A také výborně připravené prezentace, které britskou vědu náležitě prodávaly. Propagace ve stylu roadshow přitom není výsledkem bohatě podporované britské vědy a výzkumu, jak by se na první pohled mohlo zdát. Naopak. Podle posledních dostupných čísel za rok 2012 dorazilo vědcům a badatelům ve Velké Británii 27 miliard liber, o tři procenta méně než v předchozím roce.
V přepočtu na hrubý domácí produkt je to 1,72 procenta, což je nejen méně než evropský průměr, ale dokonce ještě pod podílem, jaký dostává česká věda. Cíl v podobě 2,5 procenta HDP, který stanovila předchozí labouristická vláda, zůstává v nedohlednu.
Priority místo kafemlejnku
Britové mají ovšem před Čechy náskok v tom, že se loni rozhodli, které vědní obory upřednostní. Zatímco u nás výsledky všech badatelů nejprve semele systém hodnocení přezdívaný kafemlejnek a až potom se peníze přerozdělují, Velká Británie vsadila na osm oborů, do nichž vloží dodatečných 600 milionů liber. Mezi premianty patří datové služby, robotika, vesmírné technologie, ale i energetika a výzkum nových materiálů.
Přečtěte si rozhovor s Martynem Poliakoffem
„Jde o strategické a především dlouhodobé rozhodnutí, které vyžaduje politický konsenzus. Nesmí se stát, že by nová vláda vylila s vaničkou i dítě,“ vylíčila na pražské konferenci Harriet Fearová, šéfka biotechnologického klastru One Nucleus. Na její kariéře není pozoruhodné jen to, že strávila 21 let ve službách britského ministerstva zahraničí v různých diplomatických postech.
Letos na jaře se totiž stala jedním z padesáti velvyslanců britského byznysu. Když jako CEO vyjednává v zahraničí za One Nucleus, má tak v kapse i pověření britského premiéra. Je to drobnost, která nic nestojí. Ovšem titul ambasadorky na vizitce může otevírat dveře.
Dost bylo startupů
Stejně jako cíleného lákání průmyslových manažerů do inovačních center. Zatímco u nás jsou taková centra řízena úředníky, britská vládní síť Catapult se opírá o praktiky z byznysu se zkušenostmi z firem, jako je Westinghouse, Jaguar nebo Tata Motors. Podobně jako v případě osmi protežovaných technologií jde o novinku. Britský kabinet si nechal v roce 2010 zpracovat studii o stavu inovačního byznysu na ostrovech. Ta konstatovala, že plošně podporovat další vědecké inkubátory je zbytečné.
Poměr investic do vědy a výzkumu k HDP (v %) | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | |
Velká Británie | 1,75 | 1,75 | 1,82 | 1,77 | 1,78 | 1,72 |
ČR | 1,37 | 1,30 | 1,35 | 1,40 | 1,64 | 1,88 |
Zdroj: Eurostat
Problémem není pro vědce vytvořit nějaký startup, ale „vystřelit“ ho vzhůru tak, aby se mohl stát opravdovým průmyslovým subdodavatelem. Sedm center Catapultu má za úkol dotahovat do konce proces komercializace, který ztroskotává často na tom, že nápad z laboratoře nezvládne svůj „scale-up“. Nejčastěji v podobě zvýšení výrobní kapacity. Catapult přitom není žádnou organizací s obřím rozpočtem, vystačí si se 40 miliony liber ročně.
Takový nápad se ale v Česku neuchytí. Kromě silných partnerů v byznysu chybí možná to důležitější. Jistota, že za pár let nepřijde nová koncepce a vše se nezačne předělávat. Britové mohou alespoň věřit, že jejich nový katapult nápadů z laboratoří do světa komerce hned tak nikdo nedemontuje.
Sktruktura výdajů na vědu a výzkum ve Velké Británii (v mld. GBP) | |
---|---|
Průmysl | 17,107 |
Vysoké školy | 7,211 |
Vláda a grantové agentury | 2,173 |
Neziskový sektor | 0,515 |
Celkem | 27,006 |
Zdroj: Office for National Statistics
Čtěte také: