Opozice chce více peněz pro východní spolkové země
Největší evropská ekonomika, na kterou připadá zhruba třetina hospodářského výkonu eurozóny, se ve druhé polovině loňského roku ocitla v mírné recesi. To, co mnozí předpovídali, potvrdil minulou středu oficiálně Spolkový statistický úřad.
Vyjádřeno jeho strohou mluvou, německý hrubý domácí produkt (HDP) se v loňském posledním čtvrtletí proti předcházejícím třem měsícům snížil o 0,3 procenta (po revidovaném poklesu o 0,2 procenta za třetí čtvrtletí). Meziročně nastal pokles o 0,1 procenta. „Jde o nejhorší vývoj za posledních tři a půl roku,“ uvádějí němečtí statistici.
Ekonomové nepříznivý vývoj připisují hlavně nižšímu exportu, v němž se projevila slabší poptávka Spojených států. Další výraznou slabinou jsou nižší výdaje německých domácností, které se obávají rostoucí nezaměstnanosti. Předběžné údaje uvádějí, že počet Němců bez práce v únoru vzrostl na 4,32 milionu, což je o 210 000 nezaměstnaných více než před rokem.
Nezáviděníhodná image.
Německu se v předních světových médiích dostalo po zveřejnění jeho loňských výsledků (růst HDP jen o 0,6 procenta) označení „evropský loudal“, který táhne zpátky celou Evropskou unii. „Orel přistál, ale s polámanými křídly,“ píše například Sunday Business. Hlavní komentátor deníku Financial Times Martin Wolf dokonce v Německu vidí „evropské Japonsko“.
„V Evropské unii mají Němci pověst brzdařů reforem,“ posteskl si renomovaný týdeník Wirtschaftswoche. Připomíná nedávnou iniciativu britského premiéra Tonyho Blaira, který spolu s italským protějškem Silviem Berlusconim vypracoval návrh na liberalizaci západoevropských trhů energie i práce. Za hlavní důvod, proč se labourista Blair spojil s italským konzervativcem, považují pozorovatelé obavy, že Německo a Francie nebudou kvůli letošním volbám ochotné se zmíněnými reformami pohnout.
Vyleštit pošramocený obraz Německa v zahraničí se snaží kancléř Gerhard Schröder, neboť i tím si může připsat volební body. Právě tak vyzněla i Schröderova únorová cesta po zemích Latinské Ameriky, při níž ho doprovázelo také téměř dvacet kapitánů německého průmyslu a bankovnictví. Kancléř musel odrážet dotěrné otázky o zhoršujícím se rozpočtovém hospodaření své vlády, kvůli němuž Berlínu hrozilo oficiální pokárání Bruselu. Dementovat musel pověsti, že se osobně vměšoval do řešení problémů kolem zadluženého Kirchova mediálního impéria.
V bývalé NDR hrozí drama.
Spolkovému kancléři Schröderovi ale jde o prestiž a volební body především doma. Zatím je spíše ztrácí, což platí i pro východní spolkové země, které si v poslední době připisují smutné statistické rekordy. Přestože jim bohatý „západní strýček“ od sjednocení poskytl dobrý bilion marek, jsou ve srovnání se „starými“ zeměmi hospodářsky nadále velice slabé.
Ekonomika rozprostírající se od Krušných hor po Baltské moře se na celoněmeckém HDP podílí zhruba čtyřmi procenty, na celkovém počtu nezaměstnaných ale 35 procenty. Rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti v západních a východních spolkových zemích loni vůbec poprvé dosáhl více než deset procentních bodů.
Odborníci z ústavu pro hospodářský výzkum v Halle (IWH) odhadují, že východoněmecký HDP loni dokonce poklesl o 0,5 procenta. Rok 1995 byl jediný po sjednocení, kdy šlo východoněmecké hospodářství vzhůru rychleji než západoněmecké.
Ústav IWH v jedné z posledních zpráv varuje, že na východoněmeckém trhu práce se situace nebezpečně vyhrocuje. V letošním roce¨experti očekávají, že bez práce bude v průměru 1,3 milionu lidí (18,1 procenta všech pracovních sil), což by byl nejvyšší počet od sjednocení Německa. Pracovních míst ubude hlavně ve stavebnictví a také ve veřejné zprávě.
Přitom spolkový kancléř při svém prvním zvolení do funkce před čtyřmi léty ujišťoval, že zlepšení situace na východoněmeckém trhu práce patří k jeho prioritám. Ve skutečnosti nastal za vlády rudo-zelené koalice pravý opak.
Opozice slibuje lék.
Zhoršující se hospodářská a sociální situace na východě Německa se stala jedním z hlavních témat letošního předvolebního boje. Nejvýraznější opoziční kandidát na post spolkového kancléře – bavorský premiér Edmund Stoiber – už ohlásil „východní ofenzívu“. V této souvislosti se obul do nynější vládní koalice i za to, že hodlá do roku 2004 dosáhnout vyrovnaného spolkového rozpočtu. „Tak se podkopává možnost udělat více pro rozvoj nových spolkových zemí,“ poznamenal Stobier. Tvrdí, že Německo se nebude moci řadit k hospodářské špičce Evropské unie, dokud budou východní spolkové země v současné mizérii.
Stoiber na setkání s východoněmeckými funkcionáři CDU minulý týden v Berlíně také kritizoval vládu za to, že lhostejně přihlíží sílícímu odlivu mladých talentovaných odborníků z východních spolkových zemí na západ. Za jednu z příčin hospodářské slabosti označil rovněž nedostatečnou podporu středního stavu, o který se opírá zejména bavorská ekonomika. Slibuje, že pokud sesterský stranický tandem CDU/CSU vyhraje zářijové parlamentní volby, postará se o to, aby východní Německo získalo více peněz také na výzkum a vývoj.
