo 1: Protikorupční
- Jak snížit neakceptovatelně vysokou úroveň korupce politiků a úředníků, zcela obligátní porušování zákonů a tak dále?
- Funkčnost našeho soudního systému je velká slabina ČR. Co proti tomu doporučíte?
Priorita číslo 2: Životní prostředí a civilizační úroveň
- Jaká opatření prosadíte, aby kleslo znečištění ovzduší a bylo zavedeno třídění odpadu, jak je to samozřejmé například v Německu a Švýcarsku?
- Zkoušel jste někdy český venkov v zimě, se zakouřeným uhelným ovzduším a špínou, kam se podíváte?
- Proč je Česká republika stále tak špinavá a zanedbaná? Je to skutečně v penězích? Není to geneticky v lidech?
- Jak skoncovat s provinčností?
- Jak zvýšit toleranci Čechů k cizincům?
Priorita číslo 3: Vzdělání
- Jak udělat z Česka mozek Evropy? Jak dospět ke znalostní ekonomice?
- Proč jsou matematika a znalost jazyků nutnou součástí všeobecného vzdělání?
Priorita číslo 4: Ekonomika
- Kdy by mělo být v Česku zavedeno euro? Měla by naše země vůbec na novou měnu přejít?
- Jaké změny v reformách daní, zdravotnictví, sociálního systému a školství navrhujete?
- Jste pro privatizaci firem typu ČEZ, České dráhy, Česká pošta a podobně?
Priorita číslo 5: Politická orientace
- Jaká je potřebná, ale zároveň i vhodná (stimulující) výše přerozdělování bohatství v české společnosti v současné době?
- Domníváte se, že je možné, aby kvalitní ekonom byl levičák?
- Víte, kolik a které body programu sociální demokracie odporují vašemu smýšlení pravicového ekonoma? (otázka pro JŠ)
Priorita číslo 6: Mezinárodní vztahy
- Existuje reálná alternativa k Evropské unii?
- Není kontraproduktivní snaha zvyšovat orientaci na USA, když Česko by mělo přispět k zintenzivnění integrace evropských národů?
- Jaké bezpečnostní (obranné) záruky budete žádat od strany USA při případném rozhodnutí o umístění radaru v Brdech?
- Je dnešní Rusko nebezpečím pro Evropu?
Priorita číslo 7: Otázky transcendentní
- Bylo by pořádání olympiády pro Česko přínosem?
- Mohl byste zveřejnit nákres uvazování vaší kravaty?
- Kdy podle vás nastane globální ochlazení?
- Byla bitva u Lipan tragédií našeho národa?
Jeden z manažerů prokázal ohromující schopnost a jediným odstavcem na vše odpověděl: „Já bych jim ani nepokládal otázky, protože si myslím, že hlavní rozdíl spočívá v tom, že Švejnar je ,z ranku‘ kandidátů, kteří stojí mimo politiku, a to je jeho hlavní problém. Je to další z kandidátů mimo politiku, o kterých se vlastně neví, kam patří. Je ,zelený‘? Nebo ,modrý‘? Nebo má ,v klopě růži‘? Prezident je velice politická funkce (proto je o ní také taková přetahovaná) a bylo by chybou dosazovat do ní lidi mimo politiku, protože lidé se neměli možnost přesvědčit o stabilitě jeho politických názorů a postojů. Podle mne nemá smysl tyto dva kandidáty srovnávat.“
Petr Bušta
