Vznikají nové lázně, další se obnovují
Na měchýř jsou Pasohlávky, bude možná brzy znít reklamní slogan nových léčebných lázní, budou-li se jejich propagátoři inspirovat příkladem Poděbrad. Lázně Pasohlávky, ale i Klobouky a Lednice, vznikají na jižní Moravě, která zatím lázeňstvím rozhodně proslulá není. V oblasti fungují jediné, a to v Hodoníně.
Minerálka místo nafty.
„Léčebné lázně vybudujeme na poloostrově u vodních nádrží Nové Mlýny na ploše téměř pětadvaceti hektarů. Nad současným kempem u vodních nádrží chystáme i sportovní areál o rozloze zhruba šesti hektarů pro čtyři stovky hostů, velký aquapark se dvěma krytými a dvěma venkovními bazény, hotely,“ vypočítává starosta Pasohlávek na Břeclavsku Květoslav Uherek.
Na minerální prameny u Pasohlávek narazili při hledání ložisek ropy naftaři. Voda je nezajímala a vrty chtěli uzavřít.
Ne tak představitelé obce, kteří na jeden ze dvou objevených pramenů již mají i odborný certifikát. Je zaregistrován jako přírodní léčivý zdroj. Je vhodný pro léčbu gynekologických, neurologických, srdečních i urologických onemocnění. „První návštěvníci by mohli začít využívat teplých termálních vod za rok, až dva,“ odhaduje
starosta Uherek. Soudí, že celý areál by mohl být dokončen za čtyři až šest let.
Z práce naftařů těží i Klobouky u Brna. Město koupilo vrt již v roce 1994. „Hned jsme začali přemýšlet o jeho využití. Má totiž úžasné parametry, které v republice nejsou. Voda obsahuje bór a jód, má 93 stupňů a přes tři procenta solí, je to vyloženě jako mořská voda,“ libuje si starosta Klobouk Jindřich Koubek. Odhady říkají, že zásoby vody mohou vystačit až na 600 let. Radnice vlastní pozemky nad městem, na kterých má vzniknout
lázeňský komplex zhruba se čtyřmi stovkami lůžek, bazény, tenisovými kurty a dalšími službami. Rozšíří se tím prostor i pro další podnikatelské aktivity, vzniknou nová pracovní místa.
„Při soukromé cestě do USA jsem rozdal několik studií lázní a teď rozvíjíme kontakty na několika frontách,“ konstatuje starosta, který věří, že miliardu potřebnou na projekt město určitě sežene.
Také představitelé dalšího jihomoravského města - Lednice - považují vznik lázní za jednu ze svých priorit. „Lázně doplní zatím sice obrovskou, ale nevyváženou návštěvnost lednicko-valtického areálu. Minerální vodu bohatou na
jód a bróm máme na několik staletí. Zatím odhadujeme, že díky budovaným lázním vznikne přibližně 200 nových pracovních příležitostí,“ hodnotí situaci starosta Libor Kabát.
Návrat k tradici.
Nová vlna lázeňství však nezasáhla jen jižní Moravu. Na několika místech se lázeňské tradice obnovují. Jedním z nich je severočeská Bílina, v níž lázně vznikly již před třemi sty lety. Léčily se v nich nemoci pohybového a trávicího ústrojí i nervová onemocnění. Počátkem 90. let je v restituci získal Wiliam Lobkowicz. Ten v roce 1997 lázně prodal soukromé společnosti, a ta je zanedlouho uzavřela. Později je město Bílina vykoupilo za 20 milionů korun. „Absolvovali jsme mnoho jednání s případnými partnery o konkrétních záměrech rekonstrukce. V současnosti jednáme s německými investory a s pražskou společností, která komunikuje s anglickými společníky,“ říká starosta Bíliny Josef Horáček. „Když všechno půjde dobře, první hosté by mohli přijít na jaře roku 2005.“ Na dřívější tradice navazuje také v Klášterce nad Ohří. Ještě v polovině minulého století se místní minerální voda vyvážela do ciziny. Místní kyselka podporuje léčení chronické vředové choroby žaludku, žlučníku a žlučových cest, pomáhá diabetikům, je vhodná i při prevenci a léčení močových kamenů. Obnovený lázeňský areál se rozšíří o tenisové kurty, sportovní nafukovací halu, rozsáhlý lázeňský park, vznikne i nová infrastruktura lázní. „Lázeňství je dlouhodobě výnosné, ale bez pomoci silného českého nebo zahraničního investora to sami nezvládneme,“ konstatuje starosta Miroslav Řebíček.
Přeshraniční promenáda.
Statut lázeňského místa chce nově získat město Aš. Městská část Doubrava přímo sousedí s největšími saskými lázněmi Bad Elster. „Z historických pramenů vyplývá, že na našem území byly lázeňské procedury prováděny již v 15. století. Na Ašsku se však vyvíjel spíše textilní průmysl, lázeňství se nikdo nevěnoval. Zůstaly ale zachovány některé prameny,“ uvádí starosta Aše Dalibor Blažek.
Ašská termální voda má obdobné složení jako prameny v Bad Elsteru a Bad Brambachu. „Nyní jsou zpracovávány nové rozbory, ale vycházím-li z toho, že o dva kilometry dál jsou využívány stejné prameny k léčbě srdce, krevního oběhu, ortopedických onemocnění, nemocí látkové výměny, onemocnění žaludku, ledvin, močových cest, dýchacích a pohybových ústrojí, únavových onemocnění a další a další chorob, dá se s nadsázkou říci, že doubravské prameny budou všeléčivé. Jsou to prostě malé Lurdy,“ libuje si starosta. Je spokojen, že spolupráce s německou stranou se
vyvíjí velmi dobře a v oblasti by měla vzniknout lázeňská zóna, propojená tři kilometry dlouhou přírodní promenádou se sousedním lázeňským městem Bad Elster v Německu.
„V Prachaticích by nové Léčebné centrum svaté Markéty v Prachaticích mohlo stát už napřesrok. Hledali jsme zkušenosti v sousedním Rakousku a Německu, kde lázně zaměřené na rehabilitaci a sport úspěšně fungují,“ říká Jan Bauer, starosta Prachatic. V areálu klimatických lázní, založených na čistém šumavském vzduchu, se počítá i s kongresovým centrem a vícefunkční halou. Také Prachatičtí navazují na zpřetrhané tradice. „Až do konce druhé světové války bylo město jedním z nejznámějších klimatických lázeňských míst ve střední Evropě,“ říká starosta.
Peněz není nikdy dost.
Náklady na vybudování nových lázní odhadují starostové na desítky miliard korun. Například v Pasohlávkách se počítá s výdaji zhruba ve výši dvou a půl až tří miliard korun, v Kloboukách se náklady odhadují na miliardu. Rekonstrukce bílinských lázní přijde asi na 330 milionů korun. Radnice do projektů vkládají část obecních peněz, využívají dotací z krajů, počítají s čerpáním peněz ze strukturálních fondů Evropské unie či z fondů PHARE, hledají soukromé domácí i zahraniční investory. Finanční prostředky se snaží získat také z rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj v rámci Programu podpory cestovního ruchu pro oblast lázeňství. „České lázeňství potřebuje k udržení a ke zlepšování úrovně služeb ročně asi 250 až 300 milionů korun, a to po dobu deseti let, konstatuje Jiří Houdek, předseda Sdružení lázeňských míst a třeboňský starosta. Dodává, že stabilizované lázeňství přináší další možnosti rozvoje cestovního ruchu nejen pro dané místo, ale i pro region a stát. Nové lázeňské provozy navíc nabídnou i mnoho tolik potřebných nových pracovních příležitostí.
O Česko je zájem
Pobyt v lázních se v západní Evropě i v USA stává módním trendem, a pokud provozovatelé českých lázní chtějí získat ekonomicky nejzajímavější klientelu, lázně musejí poskytovat i sportovní a kulturní zázemí. „Lázně dnes přestávají být vnímány jako místo, kam si člověk jede na doporučení lékaře léčit nějakou chorobu. Zahraniční turisté si do nich přijíždějí odpočinout, relaxovat a pobavit se,“ tvrdí David Gladiš, ředitel České centrály cestovního ruchu. Doplňuje, že zahraniční klienti kladou důraz také na kvalitu ubytování a stravy, personál by měl ovládat vedle němčiny i angličtinu či francouzštinu nebo ruštinu. Prognózy Světové turistické organizace odhadují, že Česko by se díky lázním mohlo zařadit mezi deset nejnavštěvovanějších zemí světa. Zatímco v roce 1990 navštívilo české lázně asi 30 tisíc lidí, loni to už bylo okolo 126 tisíc hostů ze zahraničí. Gladiš uvádí, že pobyty v českých lázních vyhledávají nejvíce Rusové, Izraelci, Němci a také Poláci, Houdek na základě zkušeností třeboňských lázní ještě přidal turisty z Rakouska, Anglie, Nizozemska a Francie. O české lázně se v poslední době zvyšuje také zájem turistů z arabských zemí. Gladiš ale poukazuje na to, že mnohá menší lázeňská města v Česku se zatím nepřizpůsobila novému trendu a nevyužívá svůj potenciál. „Na to by měli pamatovat i budoucí provozovatelé nově vznikajících lázní, jinak v silné lázeňské konkurenci neobstojí,“ říká. Kdyby pro využívání léčebných lázní neplatila stejná pravidla jako pro poskytování zdravotní péče, kdy zdravotní pojišťovna zaplatí jen tu léčbu, kterou pacientovi v domovské zemi nemůže nabídnout, do českých lázní by přijíždělo výrazně více hostů, než je tomu dosud. I tak se ale zájem o léčebné kúry zvyšuje a čeští zástupci v Evropském svazu lázní se snaží lobbovat mezi politiky Evropské unie v Bruselu, aby lázeňství získalo v unii vlastní agendu. „Současný stav německé ekonomiky a opatření, kterými ukončila většina zdravotních pojišťoven svou zahraniční angažovanost, například v italských lázních, nám zatím příliš nadějí uspět na tomto trhu v brzké době nedává,“ uvedl Eduard Bláha, ředitel Léčebných lázní Jáchymov.
Lázeňští hosté v ČR
Rok Počet osob Průměrná doba pobytu Počet přenocování celkem
1997 98 054 10,9 968 576
1998 119 772 11,6 1 269 054
1999 117 635 11,3 1 207 287
2000 114 975 11,8 1 238 579
2001 128 244 12,1 1 425 347
2002 125 936 12,8 1 485 997
Údaje se týkají pouze hostů léčebných lázeňských zařízení. Počet zahraničních turistů, kteří navštívili lázeňská města je podstatně vyšší.
Pramen: Česká centrála cestovního ruchu
