Většina manažerů považuje Kalouskův návrh za nevýhodný pro stát
Myslíte si, že bude pro stát ekonomicky výhodné prodat všechny ekologické garance v odhadované výši 123 miliard korun jediné firmě, jak navrhuje ministr financí Miroslav Kalousek?
- Ano 20 %
- Ne 60 %
- Nevím 20 %
Během privatizace státních podniků se stát zavázal, že jejich novým vlastníkům zaplatí ekologické škody, jež po těchto firmách zdědili - celková částka činila zhruba 160 miliard korun. Stát jich dosud uhradil asi šestatřicet, zbývá tedy 123 miliard korun. Současné ministerstvo financí v čele s Miroslavem Kalouskem navrhlo vládě, aby stát svoje zbylé garance prodal v jednom tendru firmě, která za něj vše vyčistí. Nejen mnoha ministrům, ale ani 60 procentům manažerů se tento záměr nezamlouvá.
Výhrady k prodeji má respondent: „Neznám firmu, která by chtěla provést prodělečný obchod - tedy mimo stát. Žádná firma by do takhle velkého obchodu nešla, kdyby z něj neměla prokazatelný zisk.“
Zcela opačná je však odpověď: „Pro stát by to mohlo být výhodné. V podstatě to asi bude znamenat, že ona firma, nikoli stát, bude následně organizovat výběrové řízení na dodavatele (v množném čísle, bude jich muset být vzhledem k objemu mnoho). Lze si v zásadě představit, že soukromý subjekt by takové výběrové řízeni mohl zvládnout a zorganizovat efektivněji než stát.“
Totéž si myslí manažer, má však o svém názoru jisté pochybnosti: „V principu ano, vyčistí se závazky státního rozpočtu a ministerstvo financí se zbaví nejistoty do budoucnosti. Z pohledu finančního řízení státních financí je to správné rozhodnutí - stejně by asi postupoval management soukromé společnosti. Problémem však je transparentnost celého procesu, objektivita výběrového řízení a efektivnost uskutečněné transakce. V českém prostředí, a především u lidovců a ministra Kalouska, takový návrh okamžitě vyvolává přinejmenším řadu otazníků.“
Jednoznačně odpovědět nedokáže respondent: „Neumím to posoudit - ale při větším objemu se zpravidla dosahuje větších slev, proto může být větší objem výhodnější. Záleží spíše na způsobu tendru, jeho otevřenosti a samozřejmě transparentnosti.“
Podobné pochybnosti zaznívají i v odpovědi: „Kdyby se tak stalo prostřednictvím transparentního výběrového řízení, které by bylo pod veřejnou kontrolou, pak by to pro stát výhodné být mohlo. Kdyby však byl prodej uskutečněn u nás obvyklým, tedy netransparentním způsobem, pak by to naopak mohlo být ekonomicky výhodné pro ministra financí Miroslava Kalouska a KDU-ČSL.“
Tato nerozhodnost však není vlastní manažerovi: „Jediný, byť silný partner je vždy velké riziko. Nešel bych touto cestou. Navíc protože jsme v Česku, bůh ví, co za tím je!“
A podporu nachází v odpovědi: „Nejsem s touto problematikou zevrubně obeznámen, ale stačí mi, když vím, kdo to navrhuje. Mám zásadu, že moji důvěru lze ztratit pouze jednou. Kdo mne podvedl jednou, učinil by to klidně podruhé, ale nedám mu druhou šanci. Už v minulosti ministr Kalousek nedokázal vysvětlit, kde vzal peníze na luxusní byt v Praze, a za jeho působení na ministerstvu obrany ve funkci ekonomického náměstka se tam děly prazvláštní podivnosti. Sice jemu konkrétně se nikdy nic neprokázalo, ale také se nedokázalo, že by o oněch podivných kšeftech vůbec nevěděl. Navrhuje-li prodej pouze jedné, zřejmě již předem vybrané firmě, pak z toho kouká zase jen pořádný tunel na stát, tedy na daňové poplatníky. Nevidím jediný důvod, proč by stát nemohl zorganizovat elektronickou dražbu nebo regulérní aukci těchto garancí či čehokoli jiného, co prodává. Určitě výnos parciální dražby či aukce bude vyšší než prostý prodej jedné firmě, zejména když v tomto ohledu neexistuje v České republice žádný relevantní trh. Proto se prodělek státu zjistí až ze zisku oné podivně vybrané firmy. Vždyť trh s elektřinou také až donedávna neexistoval, bylo nutné jej zřídit - obchoduje se většinou elektronicky, a přitom to funguje! Musím se proto ptát: Proč se navrhuje opět nějaké nestandardní řešení? Je za tím prostá neschopnost ministra Kalouska, nebo jeho pohodlnost, lenost, neprofesionalita, neznalost, či dokonce něco ještě horšího?“
A jasno má i respondent: „Zcela určitě ne. Ale především jak se vyrovná s tímto krokem křesťanské založení a smysl pro konání dobra ministra Kalouska?“
Velmi přesná je odpověď: „Vůbec nerozumím (nebo nechci rozumět) tomu, proč ministr financí Miroslav Kalousek takovou věc vůbec navrhoval. Tento návrh získal přezdívku 'loupež roku'.“
Odpovídalo 125 manažerů
